Kap. 43 Daniel si bere Toma do parády

Katy se rozloučila a odletěla. Octavio jakbysmet. Poslední odešli otec s Miri. Takže v domě zůstal jen Daniel s Tomem. Tommy si odnesl věci do svého pokoje a pak začal plenit spíž. Den před tím toho moc nesnědl, takže měl hlad. Zrovna se chtěl uklidit zase k sobě, když mu východ z kuchyně zatarasil Daniel.

„Napapaný?“ zeptal se s ironickým úsměvem. Tommy se jen ušklíbl a neodpověděl, chtěl se kolem bratra protáhnout, ovšem ten ho nenechal. „Co kdybys jednou pro změnu přiložil ruku k dílu, místo toho, aby ses povaloval v ložnici,“ jedovatě navrhl Daniel.

Tommy po něm šlehnul pohledem, štvalo ho, jak Daniel využívá situaci. „A s čím by potřeboval pomoci můj velký bratříček?“ zeptal se stejně útočně.

„Můžeš začít třeba na zahradě,“ popadl Daniel Toma za nadloktí a vystrkal ho ven. Byl o hlavu větší a o čtyři roky starší, takže fyzická převaha byla na jeho straně. Tomovi tedy nezbylo než se dát do sbírání tykví, vytrhávání suchých stonků a rytí. S ohledem na déšť z předchozí noci nebyla země tvrdá, ale zase byla hodně blátivá a ztěžklá. Daniel se posadil na dřevěné zábradlí pod pergolou, která se zeleninovou částí pozemku sousedila a očividně se dobře bavil.

Tommy zryl celou neosázenou část pozemku a odnosil všechnu sesbíranou zeleninu do spíže. „Výborně, tak ještě přeházíme kompost,“ pokynul Daniel k hromadě v rohu. Tommy se chopil lopaty a pokračoval v práci.

„Šikula,“ pochválil bratra ironicky Daniel, „mno, čas se nám už nějak nachýlil, tak že bys začal s přípravou večeře? Ve spíži jsou namočené fazole. Připravíš nám je, že jo,“ založil si Daniel ruce a opřel se o futra dveří do salonu. „A taky bych si dal polévečku z jedné z těch dýní, co jsi sklidil,“ mrknul Daniel ke spíži. Tommy se skřípějícími zuby pustil do vaření.

Carl se vrátil jako první. Překvapený vešel do domu: „Vy jste zryli zahradu?“

„Tommy se nabídl,“ řekl Daniel, aniž by na sobě dal cokoli znát, „že prý, když půda změkla deštěm, je na to dobrá doba. A taky se dobrovolně přihlásil k uvaření večeře,“ pokynul Daniel směrem k Tomovi u sporáku, „prý, na revanš za to, jak tady tolikrát tajně v noci vyjedl půl spíže.“

„Ach tak,“ došlo otci, o co tady běží, „no, to je chvályhodné, Tommy.“ Tommy jen něco zabručel. Otec poplácal Daniela po plecích a šel do své pracovny.

Katy a Miri přiletěly pozdě.

 „Kde jsi byla tak dlouho, Katy?“ zeptal se přísně otec.

„Musela jsem dodělat práci ze včerejška,“ odpověděla a rychle odvedla pozornost k večeři, co jedli. „Ta polévka se ti povedla, Tommy.“

„To je pravda,“ přidal se Daniel, „fazole sice mohly být slanější, ale zítra se ti jídlo povede jistě na výbornou. Jinak ─ Tommy se nepochlubil, avšak na zítřek si naplánoval, že vypere prádlo. Že prý, když si ho tady tak samozřejmě chodil vyměňovat, aniž by nám popřál dobrý den, tak aby nám to vynahradil,“ vychutnával si Daniel Toma víc než jídlo. Tommy hypnotizoval svůj talíř a jen drtil zuby večeři.

„Opravdu?“ podivila se Katy, která sledovala konverzaci sotva na půl ucha, takže jí unikla ironie v bratrově hlase. „Ale je tam toho hodně.“

„Právě proto se Tommy nabídl. Ale neboj se, já mu s tím milerád pomůžu.“

„To jste hodní,“ políbila Katy duchem mimo oba bratry a odešla k sobě. Otec nic z toho nekomentoval a odešel do pracovny. Daniel dojedl a vypařil se také.

„Tommy, můžu s tebou mluvit?“ zeptala se Miri, když uklízel nádobí.

„Asi ano,“ hlesl sklesle Tommy.

„Dobrá, tak já se za tebou zastavím u tebe, až to doděláš.“

„Dobře,“ odpověděl jí nejistě Tommy a během úklidu přemýšlel, co z toho zase bude.