Anotace: Když na to přijde, je Lili vlastně schopná lhářka
Sbírka: Tommy I. - Skrývání
Přišel pátek a Lili se odhodlávala k oslovení Opatrovníka. Eva sice ve škole vymýšlela spoustu strategií a „fint“, jak na něj, nicméně Lili všechny její nápady zamítla jako nesmysl. Místo toho si připravila svůj, jak doufala, uvěřitelný argument.
Sebrala odvahu a po páteční večeři zhluboka se nadechnuvši začala: „Ehm, chtěla jsem se zeptat, zda bych zítra mohla přespat u Evy.“
Malévolo se na ni otráveně podíval. „A proč?“
„Máme ve škole projekt a potřebovaly bychom to víc pořešit.“
„To snad stačí přes den,“ napůl se zeptal, napůl rozhodl Malévolo.
„Nojo, akorát my to máme zaměřené na noční sledování, a to se přes den dělá těžko,“ bez zaváhání zalhala znovu Lili. Ostatně promýšlela ten rozhovor půl týdne. Malévolo protočil otráveně oči. Upřeně se zadíval na Lili, ale ta se na něho hleděla bez uzardění s dětsky rozevřenýma očima, aniž by uhnula pohledem.
Opatrovník ještě jednou protočil oči. „Mm, tak co mi zbývá, že? Když se jedná o záležitost školy,“ znechuceně souhlasil.
Lili mu poděkovala a rychle odešla do svého pokoje, aby nemusela dlouho skrývat svou radost. Zde si hned zabalila do cestovní tašky knihu, již si vypůjčila z Opatrovníkovy knihovny, k jejímuž čtení se zatím nedostala, přihodila náhradní spodní prádlo a kořen dentovníku na vyčistění zubů. Víc si toho nebrala.
V sobotu ráno si oblékla jeden z lepších živůtků, ovšem nic extra, aby nevzbudila Malévolovu podezřívavost. K tomu úzké černé tenké kalhoty, pohodlné polobotky, popadla tašku a po snídani vyrazila do školy.
„Tak jak?“ dotírala Eva hned ráno.
„Jo, pustil mě,“ nadšeně hlásila Lili, „řekla jsem mu, že máme projekt zaměřený na noční sledování.“
„Super, chytrá holka,“ pochválila ji Eva, „v tom případě nezbývá než se po škole pěkně ohodit a jde se. Co si vezmeš na sebe?“
„Tohle, nemůžu se přeci vrátit domů vyfiknout se na školní projekt,“ svraštila Lili obočí.
„Nojo,“ zamyslela se Eva, „ale máš pravdu, nesmíme vypadat, že jsme z té jejich zkoušky na větvi, prostě taková přirozená elegance bez námahy,“ pokývala vážně hlavou Eva.
Lili si tuhle její větu několikrát v hlavě opakovala, když čekala odpoledne u Evy, pozorujíc ji, jak se několikrát převléká, několikrát přečesává a pořád není spokojená se svým vzhledem. Konečně už nezbýval čas, takže Eva musela akceptovat poslední verzi a mohly vyrazit.