Anotace: O člověku,který hledal Pravdu,až narazil Boha Stvořitele.
Jednou jednoho krásného dne , když jsem se procházel po ulicí viděl jsem malý hlouček lidí, kteří mluvili o Bohu a z těch mnoha slov mě zaujala tato slova ;
"Ježíš je Pravda, cesta i život".
Z těchto tří slov mně osobně naujako šlovo : PRAVDA .
Proč ? No protože odjakživa mi vadila LEŽ a rád jsem PRAVDU i když jsem sám taky kolikrát zalhal .
Byl jsem zvědavý co mi odpoví na mou otázku ti lidi co mluvili o Pravdě. " Kde najdu toho Ježíše o kterém mluvíte "? Zeptal jsem se rázně a byl jsem moc zvědavý co mi oni odpovědi .
Ježíše musíte přijmout do svého srdce a ústy svými vyznat Ježíše za Tvého Pána , poděkovat MU, že nechal se ukřižovat za tvoje hříchy a vírou uvěřit , že Ježíš vstoupí do tvého srdce i tvého života .
Pomyslel jsem si v duchu . To je to tak jednoduché ?
Asi možná měsíc mi trvalo se každý večer modlit se na kolenou sám a ústy jsem vyznával co ti lidé mi onehda poradili i srdcem jsem těm slovům co jsem mluvil věřil a měsíc byl klid , nikdo na mně nepromluvil a ani v srdci a ba ani v životě mém se nic nedělo.
Po měsíci jsem to všechno vzdal a pousmál jsem se nad sebou , jak jsem hloupý a nechál jsem se napálit od ňákych fanatiků . Když po ňějalé době jsem zapoměl na to zklamání, tak se stalo něco co do dnes nechápu .
Večer , když jsem tvrdě zaspal , tak mně probudil hlasitý hlas který byl dost strašný , jakoby vám někdo volal do ucha tou trubkou co mají venku na mítincích když lidé protestují .
Vyskočil jsem ze spaní ze zvědavosti a ze strachu co se děje . Vstal jsem a čekal, jestli někdo , nebo něco nezakřičí znovu . Po pěti minutách čekání jsem to vzdal a šel jsem si znovu ulehnout . I v lehu jsem čekal chvíli , jestli něco , nebo někoho neslyším. Nic se nestalo tak jsem se převalil na bok , že usnu a budu mít klidný spánek . Náhle se ozval znovu hlas a v tom hlase jsem poznal že volá na mé jméno ;" Józef"! a zase "Józef" ! . Odpověděl jsem na ten hlas : Kdo to je ? Nic se neozvalo , tak jsem se znovu zeptal ; Kdo to mluvil ?
Ozval se najednou hlas a ten hlas promluvil ;," To jsem Já Hospodin Tvůj Bůh Ježíš" . Po těchto slovem jsem si schoval hlavu pod peřinu a strachy jsem se celý rozklepal , jako bych měl zimnici. Ten hlas , který na mě hrozně děsivě mluvil se najednou ztišil a mluvil ke mě Líbezně a s Láskou.
"Miluješ mně"? Otázal se ten hlas . Odkryl jsem deku pod kterou jsem se schoval a uviděl jsem Boha Ježíše . Jeho oči Záříly čistou Láskou a usmíval se , že jsem měl ještě strach a oči jsem měl hodně udivené . Po chvíli se mě opět Ježíš zeptal; " Budeš lidem mluvit jen pravdu a lež už nebudeš používat "? Odpověděl jsem jsem bez přemýšlení ; Ano .
Dobře , tak tě vyzkouším měsíc a když ani jednou nezalžeš, tak tě názvu synem Božím . Ale když jenom jednou za tu dobu zalžeš, tak tě potrestám , že jsi si tak jistý .
Uběhlo od rozhovoru s Bohem , asi dvacet dnů a já nezahál, ani jedno slovíčko . Jenže další týden se stal zlom v mé pravdimluvosti. Viděl jsem ve sboru nádherně krásnou dívku a očima jsem jí obdivoval jak je krásná a mozek se k očím připojil a přemýšlel jsem jak asi vypadá nahá atd . Téhož večera ke mě opět přišel Ježíš a zeptal se mě ; " Hřešil si myšlenkou u té dívky co byla ve sboru kde jsi byl i ty "?
" Ne Pane " . Jsem odpověděl ." Máš ze mně strach a proto jsi zalhal " . Z ostudy a ze strachu jsem odpověděl ; Ano máš pravdu. Moc toho lituju co jsem udělal . Ježíš se usmál a řekl ; To že jsi měl hříšný myšlenky , ani není takový hřích ,
protože by jsi mohl odvrátit oči od té dívky a modlil by ses že ať na tebe neuvedu pokušení, ale zbavil tě od zlého a já bych ti.poradil co máš udělat , aby si už nebyl htivý na svou sestru
kterou jsem ti dál Já Bůh . Všichni kdo mi věří jsou tvý sourozenci , protože jste mé děti .
Lež se stala v tom okamžiku , když ses mi nepřiznal v Pravdě a nepřiznal jsi svou slabost . Teď už víš , že chodit v Pravdě je moc těžké a člověk musí zavřít i sám sebe .
Poučení ztoho pline . Nikdy neříkej to co nemůžeš splnit a dodržet . Upřímnost , Pravda a Láska ; je to nejhezčí co Bůh miluje na lidech. Omlouvám se jestli.se můj první román moc nepovedl .
Náboženská tématika je velice těžká pro dnešní svět. Doba racionalismu je jiná.
Tenkrát když vznikalo křesťanství byl Řím rozdělený. V knize Kam kráčíš je to podáno velice precizně a já jí měla jako povinnou četbu.Když jsem se pak procházela v Římě viděla jsem před sebou scénu v duchu z té knihy.
Starý Zákon byl hodně těžký pro život a vykládal se různě.
Nový Zákon měl nás naučit o sobě více přemýšlet.
Tenkrát se vytvořili různé odnože a často se za náboženství pletlo něco jiného.
Ideální je najít si zlatou střední cestu.
Milovat přítomný ráj, kde jsou přátelé, co ho mají rádi.
Nikdo za nás nebude žít, jenom my samotní můžeme ovlivnit náš život.
Amen.
07.10.2024 20:54:40 | mkinka
Děkují za tvůj názor, který byl mimochodem dobře vnímavý ,ale já ten román psal o dnešní době kde Pravda je moc důležitá i v téhle době . Htěl jsem jen vyzdvihnout Pravdu , protože v tomto světě ty pravdy je čím dál míň .
07.10.2024 21:55:02 | José Zjevný
Rozumím. Já udělala určitý rozbor a jsem ráda, že nevadilo. Historie mě baví a obzvlášť historické knihy. Henryk Sinkiewicz, já nevím, jak se to přesně píše, mě zaujal tenkrát v šestnácti, měla jsem tisíce otázek a prostě kniha, co zasáhne do celého života.
08.10.2024 09:46:06 | mkinka
Drahá mkinko , nikdy mi nevadí, když mi kdokoliv napíše k mé básní cokoliv , naopak jsem moc rád za jakýkoliv názor a kritiku . Mě to pomáhá se posunout dál. Děkuji moc za tvůj komentář . Hodně mě s tím pomáháš .
20.10.2024 11:21:55 | José Zjevný