...

Bylo něco po půlnoci, když přijela k baráku. Ten taxikář byl fakt divnej, pomyslela si a rázně vykročila k domovu. Děti už spaly a tudíž nic nebránilo v tom napustit si vanu po okraj horkou vodou a ponořit se do snění. Nakonec ten den nebyl zase tak špatnej. Zavřela oči a promítla si prožité okamžiky, kdy odhodila všechen stud a starosti. Sedla na okraj vany a tiše vzpomínala.
Kolem desáté přišel do baru on. Už dlouho po ní při přednáškách koukal a svlékal ji pohledem. Komu by se nelíbil. Dlouhé plavé vlasy sahající na ramena, krásná široká ramena a ty jeho medové oči. Kolikrát se jí honilo hlavou, že by stál za hřích. Byl ale student a ona profesorka. Jeho profesorka. To bylo před týdnem. Dnes se považovala za zcela něco jiného. Po pěti skotských, kdy zábrany totálně opustily vše, co měly, nasedla do taxíku s ním... a oba společně odjeli do jeho pronájmu.
Zavrtěla se ve vaně. Někdo zaťukal zlehka na koupelnové dveře. "Ano?" "To jsem já mami, můžu?" Její dcera. Potřebovala podepsat nějaký papír do školy. Jakoby ji to teď zajímalo. Teď, když je myšlenkami u něj. U jejich krásného a dlouhého milování.
Vylezla z vany a šla do kuchyně uvařit oběma kávu.