LALALALA

před klubem bylo pár hlučných hloučků
"proč sem vůbec jdeme?" ptal se Harry
"taky to nevím" řekl Jack
(Někdy stačí pár vteřin abyste rozeznali že to nemá cenu, někdy to trvá celej život)
"no tak kluci,"řekla Jenny jako by je potřebovala"přeci tam nepůjdu sama"
ale znělo to, že nechce zůstat sama do té doby než tam na někoho narazí a jen se bojí, že do té doby se bude nudit. Byla dobře stavěná, trvalo by jí to tak 5 minut. Pro někoho je to věčnost v pekle.
Harry to taky moc dobře věděl a protočil oči v sloup a podíval se na Jacka.
Věděli to oba a vlastně i Jenny.
"Ale proč ne ksakru" vzdal to Harry
U vstupu pozdravil vyhazovače stodolarovkou, kterou mu vlepil do dlaně a byly vevnitř." Harry šel o pár kroků před nimi a zdravil se se známými, které potkal. Tu se nahnul přes stůl, tu chytil ženu kolem ramen a pokynul na muže naproti ní. Vypadal, že mu to tady patří a Jack se najednou cítil jak malej kluk, co se snaží povyrůst do kalhot svýho staršího bráchy.
Možná mu to tady skutečně patřilo, Harry málokdy mluvil o tom,co mu skutečně patří, co všechno dělá a co z toho má.
Jack se otočil na Jenny, jakoby chtěl od ní odpověď. A na kratičký okamžik, na sotva znatelnou vteřinu měl pocit, že ho vidí jak se na ni dívá. Světla blikala a nešlo slyšet vlastního slova.
(Inseminační stanice) pomyslel si Jack
(Jedno kolik Vám nabídnou panáků zdarma, jedno kolik super vychytávek vám nabídnou za to, co vypijete. Jde tu jen o prachy a jde to cítit. O prachy za kterou si myslíte, že dostáváte naději. Dostanete hovno zabalené v kocovině)
Zapadli do boxu kousek u baru.
"co budeme pít?" řekla Jenny
"Na co tě pozvou!" pokračoval v rýpání Harry
"Cožeee?" natahovala se Jenny přes stůl k Harrymu.
"ale nic zlato, dej si co chceš a dones i něco pro nás."
"tak jo," řekla "dovolíš Jacky?" a pohladila Jacka po vlasech.
"jasně" řekl Jack a posunul se.
"díky, hned jsem zpět." řekla a zmizela v kouři a barevných světlech.
(proč jsme sem vlastně vůbec lezli?) pomyslel si Harry.

Jenny se vrátila, bylo načase. Chvíli ještě seděli pak už se Jenny nedala odbýt a šlo se tancovat. Dřív hodně tancovala a poslední dobou na to něměla čas ani chuť, ale když měla nablízku Jacka a Harryho chtěla se předvést.
(mám ještě na to? jasně, že mám - není mi už 22 ale jsem pořád ještě kočka s drápky - budete se všichni divit)
Harry ve své sebejistotě byl dobrý tanečník, neváhal se předvést kdykoliv.
Po několika krocích získal jistotu i Jack. Všichni se dobře bavili a když dav v klubu začal pomalu řídnout zvedli se a odešli k východu. Smáli se a Harry, který byl o něco menší než Jack ho objímal kolem krku a vykládal jak se mu konečně podařilo najít co hledal. když vyšli na parkoviště jemné šero je mile překvapilo veškerý ruch byl ten tam, slyšeli zpěv ptáků a vzduch byl cítit začínajícím horkým dnem.
"ááá miluju tyhle rána" točila se Jenny
"cítíte to - svět patří nám - celý svět je náš a my můžeme dělat cokoliv, protože všichni ještě spí a nový den si teprve čistí ..."
"...boty aby nás slunečními paprsky kopl do vožralích prdelí" zašeptal Jackovi do ucha, nechtěl to říkat nahlas, když viděl, jakou má Jenny dětskou radost.
Když se Harry odvrátil od Jackova ucha a konečně přestal říkat historky, kterým Jack ani nerozuměl uviděl, jak se ve střepech stojící postava naklání přes rozbité okýnko do jeho auta. Pustil Jacka, zrychlil a rázným krokem spěchal ke svému tmavě modrému fordu.
"Hej ty hajzle, co si myslíš, že děláš doprdele!"
Postava ve vytahaných kalhotech a sportovní bundě se vztyčila. Chlap, který byl nyní od Harryho na dva metry byl větší než si Harry původně myslel.
"Harry, dej tomu hajzlovi co proto." volala Jenny
Jack se rozběhl k Harrymu, v ten okamžik viděl, jak Harry napřahuje k úderu.