Srážka aneb štěstí na ulici IV.

Tak už jsou to dva měsíce, co se cítím šťastně a spokojeně. Důvodů je několik-maturita za mnou, Anglie a výška přede mnou. Ale ten největší důvod je Adam. Není minuta, kdy bych si na něho nevzpomněla nebo na něho nemyslela. Nikdy bych si ani nepomyslela, že mě potká takové štěstí………..
„Miláčku, na co zase myslíš?“ vyruší mě z přemýšlení Adam.
„Na jednoho krásného, milého, sladkého kluka. Už ani nevím, kdy jsem ho potkala, ale myslím, že to bylo teprve nedávno.“ Koketuju.
„Vážně? No tak proč ho někdy nepozveš na návštěvu na pokec?“ strhne mě pod sebe na gauč.
„Ale to přece nejde. Co by s náma tady dělal? Cítil by se jako páté kolo u vozu a my si přece sami vystačíme, nebo ne?“ řeknu a vsunu mu ruku pod tričko.
Odpovědí jsou mi už jenom jeho vzdechy, když se u něho na gauči milujeme. Nic tak krásného jsem nezažila, tu tělesnou blízkost, jeho tělesné teplo, které mě zahřívá, když ležíme nazí………..
Když se dostatečně nasytíme toho druhého, ležíme vedle sebe a užíváme vzájemnou blízkost.
„Adame?“
„Hm?“ líbá mě na krku a hraje si s mým ušním lalůčkem.
„Pojedeš se mnou do Anglie?“
Ztuhne a pak se tak prudce posadí, až mě málem shodí z gauče.
„Cože? Do jaké Anglie? Ty máš jet někdy do Anglie?“
„Hm……mám. Mamka mi koupila za maturu 2 zájezdy do Anglie. Já Ti to neřekla, protože jsem si nebyla jistá tím, jestli to s tebou bude vážné. Promiň mi to, že jsem ti to neřekla.“začnu se omlouvat aniž vím proč.
„Vždyť se mi nemusíš omlouvat, je to tvoje věc. Ale nikdy by mě nenapadlo, že pozveš zrovna mě. Nebylo by divné, kdyby sis s sebou vzala Terku nebo mamku, ale mě?Jsi si tím jistá? Po dvou měsících vztahu?“
Posadím se mu na klín a podívám se mu do očí. Pod jeho pohledem se celá rozklepu, ale neuhnu.
„Tohle ti vrtá hlavou? Jenom tohle? Ale mě je úplně jedno, jak dlouho tě znám. Miluju tě tolik, že to není možné a ty se mě tady ptáš na to, jestli není divné jet s tebou do Anglie?“
Vplete mi prsty do vlasů, přitáhne si mě k sobě a vášnivě mě políbí. Bere do dlaně moje prsa a prstem drážní bradavku.
„Ach, Adame………..“
Ale to ho ještě více povzbudí, aby pokračoval a já šílím rozkoší. Cítím horký dech na mém krku a jeho rostoucí erekci v rozkroku. Ještě víc se k němu přitisknu, roztáhnu dlaně a začnu ho hladit po hrudi zarostlou jemnými chloupky. Když přejedu dlaní přes jeho bradavku nasaje vzduch nosem a zadrží dech.
„Pojedu s tebou až na kraj světa…………“ začne mi šeptat do ucha, když se naše těla začnou spojovat.
„Miluju tě.“ Řekne a pevně to mě vnikne až vykřiknu nahlas. Chvíli se nehýbe ať si zvyknu na tlak v podbříšku, ale pak se sama začnu na Adamovi pohybovat. Jeho prsty bloudí po mém těle až skončí na zadečku. Ještě víc mě k sobě přitiskne, aby byl co nejhlouběji ve mně. Stačí jen několik minut a oba se svíjíme extází, která nás oba pohltí.
Vyčerpáním si opřu čelo o jeho rameno a zhluboka dýchám, abych se uklidnila a mohla normálně uvažovat.
„Opravdu pojedeš?“ zvednu hlavu a usměju se na něho.
„Jasně, že jo. To si nenechám ujít“. Potvrdí a zpečetí to polibkem.
„Už teď se strašně těším.“
Ještě chvíli se objímáme než mi padne pohled na hodiny. Rychle vyskočím na nohy a začnu hledat svoje oblečení, které je rozházené po celém pokoji. Adam se na mě se smíchem dívá, ani mi nepomůže.
„Sakra, už jsem měla být dávno doma.“začnu panikařit.
„Přijdeš domů pozdě tak i tak, tak na co ještě spěchat? Řekni mamce, že jsi byla celou dobu se mnou.“
„No, tak to by nebyl dobrý nápad. Kdybych ji totiž řekla, že jsem celou dobu byla u tebe, tak by chtěla vědět, co jsme celou dobu dělali a to ji nemíním vysvětlovat.“ Už jsem skoro oblečená, ale nemůžu najít jednu ponožku. Adam se nad mým snažením jen kření smíchy.
„Tak mi aspoň pomož.“ Hledám všude, ale nikde není.
„Hledáš tohle?“ otočím se a Adam má mou ponožku v ruce a úsměv od ucha k uchu. Ponožku si vezmu ani nepoděkuju a sbírám další věci. Klíče, mobil, balzám na rty a všechno to začnu cpát do kabelky.
„To ani nedostanu pusu za to, že jsem ti našel ponožku?“
Když mi chybí jenom boty k tomu, abych vyrazila domů Adam mě strhne k sobě na klín a nemíní mě jenom tak pustit.
„Co ta pusa?“ zeptá se a ani nečeká na moji odpověď a začne mě líbat. Nijak se nevzírám, ale když mi rukama sjede pod tričko, odtrhnu se od něho.
„Nemůžu se více zdržet. Musím už jít, aby mamka neměla strach. Miluju tě.“ Líbnu mu pusu a už letím ze dveří.
„Ahoj…….“ Slyším ještě, ale jeho slova zůstanou za dveřmi, když se přibouchnou.
No to bude doma zase randál, mamka nebude zrovna nadšená, že jdu o dvě hodiny později. Ale tohle odpoledne bych nevyměnila za nic na světě.