Prázdninová láska 6

Nevěděla jsem co mám na to říct. Možná by bylo nejlepší na Tomáše zapomenout tím, že budu s tak skvělým klukem jako je Patrik.. A proto jem mu vše řekla:,, Já vím už dýl co ke mně cítíš.. Promiň mi za to jaká jsem a že jsem se k tobě chovala tak jak jsem se chovala. Ale musím být k tobě upřímná, a proto ti musím říct, že jsem zamilovaná do jiného kluka, je mi to moc líto. Ale chtěla bych na něj zapomenout a myslím, že ty budeš ten pravý s kterým na něj zapomenu a myslím, že i do tebe bych se mohla zamilovat." Smutně se na mě usmál, pohladil mě a řekl moc milá slova:,, Já Ti pomůžu zapomenout". Naklonil se ke mně a já se vznášela ve víru polibků, i když jsem ve skrytu duše stále měla jednu osobu se kterou už nemůžu být.
Po chvíli co Patrik odešel se vrhly do chatky holky. Domča si ke mně sedla a holky pokračovaly zřejmě v rozžitém hovoru. ,,Nikol představ si, že normálně i Klárka, ta myška z vedlejší chatky se zamilovala! Mluví o tom celý tábor" řekla vesele Míša.
No holky já vám chci taky něco říct.. Totiž.. No, teď tu byl Patrik a nějak jsme se dali do kupy. ,, No nepovídej! To je paráda! Už vidím vyraz Kláry, jak si rve vlasy. Tý pipině přemalovaný to vůbec nepřeju." vesele debatovala Verča. Domča mě objala, a s radostí mi řekla, že jsem udělala jen nejlíp, jak to šlo. Já věděla, že to s Tomášem nemělo budoucnost, ale stále jsem se trápila. Prostě jsem se do něj zamilovala. Nad tím už jsem stejně neměla čas přemýšlet, protože začli zvonit na oběd. S holkama jsme vyskočily a utíkaly vstříct dnešním knedlíkům s jahodama. Mňam:) Hned jak jsme došli tak si Patrik šel sednout k nám a hned zvesela mně pozdravil: ,,Ahoj lásko!" Po jídle k nám měl proslov náš vedoucí který nám oznámil, že jdeme dnes se projít do vedlejšího města.
Ve městě jsme šli do první cukrárny na kterou jsme přišli. Tam jsme si posedali já s Patrikem a holkama. Bohužel k mojí smůle si vedle Verči sedl i Tomáš. Cukrárna mi připadala velice malinká za to tu měli skvělou zmrzlinu. Neustále jsme se s Tomášem setkávali očima, což mě opravdu znervózňovalo. Po sladkém občerstvení jsme se vydali vstříct historii zámečku Červená Lhota. Prošli jsme všechny možné komnaty a konečně se vraceli do tábora. V táboře jsme se šli převléci k ohni. U ohně jsem si opřela hlavu o Patrika a musela jsem si uznat, že toho kluka začínám mít vážně ráda. Naproti nám sice seděli Verča s Tomem v obětí, ale tím jsem si rozhodně nehodlala zkazit večer! Po chvíli, kdy se Tomáš s Verčou vypařili mi přece jen začalo být nějak smutno, a proto jsem se rozhodla, že si zajdu už lehnout do chatky. Ovšem když jsem vešla čekalo mě nemalé překvapení. V chatce se spolu milovali Tomáš s Verčou. Když mě viděli ve dveřích vylekali se úplně stejně jako já. Rychle jsem zabouchla a utíkala… Utíkala od všeho toho trápení. Proč jen jsem se musela zamilovat do kluka svojí nejlepší kámošky!? Ještě do takového děsnýho zrádce?… Běžela jsem ani nevím jak dlouho. Po nějaké době jsem se však vzpamatovala, vstala a rozhodně si řekla, že kvůli takovému neřádovi brečet nebudu a budu se snažit na něj zapomenout. Pomalu jsem se loudala zpět k ohni, kde byl Patrik v obležení(jako vždy) několika holek. ,,Ach jo, proč jen jsem se nezamilovala do Patrika? On je ten nejhodnější kluk jakého znám a k tomu moc hezkej. Ne prostě jenom já jsem tak pitomá a vždy je to ten nepravej. Když mě uviděl ihned mi uvolnil místo a holky se jen nerady přesedaly. Vlezla jsem si k němu do náruče a cítila se najednou v takovém bezpečí...