Vyvrhel 2

,,Dobrý den.“ Zamumlá muž s kapucí k okénku trafiky.
,,Přejete si?“ otáže se jej ostře prodavačka.
,,Frontu.“
Žena sáhne do hromádky před sebou. Kupující zašilhá na bulvární plátek opodál, jehož palcový titulek hlásá: Bývalý mafián, David Mach, tvrdí - Změnil jsem se!
Prodavačka mu třískne novinami před nosem. Probodne ji pohledem.
,,Řekněte mi něco, pane Machu,“ prohodí jakoby ledabyle a zapálí si cigaretu, vydechne obláček kouře a pokračuje ve formulaci otázky: ,,O co vám vlastně jde?“
,,Jak to myslíte?“ pokusí se nasadit svůj nechápavě odmítavý tón, moc dobře však ví, na co se ptá. Na to, co všichni. Nevěří.
Trafikářka obrátí oči ke stropu.
,,No, jak asi!“ načež sáhne po onom bulvárním časopise a strčí jej Machovi pod nos. Muž na titulní fotografii je mu až nápadně podobný a i text pod ní výmluvný. Hleděl na ten potištěný kus papíru dost zamračeně. Vůbec se mu nechtělo o tom se s ní bavit, ale bylo vidět, že si nedá říct, dokud jí nevyhoví.
,,Předpokládám, že jste si ten článek četla,“ prohodí.
,,Samozřejmě.“
,,Pak vám ovšem,“ začal, když hledal v kapse peníze, ,,musí být odpověď jasná.“
,,No tak, pane Machu. Nepřipadá vám výrok - změnit společnost k lepšímu – dětinský?“
Mach se jí podívá do tváře a zamumlá:
,,Paní, kdyby mi připadal dětinský, neříkal bych ho. Co vám na něm přijde tak špatné?“
,,Z úst bývalého kriminálníka to zní dost divně.“
A je to tu zase. Cosis myslel? Že tě pochopí? Že jí to dojde? Že přestane škatulkovat? Každý škatulkuje, je to přehlednější.
,,Víte co? Tady máte ty peníze a nashledanou. Možná časem pochopíte …“
Položil na pult hrst mincí a otočil se k ní zády.
,,Tady není co chápat, víte? Vlk zůstane vlkem!“ zakřičela za ním ještě, než zmizel za rohem ulice.