Zpívání v dešti

Stalo se to během několika dní.Stalo se to když mi bylo 16.Zrovna pršelo a já se musela někde shovat , protože jsem to měla domů daleko a nechtěla jsem dostat zápal plic.Proto jsem šla do náké hospody ani nevím jaká to byla.Prostě jsem tam vlezla a koupila si čaj a bych se zahřála.Všimla jsem si partičky , která vždycky byla veselá zábavná.Ale najednou sem tam uviděla kluka , kterýho jsem v tý partě neviděla.Byl docela pěknej.Asi cítil pohled na tváří všimla jsem si brzo takže mně neuviděl jak si ho prohlížim.Asi po 10 minutch jsem musela na záchod.Což byl problém , protože kdybych chtěla na záchod musela jsem projít okolo nich a to se mi zrovna mic nechtělo , ale už sem to nevydržela.Nejdřív jsem si vybrala trasu abych někde nezakopla.A povedlo se , naštěstí.Pak jsem vlezla na záchod.Ale když jsem vyšla z dámskejch byl tam o zeď opřenej ten kluk.Znejistěla jsem , ale šla jsem dál a dělala jako když ho nevidím. ,,Ahoj" Řekl , měl pěknej hlas. ,,Čau" Řekla jsem a už jsem chtěla vyjít ven ze dveří najednou mne chytil za ruku ,,Počkej kam se ženeš?" - ,,Já? Domů" - ,, A nechceš si k nám sednout?" - ,,K vám , ne díky taková nejsem" - ,,Dáš mi aspoň číslo?" - ,,Hele připomýnáš my uchyláka kterej byl v televizi.Nejseš to ty?" A oba jsme se rozesmáli.A první rozpaky byli fuč. ,, Tak mi to číslo dáš?" Řekl a mírně se usmál. ,,Když ho tak chceš , tak si mě najdi" Řekla jsem s úsměvem a už jsem byla fuč.Rychle jsem zaplatila čaj a než sem odešla tak se kluk vrátil. ,,No Amore kde si byl?" Ale víc už jsem neslyšela.Chvíli sem šla , ale začalo zase prše a já to domů měla hodně daleko.Najednou slyším kroky , bojím se a začínám zrychlovat , ale ty kroky taky.Začala jsem bežet , ale moc sem toho neuběhla a někdo mě chytil za ruku a já poznala ten dotek... ,,To si zase ty?Měla jsem pravdu seš ten úchylák" Říkala jsem se smíchem. ,,No dovol , jsem ti přinesl deštník." - ,,Ale ale tady chce bejt někdo pozornej" A smíchy jsme šli do kolen. ,,Aspoň mi nenastydneš a já si budu moct brzy vzít číslo" - ,,A sakra intrikán , holka víš co máš dělat." - ,,No dovol." Ale když otvýral deštník tak se mu rukojeť zlomila vejpůl ,,Sakra , to né byl zrovna novej.No neva aspoň to má přece jenom nákou výhodu." A než jsem si uvědomila jakou už jsme byli pod deštníkem ale museli jsme být blízko u sebe abychom nebyli mokrý.Tak jsme šli a povídali jsi o všem možným , co nás zajímá atd.Cesta nám ubýhala jako voda a už jsme byli u našeho domu.Nevěděla jsem jak se rozloučit , ale on ano.Sladce mě políbil , líbala jsem se mnohokrát , ale tohle bylo jiné.Jaky bych po něm už toužila.Dlouho jsme se líbali až mě najednou pustil. ,,Mohla by si mi říct aspoň tvoje jméno?" Odstoupila jsem od něj a nastavila mu ruku ,,Jmenuji se Diana a ty?" - ,,Roman a přezdívka Amor" - ,,Jak romantické Amore mio" - ,,To je co?" A podíval se na mne tak jako by snad tušil co to je ,,Radši se
neptej a mazej pryč nebo pustím psa!" A začali jsme se smát ale pak jsme se opravdu rozloučili a já pelášila domů.