Snoubenka v černém i bílém (2.část...1/2)

Po nějakém čase přece jen začala opět chodit ven, i když nosila masku. Její zranění zanechalo na tváři dlouhou jizvu, díky které si připadala příliš ošklivá. Po čase začala navštěvovat všechny společenské akce s výjimkou zásnubních večírků a svateb.

Často se ale stávala ozdobou maškarních plesů, kde měla vždy originální kostým. Pravidelně se vytrácela ještě před odmaskováním, aby nikdo neviděl její jizvu. Sice byla ve skutečnosti malá, ale Marii Karolíně připomínala tu nešťastnou noc.

O dřívější kráse se dozvěděl Damien Oakwood, anglický hrabě. Rozhodl se, že ji vyhledá a svede. Rozjel se tedy na hrabství jejího otce, aby ji poznal.

Potkal ji při její ranní procházce s maskou na tváři. Nedokázal to plně pochopit. Potají se sloužících vyptal na její komornou. Řekli mu, že to je Maggie.
Ta se pak nechala lehce podplatit. Ukázala Damienovi tajný vchod do Karolínina pokoje. Potají se tam v noci vkradl.

Spatřil ji. Spala bez masky. Viděl i její jizvu. Nemohl se na ní vynadívat, byla tak krásná. Usmyslel si, že se s ní musí seznámit.
Náhle se ale probudila a uviděla ho. Chtěla vykřiknout, ale on ji rychle zacpal ústa polibkem.
„Tiše! Chtěl jsem Vás jen vidět.“ řekl a zmizel v tajném vchodu. Ještě hodnou chvíli tam seděla a přemýšlela.

Zamiloval se do ní na první pohled. Nemohl pochopit, proč nosí tu strašnou masku, za kterou skrývá jen svůj smutek. Rozhodl se, že ji musí vidět ještě jednou.

Bydlel u svého přítele, který byl shodou okolností manželem jedné z Karolíniných přítelkyň. Od něj se také dozvěděl, že je pozvaná na maškarní ples, který pořádá její otec. Sehnal si pozvánku a doufal v setkání.