A ten pravý je kde? - 3. díl

Tak jsem tam včera byla, ale mamka mi to dovolila jenom proto, že jsem jí ještě o tom neřekla. No co se dá dělat. Na té akci jsem nemohla chybět! Teď ti musím do detailů popsat, co se tam všechno stalo. Oblíkla jsem si sexy topík, který odhaloval celé mé záda (mám je docela hezké?), ryflovou mini sukni, kozačky, dlouhé náušnice, prstýnky a náramky. Hezky jsem se nalíčila, udělala super účes a když jsem se viděla v zrcadle, skoro bych se nepoznala. Pak jsem vyrazila, abych tam nebyla moc pozdě. Myslím, že když jsem tam vlezla na první pohled mě nikdo nepoznal. Na jednou se kolem mě shromáždili všichni kluci a žadonili o tanec. Měla jsem je tam, kde jsem je chtěla mít. Holky závistí pukaly a já si to užívala. Každý taneček s jiným otravným týpkem, ale jedno mě udivilo. Julian přišel jako poslední a vůbec se mne na nic neptal, jen mě vzal za ruku a odtáhl na parket. Nezvykle mi začalo bušit srdce, rychleji a rychleji. Nevěděla jsem, co se děje. Možná, že mi chce něco udělat, pomyslela jsem si, ale pak jsem se – nevím proč - uklidnila. V jednu chvíli jsem se na něj koukala, jako bych se snad do něj zamilovala. Ale to není možné, protože on je tak nemožný, neomalený….ale nejhezčí kluk ze školy, má tak jemné ruce, nádherně voní, a jeho parfém je tak vzrušující a …bylo mi s ním nádherně. Přála jsem si, aby ten tanec neskončil. Koutkem oka jsem zahlédla ty drbny od nás ze třídy, jak žárlí, že tančím s tím nejhezčím klukem. Na jednou mi jich bylo tak nějak líto. Zdálo se mi, že nejsou zas tak blbé, jak vypadají. Ale já si to užívala na plný pecky.
Chtěla bych s holkami kamarádit, ale po dnešku se to tím tuplem neuskuteční. Neeeeeeee! Skončil tanec, ale já nemohla ovládat své tělo. Julian mě někde táhl a já se ani nebránila. Opřel mě o venkovní zeď a začal něžně líbat. Bylo to super. Můj první opravdický polibek. Nejde ani popsat, jaké to bylo, ale každopádně, když jsem si to představovala nabylo to takové. Bylo to mrtvé, ale teď! To je super. Něco jiného. Je to tak živé. Máme spolu tak blízký kontakt a když naše jazyky se proplétají, tak… nejde to ani vyjádřit. Ze začátku jsem nevěděla kam s rukama, co mám dělat…
No to je bomba. Líbám se ZROVNA s tím nejhorším klukem, kterého nesnáším,ale teď ho nějak… já nevím. To snad není možné. On se mi fakt líbí. Jenom doufám, že se do něj na konec nezamiluju nebo už jsem se zamilovala? Jak to poznám, když jsem ještě nikdy nebyla zamilovaná? Ale to není možné, ne s tímhle týpkem. Bylo to krásné a když to skončilo pomyslela jsem si, že já se sním nechci přestat líbat. Tak jsem ho k sobě zpět přitáhla. Zjevně to nečekal, ale pak mé polibky opětoval. V hlavě se mi honilo, jestli mi není cítit z pusy, jestli mi někde neteče slina nebo jestli dělám všechno tak, jak má být! Ale asi to bylo v poho, protože mi pak řekl.
,,Nevěděl jsem, že jsi tak fajn holka. Znám tě jenom z vyprávění tvých spolužáků, ale jsi úplně jiná. Vůbec tě neznají.“ A dal mi jemnou pusu na rty. Bože on má tak sametově jemné rtíky! No já se snad rozplynu. Pak mě chytil za ruku a vrátili jsme se do sálu, kde všichni na nás závistně koukali. Na nejšťastnější párek na celém světě! Pořád jsme spolu tančili, a koukali na sebe. Je to tak zvláštní. Já tu nechtěla vůbec jít a teď mám na jednou kluka, kterého jsem si vždycky přála. Už se budu mít s kým válet po svém letišti ve svém pokoji. Chodíme spolu! JO! JO! JO! Líbáme se a je to nádherné. Sice jsem na svůj první polibek čekala dost dlouho, ale stálo to za to. Jen doufám, že se budu umět chovat ke svému klukovi, umět s ním mluvit. Nemám žádné zkušenosti… je super, je taaaaaaaaaak boží! Ale teď musím přemýšlet, jak řeknu mamce o těch gatích a zároveň o poznámce. Jestli mi to lepidlo dal na stolek Julian, teď toho asi lituje a já mu to už v každém případě prominula. Je tak sladký, že to ani jinak nejde.
Tak jsem to mamce řekla, vysvětlila jí to, ale mamka chtěla běžet do školy říct učitelce, ať dá za to dudku Julianovi. Ale tak jsem to nemohla nechat. Řekla jsem jí, že prakticky díky ,,lepidlu a gatím“ jsem našla kluka. Ze začátku máma nadávala dost drsně.
,,Já ti koupím gatě, které ty chceš a na konec za pár dní se nepodíváš kam si sedáš a bum!“ Pak byla půl hodinová přednáška, že jsem na to ještě moc malá, abych chodila s nějakým klukem, ale pak jen řekla: ,,Tobě už bude patnáct, viď? Omlouvám se. Už nejsi žádná malá holčička. A jak to teda s vámi vypadá? No tak povídej. Zajímají mě všechny detaily.“
Tak to jsem teda nečekala. Našla jsem ve vlastní matce nejlepší kamarádku, kterou jsem nikdy neměla a asi nikdy mít nebudu...Tak jsem jí ,,dopodrobna“ vylíčila ,,všechno“, co se stalo. Byla s toho nadšená, že jsem šťastná. Všechny svoje pocity jsem dala najevo a máma jen koulela očima. Pak jen řekla: ,,Takové pocity jsem mněla i já když jsem potkala svoji první lásku - tvého otce. Jsem šťastná.“
Já jsem vlastně mnohem více šťastnější než mamča. Ona mi totiž zvětšila kapesné na 500,- měsíčně, které NEzahrnuje: kredit do mobilu, oblečení, školní obědy, svačiny, časopisy, cédéčka, kosmetiku… Mám to jenom pro svého miláčka. Máma je fakt super! Ví co se sluší a patří. K té poznámce mi řekla, že ona taky nějakou tu schytla třeba za odchod z jedné hodiny na jinou, nebo bez dovolení odešla na druhé hřiště, kde hráli třídní kluci fotbal. Takže je to v poho. Podepsala mi to a je to. Taky mi pak vyprávěla, jak spadla na nižším stupni do záchodu. S jednou její kámoškou lozily po záchodech a vyblbovaly se a moje máma (takové trdlo) si na jednom záchodě nezavřela prkýnko a spadla tam. Naštěstí si zmočila jenom jednu nohu a bota jí zůstala v záchodě. Tu botu pak lovila, a když se chtěla odemknou a se smíchem říct své kámošce co se stalo, nešlo to. Tak ta její kámoška musela zavolat úču, která to nějak vyřešila. Pak ale volala její mámě (mojí babičce), aby odpoledne pro mámu přišla, že s ní musí nutně mluvit. Říkala, že jí to provázelo až do devítky, kde si ještě z ní utahovali, po každé když šla na záchod.