Hon na kluky 2

Úterý...snad nejhorší den v týdnu, co se týče školy. Chemie, fyzika, biologie, mluvnice. No hrůza! Ale přece jenom je na co se těšit. Teda alespoň podle Joany. Ten její Tomáš mi už pěkně leze na nervy. Nebo spíš než on, to věčný špehování. Každou přestávku se musíme jít projít na chodbu, kde mají třídu prváci. Pořád pod nějakou záminkou-nejdřív jsme se šly podívat na biologickou a pak na matematickou nástěnku. Čtvrtou přestávku to už Milly vzdala a zůstala ve třídě. Leyla se rozhodla taky zůstat. Já jsem nechtěla Joaně kazit náladu, tak jsem se šly zase „netištně“ projít,
„Hele, Issis...můžu se tě na něco zeptat?“ zeptala se nesměle Joana.
„No? Na co?“
„Víš jak si chodila s tím Frankiem?“
Zaraženě jsem se na ni podívala.
„Co je s ním?“ řekla jsem ne moc příjemným tónem, protože k tomuto tématu jsem se jen nerada vzacela.
„No...já jenom...jak si ho sbalila?“
„Já jsem ho nesbalila, spíš on mě“pousmála jsem se nad tou vzpomínkou.
„No tak jak to bylo?“ nenechala se odbít.
„Chceš vážně vědět, jak to bylo? Já jenom, aby tě to neunavovalo“ optala jsem se raději.
„To víš, že jo. Kdybych už ty tvý kecy nemohla poslouchat, tak se ozvu, neboj“ušklíbla se Joana.
„Hm, jak chceš. No...víš jak jsem byla na podzim na tý Kuličkyádě? Tak on je Frankie taky skaut a měl stanoviště vedle toho mýho. Já jsem neměla co dělat, tak jsem mu šla pomoct a pak jsme si sedli na lavičku a povídali si. Na cestě domů jsme se domluvili, že mu vypálím jednu hru. Od Sheyi jsem si ve škole zjistila jeho číslo, zavolala jsem mu, domluvili jsme si rande. Mám pokračovat?“dovyprávěle jsem svůj rádoby milostný příběh.
„Ne. Myslím, že dál už to nemusím vědět“rekla zamyšleně Joana.
„Proč jsi to vlastně chtěla vědět?“zastavila jsem se u lavičky a sedla jsem si, protože mě už nebavilo jen tak bloumat po škole.
„Když já nevím, co mám dělat. Mě se Tomáš strašně moc líbí, ale nevím, jak mu to mám aspoň trošičku naznačit“ postěžovala si smutně.
„A máš jeho číslo?“
„No mám, ale-“
„Jaký ale?!“ přerušila jsem ji protože jsem věděla, jak to bude pokračovat „Tak mu napiš ne? Jakej je v tom problém? Ale jestli se rozhodneš mu napsat, tak mu napiš zatím anonymě.Je to strašná sranda!“