Nesnesitelné ticho 1

Skoro jako v účastníkách zájezdu jsem si připadala když jsem jednoho slunečného dne nastupovala do autobusu směr Chorvatsko.Můj první výlet k moři pomyslela jsem si.V přeplněném autobuse způsobili nejdříve veliké pozdvižení krabice které měl každý z nás pod sedačkou.No všichni tim byli docela rozčarovaní ale teplé počasí a sluníčko jim ubrali na rozzuřenosti tak že si potom už nikdo ani nevšiml.Učitel angličtiny který snámi jel, všechno pohotově organizoval a zároveň se předváděl.Sebou jsem měla spousty věcí a jako partu jsem zvolila přítele Petra a kamarady Káťu a Davida.
Káťa člověk který mi rozumí i beze slov.Když jsem sní naplňuje mě to krásným zvláštním pocitem.Poznali jsme se kdysi v jedné hospodě.Byla uťáplá a nebyvila se.Připadala jsem si jakobych rozlouskla oříšek když jsem sni začala travit čas.Opak byl pravdou najednou byla otevřená a divoch jako já.David to je náš společný kamarad vždycky se na něj mužu spolehnout s Káťou se schází a rozchází už 4roky.Na vysvětlenou vždycky spolu tyden chodí a pak zase ne a takhle furt dokola.No tento týden to zrovna vyšlo že spolu chodí takže uvidime.A přítel Petr jo holky vzorný to přítel.Tehdy před dvěma lety se mi při tomto jméně tajil dech a šimralo mě kdesi v břiše.Dnes už jsme spolu dva roky a náš vztah je při nejlepším vlažný.Ale teď mám spíše jiné starosti než řešit náš vztah.Třeba ty s angličtinou odjiždíme tyden před vysvědčením a já do teď newím jestli mi z té angličtiny nechal prolézt nebo ne.Ta další starost zamno sedi o několik míst dál v autobude.Když jsem dnes s Káťou nastupovala do autobusu vrazil do mě.Měl bílou kšiltovku opálenou tvář a náušnici v pravém uchu a modré tričko s límečkem.A do prdele pomyslela jsem si.Vypadá skoro přesně jako Lukáš.Tahle epizoda začala když mě okolo všichni zklamali.Ve škole jsem měla problémy ne proto že bych byla nejhorší ale protože jsem byla skoro nejlepší.Když v pololetí učitelka oznamovala známky jakoby se proti mě celá třída spikla.Nezdáli se jim mé jedničky z některých předmětů a následně jsem se nechala přeřadit do jiné třídy.Tehdy jsem měla problémy i doma pomocí anonymu což byla tátova zhrzená milenka jsem se dozvěděla že táta mámu podvádí.Ačkoliv jsem to už asi rok tušila celkem mě to sebralo.Do toho Petr odcházel s práce z pozice dělníka šel dělat managera u jedné pojišťovny.Sice to zní pěkně ale ten plat je tam dost nejistý a bála jsem se aby nebyl zklamanej.Petr vypadá celkem obyčejně tmavé vlasy vyšší čelo a hubenej že by leckterá anorektička mohla závidět (bez urážky).
David si podřimuje na Kátě o sedadlo před námi a učitel do mikrofonu rozebírá Přemyslovce.A já hloubám nad tím že když mluví nemůžu psát.
Zpátky k věci.Měla jsem spoustu problému a neměla jsem se komu svěřit.Jediný co mě napadlo vlézt si na internet a rozebirat to tady.Celkem mě to naplňovali ty lidé mě neznali sdělovali jsme si své problémy vzájemně radili si a postupně se tu z nás stali přátelé.Trvalo to několik měsíců.Než se rozjel tehle kolotoč událostí.
Odvážila jsem se sejit stou partou vlastně do te doby cizých lidí.Bylo mi snimi krásně nezapomenutelně.Nebyl jediný důvod proč se snimi nescházet častěji.
Káťa se ještě více namáčkla k Davidovi a mys Petrem?Každý sedíme ve svém koutku.Petr posloucha hudbu dost nahlas až je mi trapně a rozhližim se po autobuse a nevydržim a vzteky se na něj zaksichtim.Pochopi to a sundává sluchátka copak?zeptá se jakoby nic.Vrčim něco v tom smyslu aby si to dal potišeji nemusi všichni vědět že poslouchá nějaký svý diskantský vychytávky jak říká.
Na druhém sraze jsme pili a tančili a byla pohodička přidali se k nám nově nějaká holka s klukem.Holka měla čerstvě propíchlý jazky takže mluvila jako chovanec nějakýho ústavu.Měla dlouhé blond vlasy veselí obličej a stejně jako ja malinko prostorově objemnější.Kluk po jejím boku byl nápadně hezkej.byl naopak vytáhlejší měl růžové tričko džíny a bílou kšiltovku.Vyloženě k sežrání.Po celou dobu co se kolem nás motaly jsem měla oči jako lejzry:0)stíhala jsem ho očima jeho dlouhé řasy jiskřičky v očích působilo mi to toální chvění v břiše.Obvykle nebývám tak sentimentální ale tak co sem ženská mužu si to dovolit ne?v tom mim květáku se urodil nápad oslovit ho.Teda v květáku byla to spíše srdeční záležitost.Přišla jsem k němu a z příma jsem se mu podívala do očí a začala jsem mluvit.Baviš se tu?optala jsem se ve chvíli když jeho přítelkyně kdesi na chvilku zmizela.Jen pokrčil rameny a neodpověděl.Nebo jestli tohle byla odpověd tak teda tohle raděj vzdám.Ale ja jsem bojovník takže v žádném případě.Máš pěkný boty.Plácla jsem.Ale on se jen usmál nebo spíše poušklíbl.Zrovna na mě zaklepala moje kámoška jestlinejdu na parket.Šla jsem a pomalu mi dolejzalo že mě vytáhla ze slušnýho trapasu.Po jednom odehranem setu jsme šli k baru.Už celkem vzpamatovana z trapasu jsem ji vyprávěla o mém marném pokusu.No jo potvora smála se mi div nespadla z barové židle prskala a ukazovala nenápadně na něj v salvě smíchu.Tos mu fakt řekla že má pěkný boty jo?ptala se mě div neměla slzy v očich.Ještě že ty tví hlody neslyšel on je totiž neslyšící.Smála se mi potvora hih.To v tom případě mění uplně situaci.
Pánovi přes uličku došla právě trpělivost.Nemohl byste toho nechat.Křičel na učitele aby přerušil jeho sáhodlouhé vyprávění o dějepise.Učitel zaskočeně mlčel.Ale nakonec odpověděl.To se vztahuje k zájezdu.Možná k tomu vašemu křičel chlapík.V autobuse zavladllo ticho až byl slyšet jen chod motoru.Venku je sluníčko a přes sklo už mě šimrá na ruce a pro mě už je to alarm že budu spálená.Z mého rozjimání mě vytrhnou karamelky na sešitě které mi Káťa podává.Ale jedno mě uspokojuje už teď budu mít čas psát.Karamelky jsem přijala jednu rozbvalila a strčila ji Petroj do pusi a druhou sobě.