Poslední příležitost

Přesto, že se nacházela ve 21. století její pokoj jakoby se zastavil v čase tak 40-50 let do minulosti... byl trochu nostalgický, stejně jako ona...
Vzpomínala na chvíle, kdy tu prožívala něco velkého! Úžasného a vzrušujícího... od té doby nehla s jedinou věcí v místnosti. Celých 43let!

Zvedla se o svou šedivou hůl a pomalými a vratkými krůčky došla k zašlému zrcadlu... starou a zmohlou rukou si prohrábla poslední zbytky svých šedých vlasů. Nikdo by v ní nehledal tu usmívající, krásnou a mladou slečnu co lámala srdce mužům v okolí... Tolik let už uběhlo a teď už zbývalo jen čekat kdy to zkončí.

Znovu, jako skoro každý den kdy měla sílu se vracela do minulosti... nic jiného jí na tomto světě netěšilo. Zavřela oči a když je znova otevřela uviděla v odrazu dlouhonohou blondýnku s loknamy do půl zad... To byla ona, ne ta stará baba. Najednou se lehce pohybovala.
Vykročila z pokoje a vše bylo jako dřív. Ocitla se v období kdy byla nejšťastnější...

Posadila se naproti zrcadlu a plnými doušky si užívala svoji krásu... a hlavně mladost. Už dlouho nebyla tak šťastná při pohledu do zrcadla... Cítila se jako v jiném světě...lepším!

Zvedla se a šla otevřít dveře... Zvonek, který nervozně zvonil se nedal niják ignorovat. Upravila si svoje lokny a navlékla se do růžových šatů a otevřela...
Uviděla ho... Zářivý usměv jak před lety, jen byl... ještě krásnější a okouzlující. Oblečen v kostkované košily a béžových kalhot k ní natáhl ruku a jemně do ní uchopil její broskvovou tvář...

Věděla, že si pro ni přišel... že chce být s ní... na věky...