Lásce zvoní na poplach5

,,Dáš si oběd?" Zeptá se mamka.
,,Můžeš mi nabrat." Řeknu prosebně.
,,A co ve škole?"
,,Nic jen příliv informací."Oznámim nenadšeně.
,,A letos se vykašli na kluky musíš odmaturovat."
,,Jasáán." Odfrknu a cpu hlavu k vo'navému hrnci s polívkou. ,,Co je k jidlu?"Plaším se a hledám druhé jidlo.
,,Sedni si a uklidni se."Krotí mě mamka.Když se najim tak jdu se psem.Pes pobíhá po lese sem tam něco vyplaší.A mě pohlcuje vůně a ticho lesa.Večer sedíme všichni u televize.
,,Mamko na pondělí potřebuju šest stovek." Mamka pokrčí obličej.
,,Už zase?Achjo." Protáhne.
,,Táta ti něco dá." Pohodí hlavou směrem k němu.
,,Tak na to zapomente." Prská a hudruje jakoby mu šlo o život.
,,Když jste si tu školu vymysleli tak si to pla'tte sami." Zasupí se a dělá jakože bedlivě sleduje televizi.
,,Seš opravdu chlap k hovnu." Zlobí se mamka.
,,Jsem vám to říkal aby šla makat mohl bejt klid."
Mamka se uraženě zvedne a jde do koupelny.Já se taky nakvašeně zvednu.
,,Dobrou." Řeknu to schválně tak abych mu dala evidentně najevo že hájím názor mamky.V neděli jedu s tátou na nádraží.Najednou ke mě začne až nezvykle tiše mluvit.
,,Víš s mámou nám to neklape chtěl bych se rozvést."
Zase tupě civím a ani mi nějako nedochází obsah té věty. ,,Už dlouho spolu nespíme a nemluvíme.A ty divadýlka o víkendech už mě nebaví." Jen jsem pokrčila rameny.Na tátoj bylo vidět že chce něco slyšet.
,,Jste dospělí tak dělejte jak uznáte za vhodné.Tak čau v pátek." Už vylejzám z auta u nádraží.Evidentně je na něm vidět že tohle nebylo zrovna to co chtěl slyšet ale mě to nezajmá.
Cesta vlakem ubíhá za sklem a mě se oči lesknou jako celofán.Po chvilce už mi dělají slzy cestičky po tváři.Ve městě se courám kolonádou.Přemítám své problémy střídajíc se s komplexy.V hlavě mám tři proudy jedu které se mísí hrozný.Petrovo prázdné místo v lavici,tátův pohled a v neposlední řadě zástupce.
vytáhnu z kapsy mobil a začnu volat.
,,Ahoj můžu u tebe přespat?" Chvilku se odmlčím a poslouchám. ,,Fajn za chvilku jsem u tebe."
Trošku se usměju a v duchu mě zahřeje.
,,Nebo tě...." zaseknu se když vidím zástupce Jandu s krásnou ženou po boku.Janda se otáčí a tak se otočím taky. ,,Prozvonim tě až budu u baráku." Rychle dopovím myšlenku.Po chvilce už stojim u baráku a zazvoním.Dveře se rozzbzučí.Otevřu a vyběhnu schody do třetího patra.Na město už padla tma a mě jakoby zahalila problémy.
,,čau." Pozdravím tmavovlasého vysokého kluka.Mlčky mě vpustí do bytu.Potom už beze slova ležíme na posteli a já vím že mi rozumí i beze slov.Kouká na film a já na akvárko které spokojeně přede stejnou melodii.Slzy mi tečou ale přesto je mi hezky.Milan se zvedne a já slyším jak v kuchyni dolévá víno do dvou skleniček.
Mlčky mi podá skleničku se stopkou.Upíjím a pozoruji ryby jak pohodlně linou své tělo vodou.Milan vypne televizi.Pokoj osvětluje jen světlo od rybiček a počítače který už je dávno v úsporném režimu.
,,Půjdeme už spát." Přehodí přeze mne deku.Teprve teď mi došlo že několik hodin koukám na akvárko.
,,Lehnu si na zem." Řekne rozhodně.
,,Proč?" Ptám se dost překvapeně.
,,No já aby tě to nepohoršovalo." usměje se.
,,A hoď mi Otu." Otočím se za sebe a hodím po něm plyšové prase.
,,Stejně je to legrační spát s prasetem." Usměju se a otřu si hřbetem ruky uslzené oči.
,,Sice už má šestkrát přišívaný ucho ale je semnou od malička."
,,Tak kdybysme spolu tenkrát zůstali tak bych věděla že největším trestem by bylo schovat ti prase." Milan vyprskne smíchy.
,,Teda ještě že to včas skončilo."
,,To budeš vážně spát na zemi?"
,,No jo."
,,Pojď na postel nastydneš."
,,Ne budu tady s Otou."
,,Přestaň dělat kytku a pojď." Milan už konečně začne sbírat peřiny ze země a vleze si ke mě na postel.Po chvíli už se mazlíme tak krsáně a něžně.Prožívám to naplno ale pořád mi to nestačí.Naše stíny tančí po stěnách ve světle akvária.Vše se semnou točí.