Princezna od Spencera

Následující dny se natáčely scény bez Shawna, který odletěl do Washingtonu. Aisha se nenápadně pokoušela zjistit, jakou neodkladnou práci Shawn ve Washingtonu měl, ale brzy to vzdala. Nikdo nevěděl nic určitého.

Vpodvečer patnáctého června, když se vracela z natáčení, ji Lucy uvítala nečekanou zprávou. Prý volal Marc Spencer, že uvedl Aishino jméno do seznamu hostů, kteří si jako první půjdou prohlédnout novou výstavu fotografií v Hollywood Palace. Shodou okolností ten večer.
Aisha se zatvářila rozzuřeně. Celé odpoledne se těšila, jak se s mísou něčeho dobrého uvelebí na pohovce a pustí si nějaký dobrý film.
,,A kdy volal? A proč ne rovnou mě?‘‘
Lucy se zatvářila ostýchavě. ,,Pan Spencer prý spěchal…‘‘
Spěchal? Kam? A proč si na tu výstavu nejde sám? Měla sto chutí mu zavolat a nikam nejít.
Peter stál za ní a čekal na povely. Slyšel Luciino sdělení a naklonil se k Aishině ramenu: ,,Ta fotografka se jmenuje Raquel Kingston. Je to černoška a prý měla docela velké problémy s pořizováním záběrů.‘‘
Aishu přepadla zvědavost. Co to může být za fotky?

Za několik minut osm vystupovala z auta na tradiční červený koberec, lemovaný zástupy fotografů, kteří ovšem tentokrát neměli před sebou žádné zábrany. Zpanikařila. Bála se jich, vždycky se jich bála. Nenasytné hyeny, které jednu fotku vyvažovaly zlatem.
Po jejím boku se objevil Nico a nabídl jí rámě. Vděčně ho přijala, zatímco Peter odjížděl zaparkovat auto. Nico ji rychle provedl zástupem, který se kolem nich sesypal. Z jedné strany chránil vyděšenou dívku vlastním tělem a odstrkoval z její blízkosti neodbytné fotografy.
Konečně vešli dovnitř. Aisha marně hledala slova, kterými by vystihla pocit, který prožívala v přítomnosti bodyguarda. Chtěla se na něj usmát, ale na poslední chvíli se zarazila. Co kdyby to někdo viděl a mohl si z toho vykládat kdoví co?

Nica to trochu zamrzelo, když se od něj odtrhla a zamířila k hloučku celebrit uprostřed vstupní haly. Nadšeně ji přivítali a okamžitě nabídli sklenku sektu.
Nico zpoza černých brýlí hypnotizoval štíhlou černovlásku. Na výstavu si vzala bílé džíny a černobílý top se zavazováním kolem krku.. Bloudil zrakem po zbylých přítomných dámách, ale žádná z nich nevypadala tak… panensky nevinně a zároveň svůdně, neohroženě a zároveň se viditelnou potřebou bezpečí.
Nenápadně k němu přistoupil Peter a zaujal svůj postoj se složenýma rukama a neproniknutelným výrazem.
Nico si povzdechl a napodobil ho.

Aisha s úsměvem pozvedla sklenku na počest zahájení výstavy. Sama autorka se prý ještě neobjevila, ale Aisha doufala, že se s ní během večera setká.
Všichni se rozprchli hlasitě obdivovat fotografie do hlavního sálu. Aisha osaměla. Postavila poloprázdnou sklenku zpátky na tác a vykročila do sálu. Mimoděk otočila hlavu ke svým bodyguardům a usmála se. Nico ten úsměv cítil ještě dlouho poté.

Ještě s úsměvem na rtech se porozhlédla po výstavním sálu, nebo spíš po lidech, korzujících kolem velkých fotografií a zapáleně diskutujících. Poté jí ztuhl obličej v grimasu, když přistoupila k prvnímu snímku.
Zobrazoval dítě orientálního původu, které ve špinavých hadrech a se slzami v černých očích sedělo před rozbombardovaným domem. Fotografie byly černobílé, což jen podtrhovalo všechen smutek, beznaděj a bezdůvodné násilí.
Dlouho stála před prvním snímkem.

Obcházela kolem obvodu sálu a zjišťovala, že snímky jsou si podobné. Všechny popisovaly totéž- válku v Iráku- a ze všech čišely stejné city.
Právě se dívala na fotografii muže bez dolních končetin, když jí někdo poklepal na nahou lopatku.
Otočila se. Černá žena stojící za ní měla na sobě černorudé kimono a dredy svázané do uzlu.
Usmála se. ,,Aisha Lewis? Viděla jsem váš film ,,Návrat do St. Louis‘‘. Já jsem Raquel Kingston.‘‘
Aisha potěšeně přijala ženinu pravici. Vypadala mladě a nespoutaně.
,,Jak se vám líbí moje fotky?‘‘ Raquel rozpřáhla rukou ke snímkům po straně sálu.
Aisha se zadívala nejprve na ně, a potom na černošku. ,,Jsou.. zvláštní. Nevím, jak bych to měla popsat. Jsou si hodně podobné, protože všechny popisují to samé, i když na nich není to samé. Pokud bych měla dobrou náladu, nepřišla bych se na ně podívat.‘‘
Raquel ji poslouchala s nakloněnou hlavou. Když Aisha domluvila, narovnala se.
,,Vy aspoň mluvíte pravdu. Pojďte, musíme se přiťuknout na seznámení,‘‘ řekla a vyvedla ji ven ze sálu. Aisha se na ni výmluvně zakřenila a zatímco Raquel nalévala sekt do dvou čistých sklenek, šla k toaletám.

Dubové dveře s mezinárodními znaky skrývaly klimatizovanou, dlouhou chodbu stáčející se za roh. Aisha se zhluboka nadechla a z malé kabelky vylovila kapesníček, kterým si otřela čelo. Vzduch v sále byl rozvířený reakcemi lidí na Raqueliny fotografie a nedýchatelný. Aisha ještě myslela na fotky ve chvíli, kdy prudce zatočila za roh a přikrčeného muže si všimla příliš pozdě.
Vymrštil se a jedním hmatem jí spoutal ruce k sobě, zatímco druhou ruku jí tiskl na ústa. Chtěla ječet, chtěla ječet ze všech sil, aby jí proboha přišel někdo na pomoc, ale zpocená ruka útočníka se jí tiskla na rty příliš silně. Prokousla si ret.
Útočník ji odtáhl do přístěnku s čistícím nářadím. Surově jí smýkl o zeď a rozsvítil. Měl odulý červený obličej a žluté vlasy. Přitiskl se na ni celým tělem a zblízka jí funěl do na krk. Aisha cítila, jak ji přes džíny tlačí jeho vzrušené přirození.
Zachvátila ji hrůza. ,,Ne! Ne!!!‘‘ chtěla křičet, ale docílila pouze dalšího kousnutí do rtu.
Pokusil se rukou, kterou pevně svíral ty její, přejet po oblinách ňader. Zavřel oči a Aishe se začal zvedat žaludek. Copak na světě není žádná spravedlnost, nic? Nakonec ji tohle prase znásilní mezi mopy a saponáty…
… dvěma prsty se jí snažil rozervat top. Elastická tkanina se na boku napjala- a praskla. Útočníka to natolik zaměstnalo, že povolil sevření rukou. Aisha prudce zatřepala hlavou, aby se zbavila odporné dlaně na ústech a zaječela z plných plic.
Probralo ho to. Rychle si uvědomil svoji chybu a vlepil Aishe facku, až jí to opět smýklo o zeď, ale nedala se a ječela dál.
Z chodby se ozval dusot. Vzápětí do přístěnku vtrhli cizí bodyguardi, kteří před tím stáli u vchodu. Nepotřebovali pohledem zhodnotit situaci, dva se okamžitě pustili do násilníka, zatímco třetí pomáhal Aishe vstát.

Přes slzy téměř neviděla, co se děje. Útočník odcházel za svého dvojmužného doprovodu. Aisha zvedla hlavu a to zvíře se na ni přes rameno ohlédlo.
Otřásla se odporem. Rozpačitý bodyguard jí strčil do ruky rozervané tílko. Z chodby se ozval další dusot- kolem odcházející skupinky prolétli Nico s Peterem.
,,Co se-‚‘‘ vykoktal Nico.
Aisha na sebe navlékla zbytky topu a bylo jí srdečně jedno, že ji zakrývají zcela nedostatečně. Rozpaky v přístěnku se daly přímo krájet. Cizí bodyguard se rozloučil a odešel.
,,Jdu pro auto,‘‘ rozhodl Peter a odspěchal za ním.

Nico s Aishou osaměl. Dívka zavzlykala a shýbla se pro kabelku na zemi, ale Nico byl rychlejší a podal ji. Aisha si hřbetem ruky přejela po očích a ještě víc si tak rozmazala make- up.
Nico byl na vážkách, jak se má chovat. Má dělat, že se nic nestalo? Co když ho vyrazí?
,,Pojďte,‘‘ řekl a natáhl k ní ruku. Aisha s hlavou sklopenou se ho chytla a stulila se mu do náruče. Nicovi bylo v tu ránu jasné, že ho vůbec nevnímá.