Lásce zvoní na poplach17

Vidím na Michaloj jak špicluje a hlídá kdo mi volá.
,,Mno kde seš celej den na tebe čekám a ty nikde?"
,,Já jsem venku." Zarazím se při odpovědi.A Michal se spokojeným úsměvem odchází do sprchy.Jdu za ním a než se zavřou dveře od koupelny lípnu mu pusu.
,,Jsem myslela jestli bys nešla na jizdárnu a pak mě nevyprovodila k Tomášoj."
,,ne kdepak." Odpovim.
,,Jen jestli v tom nebude ten tvuj realitní makléř."
Úsměv už mám od ucha k uchu.Uhodila hřebíček na hlavičku pomyslím si.
,,No asi asi jo." Zasměju se.
,,Tak si to pořádně užij." Popřeje mi vroucně.
Telefon strčím do kapsy u kalhot a stojím jako trdlo před dveřma koupelny.Mám chuť udělat něco šílenýho.Navíc když sem tu sama je mi tu šíleně úzko.Když si uvědomím že přestala téct sprcha vcházím.Tichounce projdu do koupelny a zavřu dveře.Opřená o dveře jsem čekala až se otevřou dveře od sprchového koutu.Chvíli jsem pokukovala po zamlženém okně koupelny než jsem ho uviděla.Poprvé vidím jeho svalnaté tělo.Byl opálený a jeho bříško ukazovalo svaly.Kolem pasu měl omotaný ručník.Po jeho mužné hrudi stékali kapky vody.Lehce si prohrábl vlasy a byl značně překvapený.Oba jsme zařezaně mlčeli.Přistoupil blíž.jednou rukou si mě přitáhl za pas a druhou mi přes tričko hladil prsa.Tisknu se k němu a líbáme se něžně ochutnáváme své rty.Potom se tempo změní na dusivé až hladové.Vášní a vzrušením se mi motá hlava.Jeho náruč skýtá něco užasného je pevná a přesvědčivá.Tričko už mám od jeho doteků úplně mokré.Chytil mě za boky a aniž by přestal v líbání a hlazení mě tlačil do ložnice.Padli jsme na postel a vše vypadalo jak z filmu.Z filmu ze kterého odcházíte z kina totálně šťastni.Nahá jsem se pod ním chvěla a nechtěla jsem nic jiného než aby se mě dotýkal víc a víc.

Byl jsem z ní úplně vedle.Dostávala mě do extáze.Už když jsem ji viděl v koupelně.tohle bude lepší než ta frigida Olga Vodecká.Zacitoval jsem si v duši její jméno.Už jsem měl její sametově smetanovou kůži pod sebou.Ještě víc mě dostávala představa že tohle si teď budu moct užívat pořád.Ale teďka už jen těžce oddychuju když se mi sune po břiše dolu.Přejíždí mi nehty po stehnech až na zadek.Její iniciativa mě těší.
,,Pokračuj bejbinko." Pobýdnu ji.Pnu se jako struna a ona mi ho kouří.Přestávám se ovládat pod její šikovností.

Nepoznávám sama sebe.Jakoby do mě vstoupil někdo jiný.Líbáme se a hladíme škádlí mě a já cítím jak moc mě chce.Začíná mi to i šeptat.Stupňuju intenzitu mazlení.
,,Crrrrr." Vše přeruší zvonek.Automaticky kouknu směrem k oknu.
,,Běž ne." Pobýdnu ho.
,,Nechci." Usměje se.Převrátí mě pod sebe a já už cítím jeho teplo.Zmítá mě vášeň a jeho taky.Ani nevím kdy naše těla zplynou v jedno.Prohýbám se slastí hlava se mi točí už skoro nestíhám dýchat.Když se konečně naše těla nasytí venku už je tma.Jeho svalnaté tělo mě přitahuje.Krásně hřeje.

Po téhle akci jsem totálně vyřízenej.Venku už je tma a já si uvědomím že to muselo trvat strašně dlouhou dobu.Leží mi na hrudi a já koukám na její prsa kde se jí sem tam zhoupne barevný křížek.Obliny prsou se jí kradou z peřiny a její oči jsou zavřené.Řasenka s potem ji vytvořili místo řas hvězdičky takže když se na mě koukne je rozkošná a já neodolám a musím ji políbit.Pohled na to mladé tělo si vychutnávám dosyta.

Málem jsem usnula.Probrala jsem se bylo půl deváté.Otočila jsem se k němu a přitiskla jsem se víc.
,,Odvezeš mě?" šeptla jsem a prstem jsem mu přejela po tváři až ke rtům.
,,ne." Odsekne mi.
,,nechám si tě tady." Usmívá se.
,,nejde to." Promluvim vážně.
,,Já tě ráno odvezu do školy." řekne klidně.
Vytřeštím oči a oponuju.
,,jo a do školy bysme mohli jít třeba rovnou za ruku ne?" Vyprsknu smíchy nad svým nápadem.
,,normálka vysadim tě jinde a pohoda." kroutí hlavou s úsměvem.

hodná bejbinka pomyslím si.Dobře pochopila že tohle nesmí prasknout.Pohladím ji po vlasech.
,,nepůjdem se osprchnout?"
,,To bysme mohli." Kupodivu kývne na nápad.Ve sprše ji přejíždím houbou po celém těle.Čtu ji rukama její krásný větší zadeček a boky.tohle v kombinaci s vodou mi způsobí nové nabuzení.Než se vzpamatuju už ho má zase v puse.Musim se držet o stěnu a jen oddychovat.Snažím se vzpamatovat.probírám ji její vodou zmáčené vlnité vlasy.Napadne mě dát ji do nich trochu šamponu.Koukne se na mě šibalským pohledem překvapena mím nápadem.po chvilce si ji vezmu k sobě a postavím si ji k sobě zády tak že se dotýká zadečkem mého klínu.Masíruju ji ramena přejíždím po zádech a na konec ji sprchuju vlásky.snažím se ji dotlačit tam kam ona mě.Na pokraj šílenství.Není tedy divu když se mi zanedlouho ohne a přirazí se zapřená o kachličky.

Ve sprše nás voda oba probrala a všechno jelo na novo.Snažím se co nejvíc abych si ho omotala kolem prstu.mám pocit že mi to vychází.Ze sprchy se vytrmácím a kolena se mi klepou tak že jsem ráda že stojím.sednu si v obýváku.Pujčí mi své tričko a teplé ponožky.vypadám asi dost směšně dojde mi.nalévá mi červené víno a vleze si ke mě.
,,Dík." Poděkuju když mi podává skleničku.
,,Nemáš hlad?" Optá se ještě.Kývnu že jo.A on se otráveně zvedne z gauče.Zvednu se taky.
,,já nám něco udělám." Sedne si zpátky a dost vděčně se usměje.V lednici najdu máslo a salám.
,,chleba je v tý skříńce vpravo." pomáhá mi z gauče.Po chvilce už nesu talíř k němu.Má na sobě jen trenky a jás i jeho tělo můžu dokonale prohlédnout.

Ještě musim udělat něco na zítřek do práce pomyslim si.
,,bejbino ještě musim něco udělat." Zvednu se i s talířem a jdu k počítači.Je mi fajn a jsem rád že tu nejsem sám.U počítače se válí míši růžový králík.Popadne mě melancholie a vztek.I přesto králíka posadím a opřu ho o monitor.ale to už se mi bejbina zase věší kolem krku.pohladím jí po ruce.
,,Víš že pořád ještě nevím kolik ti je?" Nastrčí ke mě hlavu.
,,Bejbino nech toho." okřiknu ji.Jakoby na tom záleželo pomyslím si.nikdo mi nemusí připomínat že sem si život posral.Odejde ode mě a lehne si na gauč.

Je skoro deset když dokončí práci na počítači.naleje mi džus a donese mi ho do postele.
,,jdem spát?" Optám se bez jakékoliv barvy v hlase.
,,promiň." Pohladí mě po vlasech.Jen se usměju a jdu ještě do koupelny a na záchod.Po cestě seberu ručník který mu spadl když mě tlačil do ložnice.opláchnu si obličej a otřu pusu.Čištění zubů nahradim žvejkačkou kterou po chvilce vyplivnu.V tričku a ponožkách protrajdám chodbu do ložnice a vše mi přijde zvláštní.

Ležím v posteli a přemítám o Míše.ten králík mi ji zase připomněl.Ty soudy mě zničej.Přitulím se ke své bejbince a hladím ji záda.Potřebuju se zase vypovídat.Ale přece ji nemůžu říct že mám nerva že ji ztratim.Že mám nerva že přijdu o ni o Míšu o majetek a nakonec o svou hrdost.
,,je mi 34." pokusím se si ji usmířit.
,,No pane jo." vyprskne smíchy a otočí se ke mě.
,,Bejbinko doufám že víš že se o nás nikdo nesmí dozvědět." Pojistim si to ještě protože přijít ještě o práci to bych se mohl jít zhoupnout.stačí že teď ty sádrokartony a kanceláře nejedou.Místo odpovědi mi lípne pusu na souhlas.
,,bojim se že kdyby na nás přišli budou problémy."
,,To by byli."
,,Hlavně chci bojovat o Míšu."
,,kolik že jí je?"
,,Sedum ale je moc chytrá."
,,myslíš že ji dostaneš?"
,,Dneska jen málo kdy svěří dítě do péče otce."
,,Já vím." Zívnu si.