Lásce zvoní na poplach29

Takže když ho nebudu mít já nebude ho mít žádná o to se postarám.Nemyslím na nic jiného než jen na to aby Michal byl jen můj.V návalu vzteku si tu malou kurvičku podám a zavolám k sobě.
,,Pojď sem." Zavolám ji a ukážu na ni.
,,Něco potřebujete?"
,,No pojď semnou do sborovny."
,,Jasně." Odpoví a ja si v duchu mnu ruce.Počkej potvoro já ti ještě zatopim.Všechno se ve mě vaří ještě víc když vidím jak je ochotná a slušňácká.Ve sborovně nikdo není tak ještě pro jistotu zamknu.
,,Pověz mi něco?" Kouká na mě nechápavě.
,,Co máš s Jandou."
,,Co prosím?" Dělá blbou.Natáhnu ji facku až ji hlava poskočí.Jen kouká a pak se odváží promluvit.
,,Co to má znamenat?"
,,Tahle byla pro výstrahu."
,,Jakou výstrahu?"
,,Přestaň hrát divadlo té tvé lásce tu zvoní na poplach." Jen mlčí a já odemykám dveře.Lišácky ji otevřu a ukažu ji aby šla.
,,Měj se hezky." Popřeju ji a značně se mi uleví.

Sedím ve třídě jako opařená.Michal mě sem tam vyvolá jako každýho jinýho.Mě pálí tvář a mám pocit že lítám v pěknym průseru.V žaludku mám žábu a v hlavě obrovskej šok.Pořád to mám před očima.Jsem úplně bledá.Další hodinu si toho všimne Havrdová.Optá se jestli mi není špatně.V hlavě mi šrotuje jak se to mohla dozvědět.Že by ji to Michal řekl?Napíšu mu.
,,Michale ty si o nás něco řekl Vodecký?" Smska mi přijde po chvilce.
,,Blázínku jasně že ne.Proč si to myslíš?"
,,Jen mě to tak napadlo." Odepíšu.A stále jsem z te udalosti ve sborovně přepadlá.Celá tahle láska mě opět tíží jako kámen.Ve zverimexu to celkem jde.Nabírám pánoj dvacet rybiček.Ten si pro ně přijde až před zaviračkou.Zvířata už mám nakrmené.Ještě dám fretku na vodítko a vyvenčim.Projdeme krámem a ještě ji dám ven na trávu.Fretka všude čenichá.Po chvilce ji vrátím do klece.
,,Dobrý den." Vleze zamnou Michal.
,,Ahoj." Pozdravím ho a hned za ním jde nějaká paní.
,Běž dozadu." Pošlu ho.
,,Máte přání?" Optám se paní.
,,Scháním hračku na čištění zubů pro koíkršpaněla."
Přejdeme společně ke stojanům u výlohy a já vytahuju modré válečky a další hračky.
,,Tak tuhle si vezmu." Ukáže na jeden z válečků.Vše namarkuju a zdvořile se rozloučíme.Jdu dozadu za Michalem.Najdu ho jak si spokojeně čte noviny.Pohladím ho po vlasech.
,,Jedu pro Míšu tak jsem se stavil."
,,To seš hodnej." Řeknu a on vstane od novin a políbí mě.Uslyším jak se otevřou dveře.
,,Počkej." Odstrčím mu ruce šmátralky.
,,Musím obsluhovat." Vysvětlím a obejdu ho.Když už jsem v krámě dobu tak vyjde Michal.Zrovna stojim na židli když Michal odchází.
,,Tak v šest tě vyzvednem u intru jo?"
,,Jo čau." Odpovím mu.
,,Tak ještě tady mám takovéhle." Vytahnu z vrchní poličky zářivky.Mluvím zpátky k pánoj který schání zářivky do akvárka.

Míšu vyzvednu a má radost.
,,A pojedem na tu činčilu?" Zní její první otázka.
Musim se ji pousmát.
,,Jasně." Odpovim a už jedem k intru.Tam vyzvedneme bejbinu.Čekám před vchodem.
,,Kde máš věci?" Optám se ji.Je krásná má rozčesané vlasy bílé kalhoty a fialový svetřík.
,,Jaký věci?" optá se nechápavě.
,,No budeš u mě spát ne?"
,,Jo ták."
,,Tak počkej vyběhnu nahoru to říct Ále." Do malého batůžku házim šminky kartáček a kalhotky a mažu dolu.
,,Sluší ti to." řekne mi.On má na sobě džíny a modrou kostkovanou košily kterou má skoro na tělo.
,,Ahoj." Pozdravim rozpačitě Míšu.
,,Dobrý den." řekne nenadšeně.
,,Mě můžeš tykat jsem Katka." Otočím se na ni dozadu a podám ji ruku.Ona mi smířlivě podá svou.Je malá a studená.Až do doby než odemykám zverimex mlčí.
,,A nebude už spát?" Optá se se zájmem.Kouknu na Michala krásně se usmívá.
,,No je to možný." Když všichni vejdeme zamknu za náma.Činčilu vyndám z klece.Moc se ji to nelíbí.Trochu chrčí moc se ji to nelíbí.A Míša ji sama od sebe začne hladit.
,,jé ta je krásná." ukáže na rybičku.
,,Co to je?" Optá se.
,,To je beta bojovnice."
,,Bojovnice?" Zopakuje s otaznikem na konci.Michal zatím prohlíží vodítka a hračky.A já Míše zatim vysvětluju proč bojovnice.
,,Ona nesnese samičku stejneho druhu víš."Činčila se ji v ruce začne trochu cukat tak ji pro jistotu vezmu.A dám ji zpět do klece.
,,A co dělaji když jsou spolu?"
,,No jedna doráží na tu druhou dokud jedna znich neumře."
,,Chudák." Řekne lítostivě.
,,Mužem jet?" Vloží se do hovoru Michal.