Zbylé naděje 2

Další den máme velmi poučné přednášky o jídle.Cpou nám do hlavy že jídlo je základ všeho.Přednáška je dle mho až moc přehnaná.Potom jdu na vyšetření srdce.Salonek se mi začíná hnusit.Sestřička mě vezme a změří mi tlak.
,,Takhle nízkej tlak jsme tu ještě neměli." Řekne sestra jakoby výhružně.Já zatím shrnuju rukáv zpátky.
,,Piješ kafe?" Optá se doktorka.
,,Ne." Odpovim bezbarvě.
,,Začneš, stím tlakem musíme něco udělat." Jen kývnu.Nemám totiž chuť se snikym bavit.
,,Když ho začneš pít tlak se ti zvýší a nebudeš omdlívat." Zahučim něco jako hm a chystám se k odchodu.Má pravdu ale kafe prostě nepozřu.Často mě bolí hlava a cítím slabost.Na pokoj se vracím příšerně otrávená.Začíná mě to tu pěkně štvát.Lehnu si do postele a rozbrečim se.Přikreju se co nejvíc a zase mě chytá ta slabost.V puse cítím hořkost a zmáhá mě deprese.Jsem tu čtvrtý den a už je to k nevydržení.S holkama se nebavíme.Jen tiše chodíme kolem sebe.