Náhodné setkání 4.díl 2.část

PO půl hodinovém povídání na baru se dozvím spoustu věcí. Jmenuje se Martin, přistěhoval se sem z Plzně a v kavárně je na brigádě.
Když mu skončí směna procházíme se a povídáme si. Po dlouhé době se cítím krásně, s ním zapomínám na všechny starosti i bolesti. Martin mi rozumí, umí naslouchat, doprovodí mě až před dům, vyměníme si čísla a e-maily a slíbíme si že se znovu brzy sejdeme. Celý večer jsem jako vyměněná, usměvavá a přívětivá Nikol..
Ve škole vyprávím Báře o Martinovi "A to si s ním šla sama, vždyť ho ani neznáš a hned mu ukážeš kde bydlíš, co když je to nějakej podvodník, znáš ho vůbec", připadám si jako malý spratek na kterého křičí. Neovládnu se a vyjedu na Báru "Stejně mi jenom závidíš, ty nemáš žádného kluka a proto mi ho taky nepřeješ." Pro slova nechodí daleko a křičí na mě stále víc a víc.
Takhle jsme se už dlouho nepohádali.
Po škole se připojím do sítě internet a napíšu Martinovi e-mail, doufám že mi napíše, dívám se každých pět minut ale pořád tam mám napsáno NEMÁTE ŽÁDNÝ NOVÝ E-MAIL.. V 21.00 mi konečně napíše. Mám přijít zítra do kavárny, odepíšu stručně ale jasně "OK."