Na konci světa 2.díl -láska s nenávistí

.....

Alex přemýšlel..

,,,,Zase se mi terka ozve po delší době a chce abych příšel někam na oslavu,tak proč ne.. rád jí uvidim.. do hodinky tam jsem a řikám si je to tu fajn,poznám tu jednu holčinu,vlastně..viděl jsem jí už předtim,ale to jsem si nezapamatoval jak se jmenuje.. Teď se mi to jméno oživilo v paměti .. Julie.. hmm, stála by za zblbnutí,dlouho sem jen tak někoho nezblbnul a nezlomil srdce.. baví mě to,začnu na ní zkoušet svou ,,balící fintu" je ozkoušená..na všechny zabere.. tak tam nějak tak posedávám a najednou se uplně zaseknu .. právě sem spatřil někoho uplně jinýho než všichni tady okolo.. tahle dívka tam sedí sama u stolu.. nepřijde mi jako obyčejnej člověk..liší se tím co z ní vyzařuje od ostatních.. má hrozně krásnej úsměv.. po chvilce přijde k nám ke stolu, nevim proč ale holky se najednou začnou chovat uplně jinak ,ona jen poprosí o cigáro aby si mohla zakouřit..vidim ji zblízka a zjištuju jak je nádherná, v duchu si řikám že je to dívka mých snů .. holky odcházejí na záchod a já si s ní chi začít povídat...zjišťuju že se jmenuje Natálie.. je to nádherný jméno.. jak ona sama.. holky se pak vrátěj s takovym povýšeným výrazem a Naty pak po chvilce odchází s tim že bude tam a tam tehdy a tehdy.. zrovna to tam znám,takže si řikám..že se tam stavim:).. po celej zbytek večera mi leží v hlavě,sice komunikuju s ostatníma a snažim bejt milej na Julii.. ale.. jinak sem z ní uplně mimo..

..Rozhodli se že si pujdou koupit něco k pití.. nebudou tu sedět takhle na suchu,oba už žízeň měli..každej přemejšlel, ..co,proč a jak se kdy co zvrtlo.. hledali chybu na tom druhém.. na sobě žádnou neviděli ale na tom druhém jich oba viděli tisíce.. byli stejný jak dva hrníčky se stejným nápisem, v jediném se lišili..každej nápis měl jinou barvu a to bylo to, co je k sobě tak přitahovalo.. sladění dvou ruzných barev stejných nápisů..pro to oba dva žili, a oba se chtěli.. ale.. nemohli.. stálo mezi nima spoustu problémů,lidí, vzpomínek..času....Alex se zas zapřemýšlel.. když se viděli podruhé..

,,Měli jsme jet na menší party s Julií, chtěla mě vidět, tak sem se rozhodl že pojedu..proč taky ne. Čekal jsem na smluveném místě a anjednou vidim Julču jak přichází ještě s někym.. sakra to je Natálie,to je úžasný, tu jsem tady vážně nečekal. Začnem se spolu bavit, a na Julii oba dva v tu chvíli uplně zapomenem, vnímám jenom Naty, je ještě krásnejší než před tím. Dojedeme na smluvené místo a setkáváme se s ostatními a vyrážíme směr náš klub, který je už kousek. Celou dobu se na Naty nemužu vynadívat..

Jak zjištuji, Julie má večer přespávat u Naty, protože Naty doma nikoho nemá. Zahraju to tak, že nemužu spát doma a že budu spát asi na lavičce v parku. Je samozdřejmé že mi Naty nabídne abych tam přespal také, souhlasím a říkám si jakej skvěolej večer to bude...

Párty skončí a my vyrážíme domu, teda, spíše k Naty¨.Julie to trochu přehnala s alkoholem, je k nevydžení,pořád na něco nadává a něco mumlá..S Natálkou se jí smějem, a já viděl jak mezi náma přeskočila jiskra, ba bylo jich víc, tisíce jiskřiček..

Dojedem k jejímu nádrehnýmu baráčku s krásnou zahradou, ,,Tak tady bydlím" řekne Natálka ,,Hmm pěkný" řeknu.. Julča vubec nic nevnímá.. jakmile Naty začne odemykat dvěře přiběhne cosi chlupatého a začně to skákat na nás ,,Nebojte, to je jenom Alan, můj pes" prohlásí Naty a hned se s tím krásným německým ovčákem začne mazlit a šišlat na něj, je to roztomilé. ,,Nemusítě být tak potichu, nikdo není doma, rodiče jsou an chatě a vrátěj se až pozítří¨"

Vejdu do předsíně, celej baráček je krásně uklizenej a nádherně to tu voní, ,,Chcete něco k jídlu, k pití?" otáže se Naty a já i Julča souhlasíme.. ,,Pojďte si něco vybrat do kuchyně, je toho tu hafo" ..Nakonec si dáme chleba se sýrem,čínskou polívku, kafe, čaj, oříšky.. no prsotě sníme skoro vše na co přijdeme.

Naty jde spát dost brzo, já a Julie si chvilku povídáme a pak jdem spát taky.. všichni tedy spokojeně usínáme.

Později mě probudí nějaký hlazení a šeptání..otevřu oči a vidim před sebou Naty která povídá ,,Pšš,pojď se mnou" je tajemná,zamylsím se.. ale potichu se zvedu,abych neprobudil Julii a jdu za Naty.. Vystoupáme schody nahoru na střechu kde jsou židle, květiny,stůl..takovej nádhernej altánek...Natálka si jde sednout na jednu lavičku a koukne na mne abych šel za ní..sednu si a ona ukáže na nebe ,,Vyznáš se ve hvězdách?Vidíš jak nádherně svítí..Podívej,vidíš mě?" koukám a vdiím mnoho krásných hvězd, ale ukážu na tu nejmenší a povídám ,,Támhle jsi Ty" ona se na chvilku zamyslí a pak se jen usměje.. nic neřekne a odejde dolů..nechápu. jen tam sedím a dál koukám na hvězdy..

To všechno co se mezi nima stalo bylo záhadou. Teď jen sedí a přemejšlí oba dva až se jim kouří z hlavy. Natálie Alexe tak nenávidí, avšak má pro něj hroznou slabost a tý slabosti se říká láska. Alex Natálii miluje, ale nenávidí jí proto jaká je, proto že je jiná, proto že na ní neplatěj ty jeho řečičky a nevyzná se v ní. Po tomhle přemýšlení se Alex Natálie zeptá ,,Můžu Tě naposled obejmout?" ,,Proč naposled? Proč mě?Proč obejmout?" ,, Nech toho, Ty víš" a objímá ji .. v tu chvíli zase ona pocítí ten pocit jelikož ty vzpomínky se ženou ještě rychleji..pevně ho objímá a pláče, on je neštastnej sám ze sebe, cjetí vinu, za to co provedl.. nidky necítil vinu, vdycky byl ten bezchybný ale ted se cítí vinen..Oba spolu umí létat, vznáší se a najednou Naty otevře oči a podívá se do dáli a vidí tam osobu co upřeně bez pohybu kouká na ně...