Na život se vsází vše 5

,,Jasně." Odpovím a trošku se zachvěju.
,,Ty jsi Pavlova příbuzná?" Optá se a já si všimnu že má trochu ostravský přízvuk.Tak zvláštně si šlape po jazyku.Je to tím že ovládá asi 4 jazyky.
,,Ne kdepák." Ponechám v tajemství naše seznámení přes agenturu.Potom mi nabídne ruku a jdeme tančit.Hraje pomalá písnička.Ploužák a on mě chytí a drží jako porcelán.Ale ne tak humpolácky jako Marcello.Hezky jemně a lehce tiskne mou ruku.V sobě mám takovej divnej pocit.Lechtá mě v břiše.Občas mi jím projede vlna vzrušení.
,,Co tě sem tedy přivedlo?" Podívá se mi do očí.
,,Hledám štěstí." Snažím se být tajemná.Trochu ho zaujmout a aby pak častěji vyhledával mou přítomnost.
,,Opravdu?" Usměje se a já jdu málem do kolen.Jeho úsměv a pohled ve mě budí něco neznámého.Nejradši bych si ho okamžitě vzala někam domů a celej život na něj dávala pozor.Hlídala ho a opečovávala.
,,A kdo ho vlastně nehledá že?" Oponuju sama sobě.
,,To je pravda.A proč už nestuduješ?" otázkou mě trošku zaskočí.Těžko říct proč se ptá zrovna na tohle.
,,Chci jít příští rok na vysokou." Přiznám a on je uspokojen mou odpovědí.Lehce se kýveme v rytmu hudbu.Po chvilce uvidím Pavla jak se vrací.Překvapeně se usměje.Po chvilce se usadí na bar a zdvihne skleničku a palcem mi naznačí co mu dlužim.Nejradši bych mu zavyhrožovala pěstí místo toho se lehce usměji a otočím hlavu na druhou stranu.
,,Víš že jsme se ani nepředstavili?" Uculí se.
,,No jo to mě ani nenapadlo."
,,Tak pojď." Pustí mě a společně jdeme z parketu někam k baru.Jdeme na druhou stranu baru co nejdál od Pavla.Trochu si troufám myslet že na něj žárlí.
,,Michalis." Podá mi ruku.
,,Radka." Usměju se a on mě lehce políbí na tvář.Málem kolabuju i při tomhle letmém doteku.Po chvilce přijde jeho bratr.Něco na něj zamelduje cizí řečí.Na to Michalis řekne.
,,Radko tohle je bratr André." André mi podá ruku a přitáhne si moji pusu.Je zvláštní že tu má každý trochu jiné způsoby.
,,Dáme si drink?" Zadrmolí André.jeho čeština je taková horší spíše se více mísí z italštinou.Společně objednají třikrát pinacoladu.Ježiš po tomhle je mi vždycky blbě uvědomím si.přiťuknem si opět nazdobenou sklenkou.Napiju se a řeknu.
,,Moment." A odběhnu za Pavlem aby tam nebyl sám.Usměje se na mě.
,,Ty se teda nezdáš prcku." Počastuje mě.Na parketě tančí už spousty lidí a v kroužku a libovolně střídají partnery.Uvidím v nich i manželé z hospody.Vezmu Pavla za ruku a trošku pod parou ho vtáhnu na parket.tančím jako o život.Marcello hned dotančí k nám.Kroutím se v bocích a s Pavlem se na sebe šklebíme.Všude je perfektní atmosfera.Marcello se mi otírá o zadek a vlní se ve stejném rytmu jako já.Andree vezme nějakou holčičku za ručku a dotančí s ní k nám.všichni jsme v jednom kruhu a tohle zažívám poprvé.Rukama si předáváme dalšího partnera.Vyjde na mě i jindy muj protivný nadřízený.za druhou ruku mě chytí jeho žena a oba se mi protočí pod rukou.Je to legrační.Všichni jsou na mě hodní.Po chvilce tančím i s malou holčičkou.Tu mi nakonec vezme Andree a tančí s ní v náručí.Cítím jak michalis pozoruje všechno od baru.jeho maminka s tatínkem také konzervativně tančí a baví se.Smějí se Andremu jak tančí s holčičkou a točí se sní dokola.Potom mě zase za ruku chytí Marcello.Lepí se na mě že cítím jeho vzrušení.Mou rukou si sjíždí po hrudi a kroutí se.Ucuknu mu a Pavel se ke mě vrátí a poprvé se o mě dovolí otřít trochu jako Marcello.Všechno je úžasné...Všichni se o mě starají a jsem středem pozornosti...to jsem přece vždycky chtěla.

Šťastným se stává jen ten co něco dává...