Já tě prostě miluji 6

O měsíc později...
Díval se jak kráčí dlouhou uličkou a usmívá se na všechny strany. Moc jí to slušelo. Široká, nabíraná sukně se jí vlnila okolo nohou a korzet jí zvýraznil štíhlý pas. Šaty byly vyšívané a rukávy s kanýry jí sahaly až na zem. Za ní se táhla vlečka a její dlouhé havraní vlasy se jí rozpustile vlnily okolo tváří. Na těch vlasech jí seděl věnec z polního kvítí a z obilí. Její kytice se skládala ze stejných rostlin. Šťastně přistoupila k oltáři a usmála se na něho.
Pomalu rozepínal knoflíčky na zádech a tu se jí šaty svezly ke kotníkům. Obrátila se, nádherná divoženka a začala mu rozepínat nákrčník. Pak ho pohladila po hrudi. Usmála se a políbila ho. Přitiskl ji k sobě a sjel rukou po jejích zádech. Když odtrhl ústa od jejích rtů. Zašeptal: "Vílo…a má lásko..... ". Nadine mu stiskla ruku. Líbal ji na krku a mazlil se s jejími prsy. Kousal ji a dráždil. Pak se sesunul z postele a klekl mezi její roztažená stehna. Sklonil hlavu a... políbil ji na vrcholek její touhy. Nadine zalapala po dechu a prohnula se v zádech. Vzala do svých dlani jeho hlavu a přitáhla si ho k ústům. Políbil jí a pak do ní pronikl. V Nadin rostlo napětí a vykřikla. Pak vykřikl James a splynul s Nadine v jednom nádherném vyvrcholení.
Měsíc svítil do jejich ložnice a ozařoval propletená, lesknoucí se těla těchto dvou milenců. Na jeho paprscích se nesl vzkaz a úsměv Messalinin........

Ještě toho roku
"Bože, já slibuji, že se jí už nedotknu, přísahám!" modlil se James v ložnici, zatímco Nadine sténala. Když vykřikla, James vykřikl s ní. Pak se pokojem rozlehl dětský pláč. Porodní bába odnesla miminko k matce a cestou hlásila: "Je to holčička, ale nádherná!". James se sklonil k Nadine a následně se zhroutil na postel vedle ní..pak pronesl: "Tak jsem to zvládl..". Nadine měla však oči jen pro to děvčátko. Porodní bába se potutelně uchechtla.
"Anna" James se zahleděl na svou ženu a políbil jí na čelo. Pak znovu zopakoval svůj návrh. Nadine se orosily oči a řekla: "Já tě prostě miluji!".

KONEC