Na život se vsází vše 12

Ráno jsem zase utahaná.Podvědomě jsem stejně myslela jen na jeho vůni a blízkost.Nejradši bych se na něj vrhla ale prostě jsou nějaký normy a etika a tak dále.Ztoho by se jeden vzteknul.Do práce jdu dneska naposled pak bych měla mít alespoň den volno.Už se těším asi se půjdu jen tak povalovat k moři teďka toho bylo trochu moc.A taky jsem se domu neozvala naši jistě šílí hrůzou.Odpoledne si s Pavlem vyjednám že v pět skončím a z internetu pošlu domů mejla.Naši budou mít radost.Na internetu zkoumám i nabídky prací tady.Občas tu i nějaké slovíčko pochytim tak si myslim že by potom nebylo špatné změnit lokál.Víte jak to myslim?K večeru dokud je sluníčko jdu si lehnout ven na pláž.Vezmu si své červené plavky a vyvalim se.Všude kolem jsou vzrostlé stromy a písek.Na moři se třpytí sluníčko a pobíhá po vlnkách.Za chvili slyším.
,,Radko." Zní to skoro hystericky a jsem uplně k smrti vylekaná.Vydím Michalise jak se drží za břicho a udýchaně se opírá o zídku.Zase cítím že jen se ten kolotoč zastavil už se zase rozjíždí.Zvednu se a obléknu se.Dobelhá se až ke mě.
,,Co je co se děje?" Zírám.
,,Mamka." Vydechuje a snaží se popadnout dech.
,,Mamka se chce." Dýchá ještě hůř a chrooptí.Ani nevím proč vezmu mu obličej do dlaní.
,,v klidu co se děje?" Marně se domnívám že je něco s jeho mamkou.Ovšem to co ze sebe vydychá mě značně rozhodí.Až se mi hrnou slzy do očí ale maskuju to jak se dá.
,,Mamka chce letět hned zítra do Ostravy." Odkašle si.Málem nevim co dělat.Přepadne mě asi to samé co jeho neboť mě začne líbat.Přitáhne si mě pevně a chtivě chvilku zaváhá a pak už se na něj přilepim sama.