Nový život 22

Dlouze se zadívám z okna mé kanceláře.Trochu se zamyslím co se asi bude dít ted.Mám nápad napíšu Alešovi.Citím vlnky v břiše a zase se snažím vybavit si ty známé rysy.Možná si ho už trochu v hlavě dokresluji sama.Už si jen těžko vzpomínám jak vypadal.Po chvilce toho uvažování vtrhne do kanclu Ondra.
,,Čau." Usmívá se na celé kolo.
,,Ahoj." Odbydu ho.Ohnu se do šuplíku a vyhazuju na stůl šanony a jdu dohledávat fakturu z minuleho měsíce.Ta se dostala nějak do zaplacených a zaplacená není.Možná to bylo tím jak jsme tehdy řádili vedle.Ondra to pak posbiral vše co měl na stole i stim co vypadalo na zem a dal to do desek.Vybaví se mi okamžik když jsem ležela na stole.Potom mi přejede mráz po zádech.
,,Jseš nějaka přešla stalo se něco?" Optá se a dělá jakoby nic.
,,Ne co by." Podívám se na něj ze spod stolu.
,,Tak jsem přemýšlel." Zadívá se na mě a přešlápne z jedné nohy na druhou.
,,No?" Optám se tázavě a trochu nerozumím proč stím znovu začíná.
,,V tom nebude ten debil od vedle co?" Odfrkne pohrdavě.
,,Co je ti potom a jak mu to řikáš.Zamysli se nad sebou bud tak laskavej." Vyjedu na něj a zpod stolu vyskočím jako čertík z krabičky.
,,V tom bude náš manažer co?" Optá se.
,,Jakej zase." Divím se a koukám na něj jako na zjevení.
,,Nehraj to nemysli si že jsem vás neviděl." Opře se oběma rukama o stůl a vzteká se.Já stojím a dojde mi že vlastně o uhlíka nejspíš musí znát.
,,Jo jo holčičko to je špatná parketa." Ušklíbne se a otevře dveře svoji kanceláře.Jen ztěžka dosednu na židli a přemýšlím proč to řekl.Fakturu dohledám a zadám příkaz k uhradě ale i přes oči píchlé do obrazovky počítače na to nepřestávám myslet.A dost jdu mu napsat.
Nic zásadniho jen ahoj jak se mas co delas by mělo stačit.Zpráva byla odeslana.No prosim a je to.
,,Můžu tě pozvat na oběd?" Přijde Ondra jakoby nic.
,,To už je poledne." Kouknu zmateně na hodiny.
,,Jak vidíš." Ukáže na nástěnné hodiny na které doslova civím.
,,Ne ja si skočim jen do samošky." Odvětim.
,,Proč?" Optá se a zase se rukama zapře o ruce.
,,Snad jsme si to vyjasnili včera ne?" Zautočím přímo a snažím se aby muj pohled pusobil dostatečně jedovatě.Když bezeslova odejde a prásknou za ním dveře uleví se mi.Achjo tak proč mi nepíše a neodpovídá.Vždyť už to je taková doba.Nechce se mi věřit že chlap na takovém postu by neměl kredit.Sedím a nakonec ani nikam nejdu.Nemám hlad ani chuť.Odpoledne semnou už Ondra mluví jakobych byla opravdu jen pouhopouhou sekretářkou.Jsem jen odnes podej přines.Nic víc a mě to celkem vyhovuje.Domů se nějak loudám a jsem naštvaná na Aleše.Naštvaně přemítám o tom co tu vlastně dělám.Proč jsem na světě.Připadám si chvilkama zbytečná.Když jsem chodila do školy pořád jsem veřila.Věřila že budu něco vic že teprve se mi otevře brána možností a všeho a ono nic.Uvidíme jak to bude pokračovat.