Dohodnutý sňatek 23

„Takže teď bych prosila, aby jste si rozdali rozvrhy, průkazy a zároveň bych chtěla poprosit slečnu Novákovou nebo paní Hanychovou, aby ke mně na moment přišla“ řekne a vyhledá mě očima. Ke stolu přistoupí z první lavice Gábina s Jitkou, jedna z nich vezme rozvrhy a druhá průkazy a každou je rozdávat po třídě. Jen nerada se zvednu ze židle a vydám se k učitelce, která stojí opřená o stůl stůl a čeká na mě.
„Ano paní učitelko?“řeknu.
„Musím s vámi probrat pár věcí. Jak jsem slyšela vdala jste se, přestěhovala, a přeji vám upřímnou soustrast kvůli matce. Kdyby jste něco potřebovala, tak stačí za mnou jen přijít, vím, že máte mladší sestru, o kterou se teď musíte starat..dám vám papíry, které mi vyplníte abych mohla změnit údaje ve vašich dokumentech a zítra mi je přinesete ano? Pokud budete chtít myslím, že vám půjde zařídit individuální plán, mohla bych si o vaší situaci promluvit s ředitelem a ten to určitě pochopí“ řekne šeptem tak aby to nikdo jiný neslyšel.
„Ne bude dobré myslím. Sestra bude chodit do školky u nás a bude se o ni starat Martina, naše hospodyně. Pokud bych ho potřebovala zažádám o něj, ale myslím, že potřeba nebude, zvládneme to s Markem sami, ale děkuju moc“řeknu. Učitelka jen pokrčí rameny a podá mi papíry, se kterými si hned pak jdu zase sednou. Narvu je do kabelky a podívám se na rozvrh, který jsme dostali. Super fakt, pomyslím si, když si všimnu třech odpoletek v pondělí, středa a čtvrtek, které jsou do 4 a zbývající dny do půl 3!! to je fakt bezva..
„Takže s tímhle se s vámi loučím a uvidíme se zítra“usměje se na nás učitelka se zvoněním, které oznamuje konec hodiny a odejde ze třídy.
„Tak blbej rozvrh jsem už dlouho neviděla!“zlobí se hned Lucka, která se k nám otočí.
„Mě povídej! Každý den budu jezdit dom pozdě a jako to se mám ještě stíhat učit?!“ řekne naštvaně i Hanka a rozvrh složí a pak ho narve do kabelky. Hned rozvrh dám do průkazu a tak ho dám společně i s papíry, které jsem dostala do kabelky.
„Já půjdu, uvidíme se zítra jede mi autobus za 15 minut a já nechci jet dalším. Tak se mějte hezky pa zítra“rozloučím se s nimi.
„Počkej, já myslela, že zajdeme na kávu a povíš nám co nového“řekne zklamaně Lucka.
„Ne já fakt musím jít. Doma mě čeká sestra a spousta práce. Můžeme zajít zítra, máme volnou hodinu, přece. Tak se mějte hezky. Tery zase zítra na nádraží jo? Tak ahoj“rozloučím se s nimi znovu.
„Tak ahoj zítra!“zavolají na mě ještě a já vyjdu ze třídy. Seběhnu schody dolů a vydám se ven ze školy, kde mě čeká překvapení. Marek s Aničkou.
„Ahoj Niky!“přiběhne hned ke mně sestra a já ji chytím do náruče.
„Ahoj broučku,“ pozdravím ji „copak tu děláte?“zeptám se Marka, když k němu přijdu.
„Přijeli jsme za tebou“usměje se na mě a nakloní se ke mně, aby mě políbil.
„Jak ses měla?“zeptá se pohladí mě po tváři.
„Divně. Je to hrozný zase po dvou měsících jít do školy. Jak to, že nejsi v práci?“ podivím se a pustím sestru na zem.
„Šéf tam není tak jsem za tebou přijel. Vyzvedl jsem Aničku, a jeli jsme.“pokrčí rameny a přitáhne mě k sobě.
„Nemuseli jste jezdit“usměju se na něj.
„Jsi hrozná lhářka víš o tom?“ řekne.
„Za pokus to stálo ne?“zasměju se. „ale ne fakt jste za mnou nemuseli jezdit. Přijela bych teď autobusem“ řeknu.
„To je jedno. Zapsal jsem Aničku do školky, nastupuje zítra.“oznámí mi a já přikývnu.
„Díky.“řeknu.
„Pojedeme domů?“ zeptá se mě a já jen přikývnu. Anička se hned rozběhne k autu, které Marek nechal na parkovišti vedle školy a my se tam vydáme pomalým krokem, ruku v ruce.
„Tak povídej co škola? Je to změna co? Zase tam být“zeptá se Marek.
„Je to šílený“přiznám se mu. „ale je to poslední rok, takže to půjde zvládnou“
„To jsem rád.“usměje se na mě. Jen mu úsměv oplatím a to už dojdeme na parkoviště, kde nás čeká před autem Anička.
„Tak šup nasedat slečno“řekne Marek a otevře auto. Anička hned skočí dovnitř a zapne se do sedačky. Já udělám jeden krok, ale najednou mi všechno zčerná a tak udělám krok do neznáme a pak jen cítím, jak padám, slyším Aniččin křik a něčí ruce, jak mě chytnou.