Sloka z písně života 11

,,Hele tak jsem nam to dohodla." Zazubí se Kačí.
,,A co prosimtě?" Ušklibnu se kysele.
,,No ty kluky...a tvoji berušku večer budou v hospodě." Cvrliká mi celkem nadšeně a mácha obouma rukama.
,,Jako ty myslíš že to není blbí?" Optám se nahlas.Ač potom co to vyslovím si uvědomím že jsem možná raději měla mlčet a celé to zamítnout.
,,Ne neboj teďka přijde největší perla." Zazubí se a spoji ukazovaček s palcem.
,,Jak si od něj volala Honzovi a teď si se ozvala myslel že jsi kluk.Že jsi Honza a tak tě poslal.Rozumíš." Pohodí hlavou celá nadšená div neskáče po pokoji.
,,No tak to bude vzrůšo začíná se mi tahle akce libit." Odpoledne jdeme pomahat na naši zahradu.Máme něco jako zahradnictví takže je tu pořád práce až dost.Káťa ač by to do ni leckdo neřekl mi pomaha taky.Pachtíme se vší tou drobotou a motyčkou jen řádíme.Řekla bych že to celé uteče velice rychle protože už máme obě myšlenky na večer.Nepřemítám si v hlavě skoro nic jineho jak jen vlastně vypadal.Marně se snažím si vybavit jeho obličej.
,,Tak holky dejte si něco k jidlu ja tu ještě budu." Křikne na nás mamka když se vracíme domů.
,,Tak taďka se hodíme do cajku a mužeme vyrazit." Řekne káťa nadšeně.Já už ani tak nadšení nesdílím.Když se nějak jakš takš domaluji dáme se na cestu.Každá si dáme na můj pokyn sluchátka do uší a jdeme lesem vedle sebe.Na můj pokyn je to protože nemám chuť se ani nějak bavit.Potom včerejšku je to síla.Stydím se za sebe a teď tam mám jít.Když dojdeme na místo a já uvidím ty modré oči je mi naprosto jasný proč jsem z něho tak vedle.Kluci sedí na lavičce a jeden z nich už má značně naváto.Najednou slyšim něco co mě donutí zčervenat.
,,Alee ale kdopak ti to jde beruško?" To je tedy uvítání jen klopím oči protože cítím že se na mě dívá.Dělám že naléhavě hledám v kapse mobil.
,,Ahoj." Pozdraví mě s potutelným usměvem.Já bych se nejradši propadla někam hodně hluboko do země.
,,ahoj." Řeknu skoro potichu.
,,Tak co holky jaka byla cesta?" Zeptá se ten nejvíc navátej.
,,No rozhodně lepší než bude ta tvoje." Ozve se a všechny zachvátí salva smíchu.Na konecto třeba nebude tak špatný pomnyslím si a stočím pohled na Káťu která už si sedá mezi kluky.Mě se automaticky uvolni misto vedle berušky a já neváhám se znovu zastydět a sednout si.Celý večer se line v pěkném duchu.Na můj včerejší výstup si zatím nikdo nevzpomel a tak doufám že to i tak zlstane.