Za bodem bez návratu

X. Bern, Švýcarsko
Z ordinace vykulhala už mnohem volněji než za poslední měsíc. Aby taky ne, sádrová ozdůbka jejího kotníku byla rozřezána a právě teď ležela někde v odpadu.
Haydée nastoupila do tramvaje a protože nebylo místo k sezení, zůstala stát a chytla se madla. Dívala se ven na míhající se obrázky ulice, ale před očima se jí rozvíjel film dvou postav sedících na kamenech a držících se za ruce, ve scenérii zapadajícího slunce.
Haydée byla zamilovaná.
Vystoupila na Werkgasse u stadionu a domů ji čekala ještě cesta pěšky. Šla pomalu, pohroužená do soundtracku k Hair a tak si nevšimla Paoly, která kráčela přímo naproti ní. Málem se srazily a Haydée vyjekla.
,,Co ječíš!‘‘ plácla ji Paola bodře po rameni. Od nedělního závodu byly opět kamarádkami.
,,Chodíš jak duch,‘‘ vytkla jí Haydée a Paola se tomu rozesmála. ,,To mi ještě nikdo neřekl. Kde jsi byla? Na chíře?‘‘
Haydée přikývla.
,,Zrovna jdu od vás, nikdo nebyl doma. Pořiď si už laskavě mobil, jo?‘‘
,,Táta mi koupil, ale ještě se mi nechtěl používat,‘‘ trochu zalhala. Pravý důvod byl, že jí ho táta předal společně s Claire.
,,Pak bych za tebou nemusela letět až k vám, abych ti mohla říct, že tatínkův dárek může zůstat nevybalen,‘‘ řekla Paola a široce se usmívala. Haydée nechápavě svraštila obočí, zatímco kamarádka se zřejmě skvěle bavila a zároveň hořela touhou to všechno ze sebe vychrlit.
,,Ztratila jsi ho v Ženevě, viď?‘‘
Haydée pokrčila rameny. ,,Nejspíš. Protože od stáže ho nemám.‘‘
,,A pamatuješ si přesně, kdy jsi ho měla naposledy?‘‘
Zatvářila se netrpělivě, ale kvůli nedočkavé Paole zapřemýšlela. ,,Těžko říct… naposledy v ten pátek, kdy jsme byli s April na té přehlídce a já si zvrtla kotník.‘‘ Ještě teď ji polil stud. ,,Měla jsem nastaveného budíka na mobilu.‘‘
Paola se usmívala čím dál víc. ,,A máš nějaký tip, kde by ten mobil mohl být?‘‘
Haydée to unavovalo. ,,Nemám páru.
Kamarádka nasadila vítězoslavný obličej. ,,Co třeba v Andyho autě?‘‘
Haydée se ušklíbla koutkem úst. ,,To mě opravdu nenapadlo,‘‘ řekla ironicky.
,,Počkej- já to myslím vážně,‘‘ vykulila Paola oči. ,,Andy ho našel u sebe v autě pod sedadlem.‘‘
Haydée otevřela pusu, aby něco rázně namítla, když jí ta možnost najednou nepřipadala tak nereálná. ,,Jak to můžeš vědět?‘‘
Paola ukázala na nízkou lavičku a obě se posadily. Haydée se hluboce opřela a snažila se vstřebávat informace, kterými ji Paola doslova bombardovala. ,,Nejspíš ti vypadl z kapsy, když tě vezl tenkrát na chirurgii, pamatuješ?‘‘
Haydée přikývla.
,,Andreas ho našel zapadlý pod sedadlem spolujezdce a prolistoval se v seznamu kontaktů. Nejprve ho nenapadlo, že by mohl být tvůj, ale jako správný skaut rozeslal pár zpráv z toho mobilu po vybraných číslech, že ho našel u sebe a majitel aby mu zavolal na přiložené číslo. A čistě náhodou poslal jednu zprávu mně.‘‘ Paola se odmlčela a začala lovit svůj telefon po kapsách. ,,Máš papír a tužku?‘‘
,,Ne. A jak ty o tom všem víš z jedné zprávy?‘‘
Paola se nadechla. ,,Volala jsem mu zpátky.‘‘
Haydée to bůhvíproč vadilo. ,,A nebylo tam náhodou, že zpátky mám volat já?‘‘
Paola se zatvářila ublíženě. ,,Vyčítáš mi to nebo co? Jsem tvoje kamarádka, chtěla jsem ti pomoct, tak jsem mu volala zpátky a on mě poznal po hlase. Docela jsem se divila, že si mě pamatuje.‘‘
Aby taky ne, pomyslela si Haydée.
,,Co na to říkáš?‘‘
Co by na to měla říkat? Když se jí konečně podařilo nezabývat se Andreasem každou půlhodinu, objeví se jako blesk z čistého nebe.
,,Pošleš mi to číslo po icq?‘‘ vstala z lavičky a Paola na ni udiveně zazírala. ,,Než jsem šla k chirurgovi, nechala jsem si zapéct špagety v troubě. Musím jít.‘‘
Paola se nezmohla na nic jiného, než přikývnutí.

Malá lež pomohla Haydée roztřídit si myšlenky. Andreas si svůj vstup na scénu opravdu nemohl načasovat lépe a Haydée na něho měla po právu vztek.
Její kamarádky to nechápaly. ,,Myslela jsem, že budeš radostí skákat až ke stropu, ale ty se tváříš, jako by tě to bůhvíjak obtěžovalo,‘‘ stěžovala si April.
,,Taky že jo,‘‘ odsekla jí Haydée bojovně.
Vyměnily si nechápavé pohledy. ,,Kdyby Nando měl Paolin mobil, tak je Paola už dávno v Maďarsku,‘‘ přidala April o laťku navíc.
,,Já vím.‘‘
Paola přisedla blíž a to, co vzápětí řekla, ostatním dvěma vyrazilo dech. ,,Víš, že jsi nějaká jiná?‘‘ Haydée chtě nechtě zalapala po dechu. Když tohle řekla Paola, samostatná a nevšímavá k pocitům okolí, pak to tedy muselo něco znamenat.
,,Fajn,‘‘ nepodívala se Hay ani na jednu z přítelkyň a přitáhla si koleno k bradě. ,,Zamilovala jsem se.‘‘
Paola zvedla obočí, zatímco teď to byla April, komu se nedostával kyslík. Vzápětí však chytila vlnu a páčila z Haydée informace. S malým uspokojením začala Haydée vyprávět a cítila, jak v očích kamarádek roste. Úmyslně se však vyhnula faktu, že je Oliver slepý.
Když skončila, Paolino oboří už nebylo sevřené do tak úzké linky a April pohrával na rtech lehký úsměv. ,,A kdy ho zase uvidíš?‘‘
Dotázaná pokrčila rameny. ,,Snad kdykoliv, až pojedu za mámou.‘‘
Štěstí v jejích očích obě kamarádky utvrdilo, že Andreas si svoji chvíli opravdu nenačasoval nejlépe.