Únos XIX.

Anna se uprostřed noci probrala. Cítila ještě pořád své rány, ale bylo jí podivné, že u ní není Lukáš. Pomalu si sedla a rozhlédla se. Pak ho uviděla. Lukáš seděl na slámě a koukal do prázdna. Anna k němu pomalu přišla.
,,Děje se něco?" zeptala se ho šeptem.
Lukáš se na ní podíval a ona uviděla, že má trochu vlhké oči.
,,Co se děje?" zeptala se ho znova.
Zase neodpověděl, jen sklopil hlavu.
,,No tak, Lukáši," poprosila ho Anna a za bradu mu zvedla hlavu.
,,Děje se to, že ty všechny rány a problémy máš kvůli mě," řekl jí.
,,Jakto kvůli tobě?" podivila se.
,,Kdybych si k tobě nelehl, nestalo by se ti to."
,,Prosimtě, to neřeš. Podle mě by mi to Leny udělal tak jako tak."
Lukáš se nakonec nechal přesvědčit a znovu si lehl k Anně.

Ráno je probudil stejný řev, jako v jejich minulém bydlišti. Hned nato přišli oba strážní a odvedli je do stejné místnosti. Anna se ještě pořád sotva držela na nohou, takže jí z jedné strany podpíral Lukáš a z druhé Milli. Byli tam další krabice. Anna měla díky biči potrhané oblečení, takže si až teď všimla, jaká je v místnosti zima. Rozklepala se zimou. Lukáš si toho všiml. Leny tam nebyl, takže se nestyděl ani nebál a vzal Annu kolem ramen a přitáhl si ji k sobě. Anna ho chytla kolem pasu. Sice trochu bojácně, ale chytla.
,,Takže tobě to včera nestačilo?!" ozvalo se za nima. Leny!
Všichni se otočili a Leny probodával Annu pohledem. Ta se ale najednou nebála. Když měla u sebe Lukáše, nebála se.
,,Dej mi už laskavě pokoj Leny, jseš s tou žárlivostí pěkně trapnej. A navíc se chováš jako nějaký mimino, abys věděl!" odsekla mu.
Leny úplně zrudl vztekem. Anna se ale nelekla. Leny se naštval ještě víc a odešel. Gorily ukázaly na krabice.
,,Jsou označené, co kam patří. Jsou v nich papíry," řekly jim.
Víc už neřekly, odešly a zamkly za sebou dveře.
,,Tak to bylo dobrý Ani," pochválila jí Milli, ,,už potřeboval zchladit."
,,Souhlasím s Milli, ale myslím, že to Leny jen tak nenechá. Podle mě za to dost zaplatíš," řekla Marietta.
,,Jestli na ní Leny jenom sáhne, tak mu rozbiju tu jeho hnusnou hubu," prohlásil Lukáš.
,,A my se k tobě přidáme, že jo holky?!" řekla pomstychtivě Hanka.
,,Asi bychom měli začít dělat, abychom se zase co nejdřív dostali do naší cely," řekla Mariana.
Začali roztřiďovat papíry. Zjistili, že jsou označeny stejným principem, jako ty krabice den předtím. Povedlo se jim to roztřídit celkem rychle. I když při pohledu na hodiny, které se tam ode dne předtím zázračně objevili, zjistili, že to dělali asi čtyři hodiny. Bylo přesně poledne.
,,Nic proti, ale mám celkem hlad. Včera jsme nedostali najíst," oznámila Milli.
,,Souhlasím s tebou," přidala se Hanka.
Objevily se gorily. Anna se přistihla, že se rozhlíží po Lenym a zatíná svaly, aby jí nemohly píchnout injekci, jako den před tím. Odvedly je zpět do cely.
Potom, co gorily odešly, se sesedli do kruhu.
,,Rozhlížela jsem se tu pořádně, ale žádnou kameru jsem nenašla. Ale ještě tu může pořád někde být odposlech. Ale taky nemusí. V minulém bunkru nás nesledoval ani neodposlouchával," oznámila Milli.
,,Hmm. To nevadí," řekla Anna.
,,Tak co teda bude s tím útěkem?" zeptal se Mariana šeptem pro případ, že by tam odposlech byl.