Zemřu,když mě nepolíbíš

Dnes máme úterý, to Richard asi sedí za psacím stolem a diktuje dopisi, pomyslela si Rachel.
Vrhla ještě poslední pohled do zrcadla, než vyšla z výtahu a zamířila k Richardově kanceláří.
První dveře byly otevřené. Sekretářka zřejmě už odešla.
Kolena se pod Rachel podlamovala, když kráčela k Richardově kanceláři. Zvedla ruku, aby zaklepala, ale neodvážila se. Opřela se o stěnu vedle dveří a snažila se zklidnit zrychlený tep.
"Rachel! Rachel! Jsi to opravdu ty?" zaslechla náhle něčí hlas. Byl to její švagr Michael.
Vzhlédla k němu a usmála se. "Michaeli!"
Přišel k ní, objal jí paží a zavedl do Richardovy kanceláře. Rachel se sesula do křesla, zatímco jí Michael nalil sklenku whisky.
"Napij se! To ti udělá dobře."
Michael poklekl vedle Rachelina křesla a pohlédl jí ustaraně do bledého obličeje. Také Rachel si ho se zájmem prohlížela. Vyzrál za ty tři roky, zmužněl. Opravdu mu je teprve šestadvacet?
Potom musí býr Richardovi ...? Chvíli uvažovala.
Jistě, musí mu být třicet čtyři let.. Když nyní viděla před sebou Michaela, stěží si dovedla představit, že na něj Richard tenkrát žárlil.
Kdysi tak veselý mladík vypadal teď vážně a seriozně, Rachel ho málem ani nepoznávala.
Byl jí tehdy velkou oporou. Staral se o ní, když měl Richard moc práce. Okamžitě si uvědomil, že není dobré, když jeho bratr nechává osmnáctiletou novomanželku celý den o samotě.
Richard však spatřoval v jejich přátelství cosi jiného a neustále Rachel předhazoval, že určitě lituje, že se neprovdala za Michaela.
"Všechno v pořádku?" zeptal se Michael a stiskl jí ruku.
"Ano, promiň," vyhrkla Rachel a vypila sklenku do dna.
"Richard neví, že jsi tady, co?"
"Ne, neví, řekla Rachel a zavrtěla hlavou. "Musím si s ním promluvit o něčem důležitém."
"Ach tak." Michael přešel k Richardově psacímu stolu a ze zlatého pouzdra si vytáhl cigaretu. Zamyšleně vdechoval kouř a hleděl na Rachel.
"Rachel,obávám se,že ho nepoznáš." Zarazil se, a pak pokračoval. "Od té doby, co jsi ho opustila, se hrozně změnil a je ještě protivnější než dříve."
Rachel se na švagra zkoumavě zahleděla. "Ani já už nejsem, jaká jsem bývala. Posledni léta pro mě nebyla zrovna jednoduchá."
Vzápětí si uvědomila, že Michaelovi nemá vlastně co vyčítat, a klidně ho poprosila: "Možná by bylo lépe, kdybys mi řekl předem, co se s ním děje."
"To určitě zjistíš, hned jak ho uvidíš. Myslel jsem si, že jsi přijela, protože s tebou Richard chce mluvit o rozvodu."
"Cože?" zvolala Rachel ohromeně. "Copak on si to najednou rozmyslel?"
"Nemohu ti to říct, Rachel. Lépe asi bude, když se ho na to zeptáš sama."
"Nač se má zeptat?" ozval se v té chvíli hluboký mužsky hlas a Rachel se vmžiku rozbušilo srdce.
Pohlédla ke dveřím a bylo jí náhle na omdlení. Na tento hlas by nedokázala zapomenout do nejdelší smrti....