Nový svět 2.díl

Jeden minimálně další půl hodiny, než se před námi začně objevovat městečko Brunov. Městečko proto, protože tahle vesnička má kolem dvou tisíc obyvatel. No jo, podle Brna díra!! Znechuceně se podívám z okýnka auta a sleduju,že je to fakt zapadlý pes. Jedem kolem pošty, obecního úřadu, obchodu až se dostanem k bytovkám,kde se nachází můj druhý domov. Jestli se tomu tak dá řict. Asi si budu muset zvykat. Dokráčím, až před naše dveře a čekám na mamku, která hledá klíče. Je to takový malý byteček, ale celkem útulný. Zrovna stěhuju pár krabic, když se vracím k autu a nechtěně vrazím do nějakého kluka.Zamyšlená, nepřemýšlím prostě jen du po schodech a nechtěně do něj vrazím, zapotácí se na schodku a spadne na zem..ještě že tam byly asi jen tři schody od země. ,,Jejda promiň, to sem fakt nechtěla,"přiřítím se kněmu a chci mu pomoc vstát, někoho mi připomíná,ale až teď ho poznám. ,,Vždyť to si ty,to mě sleduješ nebo co?" Tak tohle jsem nečekala, že zrovna jeho ještě někdy uvidím. ,,Taky tě rád vidím i když čekal bych přijemnější přivítání." No ten si myslí, ale stejnak se nad tím musím pousmát. ,,To ty jsi ta nová, co se sem stěhuje?" ,,No asi jo, těší mě, já jsem Jana." ,,Ahoj, já Marek,"zase ten zářivý úsměv, ve kterém se utápím. Je fakt zajímavý. ,,A co pusu tu nedostanu?"zavtipkuje a já se k němu nakloním a on nastaví tvář k polibku, zavírá oči a já na poslední chvily uhnu a tichým hlasem řeknu: ,, Snad příště frajere" natož on je zase otevře zakoutí hlavou a zdvihne ruce v gestu jakože se vzdává. ,,No dobře pro dnešek se vzdávám, ale ještě se uvidíme a pak uvidíme kdo vyhraje. ,,To ano"zasměju se a jemu zajiskří v očích. ,,Mimochodem bydlím ve čtrvtém patře, kdyby si mě třeba chtěla dojít navštívit," řekne když stoupá po schodech nahoru. ,, Dík za info" ten kluk je fakt číslo, usměju se a rychle pádím mamce na pomoc,aby si zase nestěžovala, že je na to sama..
Možná ten první den zase nedopadl tak špatně ne?