Darling 14

Jenže jednoho dne už se to nedalo vydržet. Ten večer jsem už měla míň peněz protože v baru se poslední dobou nenašel nikdo ským by se mi zrovna chtělo. Jako tenhle týden minimálně po desáté jdu na kobereček. Vyslechnu si povídání o tom jak bych měla začít makat. Jenže když do baru chodí samí hnusný chlapy je to těžký. Potom se vrátím vyhládlá do šatny. Blondýna na mě mrkne.
,,Co je seš nějaká vyždímaná." Řekne aniž by zvedla oči od kabelky ve které se přehrabuje.
,,To jsem." Řeknu smířlivě. Už ani nemám sílu nijak proti ní bojovat.
,,Pojď si dát semnou." Zamává na mě jakýmsi balíčkem. Absolutně netuším o co jde a tak zvědavě přijdu blíže ke stolu. Bloncka pohotově rozbaluje sype a tvaruje prášek do roviny. Potom si šňupne a mě dojde že tohle je droga.
,,Chceš?Udělám ti taky?" Pobídne mě a slatně protahuje posmrknutí prášku. V hlavě mi to šrotuje.Potom se otočím na patě a řeknu.
,,Ne dík.K čemu by mi to bylo."
,,Nakopne Tě to.Takový stavy jen tak nezažiješ." Mrkne na mě znovu a pobídku chce zopakovat.
,,Fakt ne." Kouknu smířlivěji.
,,Jak si myslíš že bych to doma zvládala.Bejt do noci tady pak se starat o děti domácnost a abych jim vůbec měla co dát k jídlu." Sedne si na lavici a začne se usmívat a tečou ji slzy.
Ráda bych ji utěšila ale nevím. Na to mi moc nesedla a asi nejsem ta pravá, která by ji měla utěšovat.
,,Nikdo to nemáme jednoduché.Kdybys potřebovala pomoct jsem tu." Řeknu mezi dveřma a potom ji nechám zavřenou v šatně.

V průběhu večera musím k tyči. Jsem hrozně vyčerpaná a uvažuji o té předchozí nabídce. Přece když si to vezmu pro jednou se nic nestane. A přece si na poprvé nemůžu vytvořit závislost. To je blbost řeknu si.

Po dlouhém rozvažování se k půlnoci dopotácím na bar a blondýnu poprosím o trochu toho zázračného prášku.