Překroč svůj stín - 1.část

Den se pomalu každou minutou blížil ke svému konci a v rozlehlé místnosti se rozprostřelo modravé šero, které mírně oživovalo jen slabé světlo svíčky a obrazovka počítače. Pootevřeným oknem pracovny, nacházející se v prvním patře luxusní vily, postavené v samotném centru Bombaje, sem doléhal pomalu ustávající hluk aut, projíždějících večerními ulicemi.
Hudební producent a skladatel Avinash Naasheb seděl zamyšleně v koženém křesle u svého psacího stolu a pohled měl upřený na malý portrét ve zlatém rámečku, stojící u zdi. Jemně se ho dotknul konečky prstů, pak lehce přejel po chladné mramorové desce stolu a odhrnul si roztržitě ze snědého čela pramen hustých černých vlasů. Napadlo ho, že by se měl možná konečně nechat ostříhat, tenhle účes nosil už dlouhá léta, protože takhle to měla ráda ona…Pak se v jeho tmavě čokoládových očích zaleskly slzy a v krku pocítil nepříjemnou hořkost. Uplynul další rok, další dlouhý rok plný samoty, od té doby, kdy…
„Chybíš mi, Shanti, strašně moc…a jí taky…dnes je jí šestnáct, a ty u toho nejsi…“ povzdechl, zapálil si cigaretu a zaklapl víko notebooku.
Z přemýšlení jej vytrhl zvonivý dívčí hlas.
„Tati? No tak tati! Kdepak jsi?“
Prudce se otevřely dveře, až průvan uhasil svíčku. Avinash vydechl mračno cigaretového kouře a otočil hlavu za tím hlasem, který mu tolik někoho připomínal…
„Tady jsi, čekáme jen na tebe…pojď rychle, nikdo mi nechce věřit, že ten úžasný zpěvák na fotkách jménem Avi jsi ty!“ zvolala dívka a pak náhle zvážněla, když pochopila důvod otcovy tiché samoty.
„Promiň, já vím, dneska je dvanácté výročí, neboj se, já nezapomněla, taky jsem u máminy fotografie zapálila svíčku…“špitla smutně.
„To je v pořádku, Annu…jdi napřed, za chvilku jsem dole.“ Odvětil tiše a nervózně uhasil cigaretu.

Prohrábla si své dlouhé vlasy, tmavé jako eben, tytéž, jako měla Shanti. Její smutek opět vystřídal úsměv, dokázala bleskurychle měnit své pocity a nálady, jako ona…a také moc toužila stát se úspěšnou modelkou, jakou mohla tenkrát být i její máma, kdyby…
„Dobře, ale nenechej nás dlouho čekat, všichni se na tebe moc těší, hlavně Neeta, znáš ji přece, strašně tě zbožňuje… A…mohu jim pustit tvůj první hit Ab tere bin? Víš, abychom hlavně Avtara opravdu přesvědčily, že jsi byl…že jsi pořád skvělý…vlastně jsem tě chtěla moc a moc poprosit, jestli bys…“ rozpačitě přešlápla z nohy na nohu, poškrábala se na čele, pohledem zabloudila ke kytaře, ležící na pohovce, a usmála se na něj.
Zprudka se na ni otočil a odvětil přísně.
„Ne! Tohle po mě nechtěj, a hlavně ne dnes…a vůbec, nechci se zesměšňovat, je to už přece jen dávno. Tví kamarádi dnes poslouchají něco úplně jiného, jako třeba india-rock a podobně.“
„Tak to se pleteš, tvoje písničky se pořád hrají a líbí se! Posloucháme je zrovna tak, jako Beatles, a ti jsou přece mnohem starší. Tatííí…“ zaprosila ještě jednou a zamnula o sebe dlaněmi.
„Hm, tak to ti pěkně děkuji za útěchu, ale zas tak starý ještě nejsem! Vyloučeno, dnes prostě zpívat nebudu. Možná jindy, a teď už běž…“ sykl na ni do šera a ona konečně odběhla.

…Annu…ta když si něco vezme do hlavy…povzdechl a zakroutil hlavou. Bude muset sejít dolů, slíbil, že se její oslavy narozenin zúčastní, nechtěl ji zklamat. Z přízemí k němu dolehly hlasité tóny jeho první skladby, kterou tenkrát odstartoval svou kariéru, i když její slova vyjadřovala spíše vztek a smutek nad tehdejšími událostmi. Krátce si odkašlal, nalil si do skleničky koňak a opět sáhl po krabičce cigaret, s tím by měl možná taky přestat, v poslední době jich bylo čím dál tím více. Pak si přece jen ještě jednu zapálil a vyšel na chvilku na terasu. Opřel se lokty o zábradlí a zahleděl se na osvětlené město.
Hm…Neeta ho zbožňuje… kdopak je Neeta? Nemohl si vzpomenout. Zřejmě jedna z jeho bláznivých fanynek, jakých poznal za svoji kariéru stovky a která se teď bezpochyby vetřela do přízně jeho dcery, jen aby se dostala do jeho blízkosti. Občas je všechny nesnášel, plazily se po něm jako divoký břečťan. Shanti na ně vždy žárlila, ale zbytečně. Miloval přece jen ji. Nestaral se o ně, až mnohem později, dlouho poté, kdy ho navždy opustila. Používal je ale jen pro uspokojení svých tělesných potřeb na turné, sex na jednu či dvě noci, nic víc v tom nebylo.
Své dceři věnoval celý svůj život, snažil se ze všech sil jí aspoň částeně vynahradit chybějící máminu náruč, tak jak to Shanti na smrtelné posteli slíbil, stejně jako to, že do svého domu nikdy nevezme jinou ženu. Nebylo to snadné, protože se svou vysokou štíhlou postavou a dosud velmi mladistvou a dost pohlednou vizáží vypadal příliš dobře na to, než aby si ho nevšímaly, snažil se ale dodržet svůj dávný slib.

Psal hudbu pro Bollywood, vlastnil obrovský hudební koncern "Naasheb records and Company" se sídlem v Bombaji, společníkem mu byl jeho dlouholetý kamarád Vikram Gill, a ač byl obklopený bohatstvím, slávou i spoustou lidí, přesto se cítil hrozně sám, s vědomím, že mu stále něco chybí…
Láska?…možná... asi by měl konečně vylézt z ulity a dokázat si, že to není jen pouhé slovo. S úsměvem si vzpomněl na policejního komisaře Maheshe, dlouholetého přítele jeho rodiny, který jej vždy v mládí tahal z každého jeho průšvihu, zapříčiněného jeho výbušnou povahou. Nyní je už v penzi, měl by ho zase někdy navštívit.

Říkal mu Romeo, a na policejní stanici, kde většinou po rvačce skončil, jej vždy obdařil bolestivým pohlavkem se slovy…zas nějaká love story? Jsi prostě nenapravitelný rošťák, chudák tvoje máma...a protože ji tajně miloval, vždy ho propustil s tím, že příště ho už pošle tam, kde sídlí samotný Vishnu.
Stejně jako před dvanácti lety, kdy Avinash konečně sprovodil ze světa toho bastarda, který zničil jeho štěstí a zapříčinil smrt jeho milované ženy…nikdy by ho ani nenapadlo, že něco takového, jako on, může žit mezi lidmi. Žít? Tohle nebyl ten správný výraz pro jeho existenci, a i když by se to hodilo spíše do nějakého laciného hororového příběhu, byla to holá skutečnost…komisař Mahesh mu tenkrát obstaral věrohodné alibi a tohle hrozné tajemství zůstalo navždy jen mezi nimi…
Vzpomínky ale někdy tíží a bolí, a tak tehdy jednoho deštivého večera část svého příběhu vepsal do řádků a tónů skladby, která pak obsadila horní příčky hitparády Top stars of India.
Nazval ji krátce, Love story…Aashiqui…
...Čím je blesk či vítr pro bouři, déšť pro vyprahlou poušť, tón pro píseň a hřejivé slunce pro květinu, tím je láska pro život…v těch slovech bylo obsaženo vše, co cítil, i když jeho příběh byl spíše bojem o přežití nebo zachování lidské důstojnosti, či snad zdravého rozumu…