Darling 16

Celý večer prostě utíkal fajn až do doby než jsem hodlala vyměnit toho prošedivělého chlapa za toho krásnýho třicátníka vzadu. Došla jsem dozadu a vvysmátá jsem ho poprosila zda by si semnou něco nedal. Mile se usmál a řekl.
,,Ale jistě krásná slečno." A už jsme odcházeli na bar. Světla v baru se točila a já se začala bavit s tím třicátníkem. Prozradil že se jmenuje Aleš a že jde jen s klukama z fotbalu. Doma má prý ženu a malé dítě. Tady je jen protože ho kluci dotáhli. Ač jsem se kolem něj obtáčela jako liána nebylo to nic platné. Pořád jen nastavoval ten svůj štěcí kukuč a rozpačitě těkal po baru. Sem tam pak zkontroloval kamarády a ty mu pouze z dálky zvedali sklenku s přáním příjemné zábavy. Potom jsem tvrdě zautočila.
,,Nechceš jít raději do klidu? Třeba na pokoj?" Usmála jsem se a asi kdybych se na hlavu stavěla tak stím hezounem nehnu.
,,Víš co jsem ti říkal. Tohle nejde." Vysvětloval mi a zase prostřídal pár těch svých pohledů. Já navenek usměvavá flirtující a ve vnitř zraněná. Krvácející a řvoucí že pokud se semnou nevyspí a nezaplatí budou problemy se šéfem. Nemám kšefty. Potomhle přijde náhlá potyčka mezi tím téměř šedivým casanovou a tímhle hezounem.
,,Tuhle kočičku nech na pokoji kamaráde." Obejme ho skorošedivec kolem ramen. Aleš mu prudce strhne ruku a odchází za svýmy kumpány. Já se naštvu a odejdu do šatny. Je mi najednou divně. Asi nebude všechno tak růžový jak se zprvu zdálo. A ještě k tomu se mi začíná dělat nějak mdlo a špatně. Mám pocit že potřebuju další dávku toho zázraku. Ale dnes už ne ať si nevypěstuju závislost. Když si dám jednou za čas nemůže to nijak uškodit.

Z práce odcházím něco kolem třetí. Ve tvářích mám ruměnec a celé tělo mě jakoby pálí. Trochu se mi motá hlava a je mi zle od žaludku. Všechno tlumí chlad venku. Domů se dopotácím a sotva se vysvléknu okamžitě běžím zvracet. Čekala jsem úlevu a nic. Než se stihnu osprchovat zvracím po druhé pak po třetí po čtvrté a pak už to nepočítám. Vysílená se válím na studené podlaze opírajíc se o záchodovou mísu. Zvracím už jenom žaludeční šťávy a jsem na pokraji sil.

Ráno se vzbudím prochladlá u záchodové mísy. Nesnesitelně nakyslej smrad se nedá vydržet. Snažím se posbírat a omýt. Dám si sprchu a nabírám nové síly. Potom si vlezu do postele a usnu. Když se vzbudím, na dnešní jogu nemám ani pomyšlení.Všechno je tak divný. Už mi dost leze na mozek to že bydlím sama. K večeru než jdu do práce si uvařím polívku. Silný vývar mi udělá dobře ale stále si připadám jak vyždímaný citron.

Když přijdu do práce zavolá si mě šéf.
,,Víš o tom že ty tvé výkony nejsou valné." Oznámí mi dívajíc se na obraz čínské dámy v dlouhých šatech.
,,Já vím." Sklopím oči k podlaze a potupně přiznávám.
,,Koukej stim něco dělat a teď vypadni." Já pokývu hlavou a vymáznu odtamtud rychlostí blesku. Potom první mé kroky směřují za blonckou. Dám si další dávku a večer se opakuje. Znovu ztratím zábrany a tančím jako o život. Bohužel se opakuje i ráno a to jsem na to včera nepila. Znovu je mi šíleně zle a já se zapřísáhnu že už si to svinstvo nikdy nevezmu.