Chci tě - 8. kapitola - Jak Emily (ne)převezla Chloe

Znáte ty chvíle, kdy máte pocit, že je všechno, ale úplně všechno špatně? Tak přesně takhle se cítila Nina. Nejdřív byla trochu zklamaná, když ji do nové práce nepřijali. Nevadí, najde se jiná nabídka. Jenže pak si uvědomila, že to není jenom ztráta jejího velkého snu, ale že je to velký problém v jejím životě. Neměla práci, ani moc peněz a vyhlídky na jiné zajímavé zaměstnání se nijak nerýsovaly. Jenže, když jde všechno chvíli špatně, musí přijít něco, čím se situace otočí ve váš prospěch. Nina na tento obrat musela čekat jenom dva dny. Ano, takové měla štěstí. Z neplodného přemýšlení o své budoucnosti ji vyrušil zvonící mobil.
„Prosím,“ ani se nepředstavila v očekávání další katastrofy. V pesimistické náladě obvykle nic hezkého nečekáme.
„Dobrý den, mluvím s Ninou Baldini?“ ozval se v telefonu povědomý hlas. Nině ale hned nedošlo, o co jde.
„Ano,“ přitakala Nina už v větším zájmem.
„Tady Maria Smith, mám pro vás, doufám, dobrou zprávu. Paní Hamilton, které jsme místo redaktorky v módním oddělení nabídli ho odmítla. A jelikož jste skončila na druhém místě vy, nabízíme ho teď vám. Byli bychom opravdu rádi, kdybyste ho přijala.“
„Děláte si srandu?“ vyjekla překvapením Nina. Tak tomu se říká obrat o sto osmdesát stupňů. Možná o tři sta šedesát! „Beru to, samozřejmě. Je to pro mě jakoby jste se mě ptali, jestli nechci jet zadarmo na dovolenou do Karibiku! Ne, vážně, děkuju vám. Děkuju!“ Nina připomínala dítě, před které postavíte obrovský dort s čokoládou a lentilkami. Neměla nic a najednou snad všechno o čem snila.
Zdá se, že Nina i Victoria zažívaly krásné chvíle. Ale jak na tom byla Chloe? Momentálně si lámala hlavu při hodině pilates. Hádejte nad čím! Jeden krásný mladý a sympatický muž a dvě lovkyně. Ano, vymýšlela plán, jak Joshuu vyhrát. Ale holky, copak to je nějaký kus masa, nebo co? A vůbec, je opravdu tak dobrý a stojí za to? Nebo jde čistě o to, aby Emily a Chloe ukázaly, která z nich je lepší? Ale vraťme se ke Chloe. Rozhodla se, že odpoledne prostě Joshe někam pozve. Na skleničku, na večeři nebo třeba na squash, co se mu bude líbit. Hlavně to musí udělat dřív, než to samé napadne i Emily. Pozdě, ten samý nápad měla Emily o chvíli dřív a navíc využila výhody vedoucí centra. Protože byla ve firmě nová, uspořádala ve svém bytě seznamovací párty. Každého pozvala osobně, ale na někoho zapomněla. Uhodnete na koho? Josh to nebyl. Ano, zapomněla (určitě nedopatřením) pozvat Chloe. Jenže v malém kolektivu se všechno tak rychle šíří. Hned po skončení hodiny, když Chloe vyšla na chodbu, potkala Joshe. Rozhodla se to neoddalovat a přímo ho pozvat na rande. Alespoň to tak měla v plánu, dokud Josh nepromluvil.
„Ahoj, Chloe,“ usmál se mile (ne že by se někdy usmál jinak), „jdeš dneska na tu uvítací párty k Emily? Moc lidí tu zatím neznám, vlastně jenom tebe a Emily, tak bych byl rád kdyby si mě tam třeba s někým seznámila, řekla drby a tak.“
„Dneska je párty u Emily?“ řekla překvapeně Chloe. Uvědomila si, že Emily vede jedna nula. Jenže Chloe se rozhodla, že skóre vyrovná.
„Říkala ti přece o tom, ne? Pozvala každého z našeho centra.“
„Už si vzpomínám, jasně, že mi o tom říkala. Nějak se mi to vykouřilo z hlavy.“ Jakoby vás na párty lidé zvali desetkrát denně.
„Fajn, takže půjdeme spolu?“
„V kolik mě vyzvedneš?“ Lépe to Chloe prostě udělat nemohla. Nejenže Emily převeze tím, že tam vůbec dorazí, ale dostane ji hlavně tím s kým dorazí! Tak se nám to líbí.