Romantická duše, den první

Sedím ve škole a dívám se do kalendáře. Dnes jsou to přesně dva roky, co mi dala moje bývalá holka kopačky. Pamatuju si to, jakoby to bylo včera, jen nevím, jestli to byla moje vina nebo její. Avšak ona a její kamarádky v tom mají jasno.....Snažím se přijít n ajiné myšlenky, nechci myslet jen na lásku a na to, že můj život začíná ztrácet smyl. Ale všechna snaha je marná, když si vedle mě sedne má dobrá kamarádka, kamarádka, ke které cítím víc než přátelství víc než půl roku. Nevím, jestli ji miluju, ale když jsem s ním, jsem to já. Vždycky, když když mám blbou náladu a ona si toho všimne, podívá se mi do očí a já vidím její krásné zelené oči, všechna špatná nálada zmizí. Její smích je jako smích andělů a nic mě nepotěší víc, jako když ráno, kdy jsem unavený a nejraději bych spal, vidím jeji usměvavé rty, čekající na mě....ale víte co je nejhorší? Tahle dívka je již zadaná, chodí s mým kamarádem. nkdo neví jak jse cítím, když jdu po škole a oni s epotkají a políbí se. Je to pro mě jako bodnutí nožem do zad.....snažím s ena ní zapomenout..ale nejde to.