Romantická duše, den pátý

Tento den byl již od rána zajímavý, hned v autobuse jsem uviděl osobu, kterou jsem už tři roky neviděl. Byla to moje bývala holka, sedla si ke mně i se svým dvouletým synem. Musím přiznat, že jsem byl nejdříve celkem v šoku, že má dítě, ale jsem rád, že je šťastný. Povídali jsem si, co všehcno se za ty tři roky stalo a vzpomínali jsem na doby, kdy jsem byli spolu a smáli jsme se některým příhodám.
Ve škole probíhal den poklidně, ale nemohl jsem se dočkat, až opustím šatnu a vstopit na tu sluneční zář. Venku bylo krásně, prošli jsem se s kámošema městem a pak jsem si šli domů. Doma jsem si podíval no nový díl mého oblibeného seriálu. Čekal jsem až bude noc. Většina lidí v pátek večer někde paří a užívá si s přáteli. Taky jsem mohl, ale měl jsem takovou tu svou náladu, kdy chci být sám a v tichosti nad vším přemýšlet. Proto jsem se vydal na mé oblíbené místo, ke hřbitovu. seděl na lavičce a pak jsem šel na hřbitov. Jindy jsem tam chodil normálně, ale v tu chvíli jsem cítil takový zvláštní pocit. Čekal jsem až na mě z hrobu vyskočí nějaký upír, ale nic:-D
Potom jsem šel domů a volala mi kámoška, aby se semnou domluvila na sobotu, kdy jdeme společně na akci. POté jsem si pustil mou oblíbenou muziku a usnul jsem.