Zahaleni do noci

Klapot jejích podpadků se odrážel od domů zahalených do noci a ona měla pocit,že silnější zvuk ještě neslyšela.Srdce jí bušilo až v hrdle,ale přesto šla rychle a rázně neotáčela se.V tichosti,zahalena tmou zabočila na konci ulice doprava a vrazila do vysoké mohutné postavy.V tu chvíli myslela,že se jí srdce doopravdy zastavilo a teprve teď doopravdy poznala,jaké to je lapat po dechu.Vždycky si myslela,že tento termín se používá jen jako oživení textu ve knížkách.Ale teď poznala,jaké to je.Ten okamžik jí připadal jako věčnost.A potom pomalým pohybem vzhlédla.V šeru pouliční lampy spatřila zrovna tu osobu,které se už přes měsíc úspěšně vyhýbala.
"Hledal jsem tě Phylis."řekl prostě.
"Hledal jsem těPhylis?Kruci na co si to ten chlap hraje?!Hledal jsem tě Phylis,hledal jsem tě Phylis."hučelo jí v hlavě jako ozvěna.Konečně dostala rozum.Rázným pohybem se otočila a rozběhla se pryč od něj.Jenže jí brzy dohonil.Slyšela ho.Slyšela,jak za ní utíká,jak po ní nátahl ruku a jak jí chytl za paži.Nezbývalo nic jiného než se otočit.
"Proč si mi krucinál tehdy utekla?!"řekl a oči se mu zalily slzamy.To už i na ni bylo moc.Rychle odvrátila tvář aby si nevšimnul potůčku slz, jenž jí stékal po tváři.
"Na to se ptáš ty mě?!"zeptala se uraženým tonem,kydž už si byla jistá,že se nerozvlyká ,když to vysloví nahlas.Antonio,ale vycítil z jejího hlasu,že je smutná,zklamaná,ponížená a zdrcená.To všechno se zrdcadlilo v jedné jediné větě.
"Co mi tím naznačuješ Phyl?"zeptal se roztřeseným hlasem.Ona už se neubránila vzlykům a tak spěšným krokem odkráčela pryč.Chvíli tam jen tak stál v šeru pouličního světla,ale potom,jako by najednou dostal rozum se rozběhl za ní.
"Phylis počkej,vysvětli mi to!Nevím co jsem ti udělal!"Zavolal za ní tak zouflým hlasem,že se prudce zastavila,ale neotáčela se.Když k ní došel,stoupnul s ní tak plízko,že cítila jeho teplý,peprmintový dech,který ještě nedávno tak milovala,jak jí hřeje na zádech.
"Ty nevíš?!Tak proč ses tedy muckal s lady Marvinovou na tom plese slečky Cheevové?!"vykřikla a skryla tvář do dlaní,aby alespoň částečně utlumila vzlyky,jenž se jí draly z krku ven.
"Muckal s lady Marvinovou?!"vykřikl a rozesmál se tak hysterickým smíchem,že se otočila a vrazila mu facku.
"To bylo za co?"zeptal se jí hlasem tak tichým,že přemýšlela,jestli to vůbec řekl.Hned toho počínání zalitovala.
"Lady Marvinová,je má sestřenice a velmi dobrá přítelkyně.Chtěla jsem vás seznámit.Až přestaneš žárlit a dostaneš rozum,vyhledej mě."řekl už normalním hlasem a odešel.Prostě byl najednou pryč.
A Phylis bylo jasné,že zase jednou něco pořádně zpackala...