Minuta ticha2

S největším odporem který může být jdu tři kroky za Tomášem na zastávku. Kluci hned jak mě vidí ztichnou.
,, čau, co je?” zeptá se Tomáš
,, nic, proč?” řekne mu Dominik se smíchem a sjede mě od hlavy až k patě tím svým zkoumavým pohledem.
,, jste nějak sklapli”
,, no jo, proč se tvoje ségra od nás drží tak daleko”
,, Mariano?” zavolá mě Tomáš. Zanaříkám si pro sebe a jdu k nim.
,, no?”
,, prý proč stojíš tak daleko?”
,, oni to ví tak nevím co řešíte. Ale mohla bych se tě na něco zeptat?” řeknu mu a v hlavě mi cvakne.
,, no” odpoví váhavě.
,, ty máš na všechny icq, viť? Který z nich má přezdívku LOVE.X ? “
,, proč?”
,, jenom by mě to zajímalo” kluci mlčí a napínavě pozorují co se bude dít.
,, ti to může říct sám, ne?”
,, ráda bych to věděla od tebe, řekneš mi to prosím?”
,, ne , neřekne” řekne Lukáš
,, může mi někdo vysvětlit proč se tak z ničeho nic zajímáte o mojí ségru?”
,, nemůžeme, to jenom mezi námi” doplní Honza
,, hele bacha, vím kdo je LOVE.X “ pochlubí se a čeká co řeknou.
,, no jo, ale až ve škole, jo?”
,, fajn, protože tohle mě zajímá “
,, no bezva” řeknu si spíše pro sebe. Přijede autobus. Sednu si na druhou stranu od nich a opřu si hlavu o okénko. Proč já si s ním něco začínala!!!!!
Do školy jdu přímo v křeči. Je hrozná zima a začíná sněžit. Vítr mi vmetává sněhové vločky do obličeje a šlehá mě přes tváře. Skolím hlavu a s námahou dojdu do školy. Kluci šli napřed, takže je u skříněk minu. Tomáš si samozřejmě neodpustí jízlivou poznámku.
,, čau princezno” zasměje se.
,, idioti” odpovím. Proč to všem vykládá! Míša dneska chybí. Mám prostě smůlu. Končíme o hodinu dřív. V našem školním klubu čekat nechci, protože tam jsou kluci. Jdu rovnou na zastávku. Je nehorázná zima a náledí, ale všechno lepší než jejich smích. Chodím abych se trochu zahřála. Šlápnu na sněhem pokryté místo,ale pod ním je led. Uklouznu a spadnu na zem. Vzpamatuju se a chci si stoupnout, ale zarazí mě nehorázná bolest v levé noze.
,, auu!” zanaříkám. Opřu se o lavičku a stoupnu si na jednu nohu. Nehorázná bolest pod kolenem mě donutí zanaříkat. Sesunu se zpátky na zem. Je příšerná zima. Nikde není ani živáčka a mobil u sebe nemám. Co teď? Takto se nikam nedobelhám. Zima mě ochromuje. Bolest v noze roste.
,, je ti něco?” ozve se za mnou. S radostí se otočím za hlasem. Dominik. Radostný pohled ustane.
,, asi jsem si zlomila nohu”
,, co jsi dělala?” dřepne si ke mně a sáhne mi na nohu. Zasyčím bolestí.
,, uklouzla jsem” řeknu polohlasně a pozoruji jeho tvář.
,, tak ukaž Rusalko” zasměje se a vyhrne mi nohavici.
,, au… můžeš s tím aspoň teď přestat?”
,, já myslel že chceš vědět který z nás to je”
,, jestli mi to nechceš říct, tak teď na zjišťování nějak nemám náladu”
,,napovídám ti jak můžu. Ale ty to vůbec nevnímáš.”
,, například? Au!”
,, promiň, řekl jsem ti Rusalko”
,, no a?”
,, řekl ti Aleš Rusalko?”
,, ne” odpovím. Podívá se na mě a zvedne obočí.
,, takže ty jsi LOVE.X ?”
,, asi tě zklamu, ale jo.” nohavici dá zpět.
,, no super “ zavrtím hlavou. Tak je to on….
,, no jo, chtěla jsi Aleše “
,, protože se chováš příšerně”
,,psal jsem ti důvod” vytáhne mobil.
,, komu voláš?”
,, tvého bratra, nevím jestli mám zavolat záchranku, nebo co “ opřu se o lavičku a snažím se rozdýchat bolest v noze.
,, čau, můžeš přijít na zastávku? Mariana si zlomila nohu” chvíli čeká a zavěsí.
,, není nadšený co?”
,, ne, prý jsi střevo” zasměje se.
,, proč jsi mi to neřekl?” zeptám se
,, po tom co jsi říkala že mě nemůžeš ani cítit? to zklamalo”
,, promiň, kdybych věděla že jsi to ty tak to nenapíšu”
,, to už je jedno, za to jak jsem tě srazil při tom zápasu se omlouvám. Byl jsem posedlý hrou”
,, v pohodě. Proč se přetvařuješ? Vážně se chováš příšerně” zasměje se
,, no, to je na dlouho, Tomáš už jde, ani slovo o tom že jsem ti to řekl” přikývnu.
,, co jsi dělala!”
,, uklouzla jsem”
,, ty pako, můžeš mi říct co teď?”
,, jak to mám vědět, zavolej mámě ať pro mě přijede”
,, je v práci jestli jsi zapomněla”
,, to je v háji, nemůžu se hnout příšerně to bolí”
,, tak holt zavolám záchranku, no” zanaříkám, ale nechám ho.

Asi za 10 minut přijede. Naloží mě a ošetří. Do nemocnice pro mě a Tomáše přijede máma. Mám být tak 3 dny v klidu. Doma si lehnu a čekám než mi pořádně zatvrdne sádra. NUDA! Slyším z dálky hučení motoru motorky, kterou Dominik každou volnou chvíli provětrává.
,,Tomáši?!” zavolám
,, co chceš?”
,, máš Dominikovo číslo? Potřebuju se ho na něco zeptat” řeknu nervózně. Zasměje se a vytáhne mobil. Nadiktuje mi ho.
,, ještě něco?”
,, ne, dík”
,, máš zač” a odejde.
Naťukám sms.
Ahoj, děkuju za záchranu a omlouvám se co jsem o tobě napsala. Mariana.
Odešlu to a odhodím mobil. Koukám do stropu a přemýšlím co bude teď. Odepíše mi. Skočím po mobilu až mě zabolí v noze.
Nemáš zač, a nemusíš se omlouvat vážně se chovám jak idiot. Brzo se uzdrav
S úsměvem se pokusím usnout.
Další den odpoledne přijde Míša a přinese mi úkoly, a opsat sešity
,, no to ti teda děkuju” řeknu
,, budeme psát písemky, měla by jsi to umět”
,, no jo….” do pokoje mi vleze Tomáš.
,, čau, tohle ti mám předat” podá mi rudou růži.
,, cože? Od koho?” a růži si od něj beru.
,, máš tam lísteček, ale jinak je to od LOVE.Xe..” s úsměvem odejde.
Přičichnu a usměju se. Míša nemá slov.
,, cože?”
,,no, už vím kdo to je”
, a kdo ? Nenapínej” rozzáří se
,, Dominik”
,, to si děláš srandu!!” zavrtím hlavou a lísteček si přečtu.
To máš pro zpestření dne. Ale jako odměnu doufám že neodmítneš moje pozvání na rande. Kdy a kde ti řeknu ve škole. Hezké uzdravení LOVE.X
,, vau, tohle vážně dělá ten nafoukanec?” řekne mi
,, jo….” zasním se. Zamává mi rukou před očima. Leknu se.
,, probuď se Rusalko, říkala jsi že ho nechceš”
,, já vím, ale po tom včerejšku-”
,, no jo, já jdu nebo se z tebe picnu čus”
,, ahoj” odejde. Hm… možná změním názor…
Týden uteče jako voda ve váze kde jsem měla růžičku. Belhám se na zastávku a těším se až uvidím Dominika.
,, čau” pozdraví je Tomáš.
,, hoj “ řekne Dominik a očima vyhledá mě. ,, ahoj, už jdeš do školy?”
,, jo jo, musím “ ušklíbnu se a snažím se být v klidu.
,, chceš pomoct?” vezme mi tašku
,, děkuju” lehce zčervenám.
,, už jsi přišla na to, kdo je LOVE.X ? “ zeptá se Lukáš
,, jo, Dominik, nebo Aleš “ Dominik se usměje.
,, tak si vyber” řekne s úsměvem.
,, mám?”
,, jo” potvrdí.
,, tak fajn, ten kdo z nich mě pozve na rande tak toho beru, ju? A jestli to udělají oba, tak to na který přijdu vyhrává, berete?”
,, jo, tak tímto tě zvu na rande, dneska ve tři v kavárně “ řekne Dominik s úsměvem.
,, no, a já to nechám na tobě, přijdeš dneska ke skříňkám?” pozve mně Aleš.
,, uvidíme” a podívám se Dominikovi do očí. Už přesně vím kam půjdu.
Odpoledne se belhám do kavárny.
,, ahoj” řekne a pomůže mi z bundy
,, ahoj”
,, tak jsi se rozhodla?”
,, pravděpodobně” přikývnu s úsměvem. Sedneme si a objednáme. Dám si kapučíno a on čaj.
,, děkuju za růži”
,, není zač, snad ti k uzdravení trochu pomohla”
,, jo, to jo” zasměju se
,, no, když už víš kdo jsem, nechtěla by jsi se mnou chodit?” zrudnu
,, no…. “
,, to je souhlas?”
,, jo, asi jo” usměju se
,, a já ti slíbím že se přestanu přetvařovat, jo?”
,, tak to beru všema deseti” řeknu a pomalu si uvědomuju do čeho jsem se namočila.
,, co takhle pusu na smír?” uličnicky se zasměje
,, zasloužíš si jí?”
,, myslím že jo”
,, tak si jí vem” pobídnu ho. Nakloní se ke mně přes stůl a políbí mě.
,, tak tohle teď budu dostávat pravidelně, tak to abych si zvykal “
,, nápodobně” zakoktám a krve by se mě nedořezalo.
,, hm.. Vypadáš vyplašeně” zasměje se a já tentokrát zrudnu jak rajče
,, ehm… co kdybychom začali o něčem jiným?” odtáhnu se
,, jo, tak jo. Co myslíš že budou zítra říkat ve škole?”
,, no… asi mě bude polovina holek nesnášet “ zasměju se a on se přidá.
,, neboj, tě ochráním”
,, no.. Právě proto”
,, ale, to jsem takový idol?” zasměje se
,, dá se to tak říct” řeknu s hrůzou v očích.
,, no. Tak to abychom se šli pochlubit hned. Co ty na to?” uličnicky se zasměje a mě je hned jasné, že na dnešek asi jen tak nezapomenu.
Jde pomalu při mně a jdeme do centra malé vísky ve které bydlíme.
,, nejsem si jistá, že to není sebevražda” rozbuší se mi srdce, když nás mine první človíček a se zájmem si nás prohlídne.
,, souhlasím.. “ a naopak mě před kostelem chytne kolem krku!
,, Dominiku” zaskučím.
,, v klidu, aspoň jim to dojde” jdeme ke kostelu ke klukům.
,, zdár” pozdraví Dominik. Kluci si nás se zájmem prohlídnou.
,, ségra…..” řekne užasle Tomáš.
,, no nazdar” vydechnu
,, tak to jsem prohrál,co?” zasměje se Aleš
,, po plný čáře kámo” a políbí mě. Zrudnu jak pivoňka.
,, ehm” zachraptím
,, tak to koukám” smějí se všichni a já bych se nejradši odstřelila na měsíc.
,, vy spolu chodíte?” zeptá se Tomáš a směje se mojí barvě.
,, jo” potvrdí Dominik. Chci pryč!!!
,, nepůjdeme?” zaprosím.
,, co pa, je ti trapně?” směje se mi Tomáš
,, nehorázně” ušklíbnu se. Kluci se lámou smíchy.
,, dobře” potvrdí Dominik.
,, kam půjdeme?” zeptá se
,, no.. Já už asi domů, promiň,ale nějak mě začala bolet noha” lžu jako když tiskne.
,, tak jo, v pohodě. Uvidíme se zítra na zastávce”
,, jo, tak jo” přitáhne si mě a spojí naše rty. Jsou hypnotizující. Zapomenu na to, že jsem chtěla jít domů a přitisknu se k němu.
,, no no, nějaká divoká” odtáhne se a zachraptí.
,, já? Ne.” začervenám se.
,, za to se nestyď. Věř že kdybychom spolu nechodili hodinu, pozval bych tě k nám”
,, teď jde o to jestli bych přijala”
,, a přijala?” uličnicky se na mě usměje.
,, řekněme za půl roku?? Jo, tak jo “ zasměju se
,, za půl roku?” zděsí se ,, tak to se mám na co těšit “
,, už vážně půjdu, ahoj” řeknu a odejdu. Stojí jak sloup. Jsem ráda že jsem unikla.
Ráno vstanu dřív, s tou nohou jsem hrozně nešikovná. Oblékám se nejméně 20 minut a jsem tak vyčerpaná, že bych si šla lehnut zpátky.
Nasnídáme se a jdeme na zastávku. Tam je, jako každé ráno plno. Stoupneme si stranou.
,, ahoj” pozdraví mě Dominik a hned se ke mně hrne. Políbí mě a já zase zčervenám. Škodolibě se mi zasměje.
,, to není vtipný” okomentuju to
,, je. Krásně se červenáš”
,, no.. To vtipný není”
,, proč?”
,, protože je tu hodně lidí” slovo hodně zdůrazním
,, no a ?”
,, to neřeš” řeknu a uhnu pohledem. To mu to vážně tak nedochází?
Snažím se od nich mít odstup, ve společnosti kluků a bráchy mi zrovna nejlépe není. Autobus má spoždění. Stojíme a netrpělivě ho vyhlížíme. Dominik si ničeho nevšímá a kouká do mobilu.
,, ty vole, ty jsi k tomu mobilu přilepený , ne ?!” vytrhne ho Tomáš
,, hm” zabručí Dominik. Strčí ho do kapsy a mrkne na mě. To má být co?
V kapse mi zadrnčí mobil. Vytáhnu ho. Sms od Dominika.
Chci tě držet za ruku, chci tě hladit po boku, chci tě držet v náručí a dívat se ti do očí. Ani si neuvědomím že se usmívám….. Chci tě líbat na tvá ústa bez tebe jsou ta má pustá. Chci tě svlékat, chci tě mít, milovat se po nocích…..
Zalapu po dechu. Podívám se na něj a on má úsměv na rtech. Čtu to znova a znova. To tady celou dobu vymýšlel?! S úsměvem mobil zandám. Nenápadně se přesouvám k němu. Políbí mě do vlasů a chytne mojí ruku.
,, to poslední jsi myslel vážně?” zašeptám mu se smíchem do ucha.
,, myslíš to : chci tě svlékat, chci tě mít, milovat se po nocích?” zašeptá mi zpátky.
,, jo, přesně to”
Zasměje se a přikývne.
Autobus nepřijede ani za hodinu.
,, nepůjdeme domů?” zeptám se a procvičím si bolavou nohu.
,, asi už jo” řekne Tomáš a koukne se na hodiny na mobilu. Zasměje se,
,, Dominiku? Pod jakým jménem mě máš uleženého?”
,, pod Tomášem” odpoví mu nechápavě.
,, a ségru?”
,, proč?”
,, jen tak. Tak jak?”
,, jako Rusalku”
,, tak to nechápu, proč jsi mi poslal tuhle sms” podá mu mobil.
,, a sakra” zasyčí Dominik.
,, co je?” zeptám se
,, poslal jsem mu stejnou sms jako tobě” vybuchnu smíchy.
,, no… fantasii máš dobrou.”
,, hele, co kdybys ztichnul a vymazal to”
,, co za to?” zasměje se Tomáš a mě je jasné, že na to jen tak nezapomene.
,, no.. Klára se nedozví že se ti líbí a možná něco víc” oplatí mu úšklebek Dominik. Tomáš mu podá mobil. A Dominik tu správu smaže.
,, dík” vrátí mu ho.
,, tak půjdeme domů?” zeptám se. Noha mě začíná pěkně bolet.
,, jo, ten už nepřijede”
Pomalu se rozejdeme domů. Dominik jde s námi.
,, Dominiku, potřebuju s tebou dořešit něco kolem toho projektu na biologii” řekne mu Tomáš a vezme ho k sobě do pokoje. Jdu k sobě a ty dva ignoruju. Zasednu k počítači a jdu na chat. Nikoho známého, ale nepotkám. Všichni jsou ve škole.
,, co pa děláš” ozve se za mnou. Leknu se až nadskočím.
,, fuj, jsem se lekla! “ řeknu Dominikovi a vstanu.
,, to jsem strašidlo?”
,, ne, ale lekla jsem se” zasměju se. Obejme mě.
,, už půjdu domů “ řekne mi do očí. Přikývnu. Začne mě líbat. Zase padám do mého světa, kdy na nic nemyslím a vnímám jenom jeho. Jeho rty se mě jen letmo dotýkají a na mých se krásně vlní. Dám mu ruce kolem krku abych si ho přitáhla blíže. Voní naprosto neodolatelně. Krásně se zasměje, ale to poznám jen podle zvuku který vydá, když se nadechuje. Oči mám pevně sevřené abych se nevrátila do reality. Zatlačí mě k mojí posteli. Sednu si a on vedle mě. Naše rty se nerozpojí. Lehce ho kousnu do rtu. Když to udělám přidá na intenzitě. Rukou mu sjedu po krku, vědoma si každého pohybu, který dělám. Po triku na koleno. Nehty mu jezdím po stehně. Napne se a mojí ruku sundá.
,, nedělej to” zašeptá a přikryje moje rty svými.
,, proč?” odtáhnu se na chvíli, abych se mu mohla podívat do očí.
,, nejsem zrovna.. No.. Imunní.. Chápeš?”
,, a komu to vadí?” řeknu po chvíli promýšlení.
Bez odpovědi najde moje rty. Hladí mě po tváři. Já ho hladím po stehně. Pokaždé, když se přiblížím ke klínu stuhne. Z ničeho nic vstane.
,, kam jdeš?” zeptám se zaskočeně. Odkašle si a zavře dveře. Vezme z druhé strany klíč a zamkne.
,, zamykám” odpoví.
,, proč?” znervózním.
,, aby nás nikdo nerušil”
,, je tu jenom Tomáš” zakoktám.
,, no právě “ sedne si zpátky a políbí mě. Zase se propadám daleko od reality. Políbí mě na krk a za ucho. Zasměju se. On mi úsměv oplatí a spojí naše rty. Dám ruku na jeho druhou nohu. Škubne s sebou , ale tentokrát mě nechá. Jeho vzrušení se projeví.
,, to ti teda děkuju “ zasměje se na mě.
,, není zač” řeknu mu škodolibě.¨
,, miluji tě “ zašeptá mi.¨
,, já tebe taky” odpovím mu a políbíme se.
Ten den se už nic nestalo. Večer mi volala Míša abych jí omluvila, že je nemocná. To jsem zase dopadla.
Příští pátek se mi do školy ani za mák nechce. Tomáš mě ale z postele přímo násilím vytáhne.
,, Mariano dělej! Ujede nám to”
,, tak ať..” zabručím. Stáhne mi deku. Vyjeknu. Začne se smát a i s dekou uteče.
,, Tomáši! Ty idiote! “
,, no vidíš jak jsi čilá.” s nohou v sádře se snažím dobelhat za ním.
,, no poběž sestřičko” nevšimne si mámi stojící za ním. Zastavím se a škodolibě se usměju. Máma mu dá pohlavek.
,, jé ahoj mami, ty nejsi v práci?” řekne zaskočeně.
,, ne nejsem. Jedu s tvojí sestru na kontrolu. Vrat jí tu deku a padej se obléct” hodí jí po mě a jde nahoru. Na kontrolu jsem úplně zapomněla. Obleču se se zalepenýma očima. To se nedá vstávat déle? Jednou mě to zabije.
Sádru mi sundají a já se můžu volně projít. Konečně. Běhat ještě moc nemůžu ale doplazit se do školy ještě můžu. Jdu tam na tři hodiny, ale jenom z jednoho důvodu - Dominik. Zasednu do lavice a připravím si věci. Pod lavicí vytáhnu mobil a píšu textovku.
,,jsem bez sádry “
Odešlu jí Dominikovi a čekám na odpověď.
,,super! To oslavíme, jo? “
Zkontroluji učitelku a odpovídám.
,,a jak?”
,,No, něco mě napadá…”
,,Mám se bát? J”
,,Ne, těšit.”
,, a co to bude? “
,, uvidíš J, ale musím po škole domů. Sejdeme se někde?”
,, no, tak jo, kde mám čekat?”
,, tak přijď k nám, jestli se nebojíš”
,, a čeho?” pro sebe se zasměju
,, nevím… třeba že tě tam znásilním :P “
,, to by jsi neudělal”
,, jak si můžeš být tak jistá?”
,, myslím si to”
,, a co když jo?”
Zazvoní, ale já nevím co odpovědět. To mi má něco naznačovat? Nebo je to jen tak ze srandy?
Jdu na chodbu a vyhlížím Dominika.
,, ahoj” políbí mě ,, hm, bez sádry je to lepší”
,, ahoj, víš o tom že jsi mi nasadil brouka do hlavy?” zasměju se.
,, máš mě prokouklého. Neudělal “ řekne mi s úsměvem do očí.
,, no, za určitých okolností, by mi to možná nevadilo” řeknu a zrudnu. Co jsem to zase kvákla!
,, cože?” zeptá se zaskočeně a na tváři vykouzlí ten nejkrásnější úsměv.
,, no..” vykoktám. Od srdce se zasměje, přimáčkne k sobě a políbí.
,, tady to nejvhodnější není” řeknu mu škodolibě. Zase se zasměje a odejde do třídy. V hlavě si teď uvědomím co jsem to plácla za pitomost. Po škole jde Dominik jezdit. Sednu si za něj na motorku a jedeme na louku. Tam si sesednu a posadím na pařez. Sníh roztál a slunce přebytečnou vodu vysálo. Vystavím se teplým paprskům a pozoruju Dominika, jak se prohání po louce. Asi po deseti minutách zastaví u mě.
,, chceš se svézt?” zeptá se a sundá si helmu. Má krásně rozcuchané vlasy. Stoupnu si a s úsměvem mu je prsty učešu.