Nový svět 11.díl

Lenka překvapeně uskočí, protože ho tu asi opravdu nečekala. Spíš chtěla jen vyhrožovat, jenže teď, když viděla Filipův výraz, nezmohla se na jediné slovo. ,,Lenko co to do háje děláš? Chováš se jak nána. Moc dobře víš, že to mezi náma už neklape hodně dlouho a dneska ten polibek, co to mělo být?" Začánalo mi to všechno docházet, ale pořád jsem nevěděla proč ji Filip nepustil k vodě už dávno. Dneska to měla být spíš bouda na mě. Že by mě měl Filip opravdu rád? Ale proč s ní tedy pořád zůstával? Na tohle opravdu nemám nervy, podívala jsem se na Filipa, který ještě křečovitě svíral dlaně a s pocitem hodně velkého zmatku jsem vyběhla pryč. Jenže ve dvěřích jsem potkala celou skupinu holek, které jak se zdá všechno slyšely, na mě užasně zíraly. A otázkám typu ,,Co tam s tebou Jani dělal Filip?" jsem opravdu neušla. S povzdechnutím jsem jen zakroutila hlavou a vyběhla pryč.
Najednou jsem si vzpomněla na Marka, kde asi tak může být? Jsem fakt dobrá, tak on za mnou dojede a já se na něj vykašlu? Fakt super, začíná mi být blbě sama ze sebe. Pocit viny mě ale v zápětí přejde, když vidím Marka po boku jiné. Když mě taky spatří, rychle mě doběhne ,,Jani, vím jak se na něj díváš. Nejsem slepý. Ty jsi mě vždy brala jako kamaráda že?" Jsem celkem překvapená, čekala jsem hodně, tohle ale vážně ne. ,,No spíš jo Marečku. Promiň, si moc hodný kluk , víš ale.." ,,Pšt nic neříkej, mělo mi to dojít, navíc jsem tu poznal jednu skvělou holku" skočí mi do řeči. Zpátky se podívám na místo, odkud předtím běžel a až teď si pořádně prohlédnu holku, která tam stojí. No ne Evka. Tak nad tímhle se musím pousmát, protože i naši malou uličnici asi konečně někdo zkrotí. Evka dojde až k nám. Její pohled uplně zjihl, když se podívala do Markovy tváře. K tomuhle jen dodám ,,Jsem za vás ráda děcka," protože mi je úplně jasné, že si spolu začnou. Nakonec se snima rozloučím, protože jsem přece jen dost emocionálně i fyzicky unavená a pádím si sbalit věci. Přeci jen zítra dopoledne odjíždíme...