PC school

19) PRONÁSLEDOVÁNÍ

"Jdem ven?" další plánovaná akce s klukama? Erik, Tomáš, Adam, Dan a další tisícovka z naší třídy? Hm, možná.
"Uvidim." pokrčila jsem rameny a uskrla ze svého přeslazeného latte.
"Á panička se musí poradit se svým pánem a vůdcem."
"Nech toho." zamručela jsem na Adama, který na mě byl čím dál tím protivnější. Myslela jsem si, že jsem to s ním už dávno urovnala. Asi ne. Jako další věci.
"Musím jít." obrátila jsem se na kluky a vydolovala nějaké drobné, které jsem předala procházející servírce.
"Čau." špitla jsem ještě a nečekala na odpověď.

Ve skutečnosti se mi Alexandr už třetí den vyhýbal a já o něm neměla skoro žádné zprávy. I když seděl vedle mě a denně zdravil (bezhlesně, pouhým pohledem) nic neříkal, nemluvil prakticky mou osobu jednoduše ignoroval.
Vyšla jsem ven a nasadila si sluchátka. Podzim se už pomalu měnil v zimu. Lehký mráz mě štípal v nose.
Vzpomněla jsem si na oslavu svých sedmnáctin. Po celém bytě byly balónky, hrály nejrůznější kapely a pokoje byli narvané mými spolužáky.

Ani tam Alexandr nedošel.

Slíbil to a měl tam být.

Je to můj kluk, ne?

Nebo - byl?

Ukápla mi tichá slza. Náš vztah byl od začátku komplikovaný a já jsem si stále tak trochu připadala jako v pohádce. Normálním lidem se přece tyhle věci nestávají. Aby narazili na úžasného kluka jehož holku srazili autem, zemřela a on si pak našel její kopii...
Prostě můj život byl naprosto normální. Až do té chvíle. A teď jsem najednou nevěděla jak se zachovat.
Ve sluchátkách mi začala hrát nová písnička od lady Gaga, nikdy jsem ji moc nemusela. Prostě mi nesedí, nic proti nikomu kdo ji poslouchá (!), ale prostě...
Nicméně písnička Alejandro má cosi do sebe, nevim co, něco jo.

Zaposlouchala jsem se a pak si ji začala pobrukovat spolu se zpěvačkou. Šla jsem pomalým tempem domů. Kolem mě projelo auto a v něm na sedadle seděl Alexandr. Byl to on, tím jsem si byla jistá! A k němu se tulilo dívčí tělo. Ztuhla jsem v půli chodníku a hleděla za odjíždějícím autem. Mířili k němu domů. Řidič musel být pan Tommy.
Vytáhla jsem mobil.
MAMI, PRIJDU DOMU POZDEJI. JDU K ALEX. MTR, AN.
Po odeslání smsky jsem se otočila a vydala se konečně zjistit pravdu.