Slečna Audition 770

Kapitola druhá

Jak se zdá, zavolat tam byla ta nejjednodušší fáze. Přehrabování v šatníku mi zabralo snad nejvíce času. Co je vhodné oblečení pro takovou schůzku? Mám jít formálně a slušně nebo se obléci trochu odvážněji, aby viděla, že nejsem zase žádná upjatka?Nakonec jsem zvolila sukni a tričko s límečkem, které krásně obepínalo mé ňadra. Nic moc výstředního, ale decentně odhalovalo to, co mělo. Dredy jsem svázala do úhledného drdolu a nad čelem ho opatřila čelenkou v barvě trička. Vykouzlila si na tváři kočičí oči a vyšla ven. Musím říct, že mi to slušelo, bylo mi příjemně. Pravda, cítila jsem se zvláště. Byla jsem jiná, byla jsem to vůbec já?!
Ještě ten večer jsme si vygooglovala na mapách adresu a napsala si to. Nikdy jsem neměla vyvynutý nějaký extra smysl pro orientaci, ale k tomu baráku jsem trefila hned napoprvé bez jakékoliv, byť malinké odchylky.
Bylo za pět minut půl čtvrté a ve mně by se člověk krve nedořezal. Stála jsem tam před budovou a přešlapovala na místě. Ve sluchátkách mi doznívaly poslední melodie ze sountracku Requiem for a dream.
Nasměrovala jsem si to ke dveřím a v duchu říkala, že když budou zamčené, budu to brát jako určité znamení, že tam nemám chodit. Sáhla jsem dlaní na chladný kov a pevně ho sevřela. Zatlačila a dveře se pod mým tlakem otevřely a ja vkročila z prosluněného dne do chladné chodby.
„Dobrý den, hledáte někoho?“ ozvalo se za mnou a já poskočila leknutím.
„Pardon, nechtěl jsem Vás vylekat.“
„To je v pohodě, já jsem strašpytel, hm, hledám paní Květu.“ dořekla jsem nejistě a až teď mi došlo, že vlastně neznám ani její příjmení. „Jo, paní Květu“zopakovala jsem to pro potvrzení.
„Jasně to jdete asi do agentury La Muerte, ono tady v podstatě není ani za kým jiným jít, pokud teda nemíříte do pohřebního ústavu. Hm. No nevypadáte, že by jste tam mířila. Takže do druhého patra první dveře zleva. Hodně štěstí přeju.“ šibalsky na mě mrkl. Poděkovala jsem mu a snažila se co nejdříve vypadnout z jeho pohledu. Tak divně na mě koukal, úchyl jeden.
PROSÍM ZVOŇTE! Hlásal nápis na dveřích. Ale nikdo neřekl, na který zvonek zvonit, bylo jich tam asi šest a všechny měli vysačku Agentura La muerte. Zmáčknu tedy první z nich a nic. Ticho po pěšině. Pomačkám všech zbylých pět a to by bylo, aby se někdo neozval. A taky, že jo.
„Ano?“ ozval se hrubý mužský hlas.
„Dobrý den, tady Lucie, měla bych mít u Vás dneska schůzku.“
„No u mě teda rozhodně ne, já tu nic nemám.“
„Né u Vás, u paní Květy.“
„Aha, tak pojďte. Pustím Vás. Kolegyně příjde hned. Šla na oběd, tak počkejte na ni na chodbě.“
„Děkuji.“
Měl pravdu,ani né po třech minutách se rozrazily dveře a v nich starší, velice příjemně vyhlížející dáma v letech.
„Dobrý den, ty si Lucie,že? “hned na mě spustila s napřáhlou pravačkou. „Omlouvám se za spoždění. Tak pojď, vrhnem se na to.“Šla jsem za ní chodbou a nikdo by neřekl, že by se tu mělo dít něco necudného. Krom těch obrazů na zdi. NEobyčejných obrazů. Skoro každý zobrazoval nahou ženu v různých pozách. Co si budem namlouvat, akty to rozhodně nebyly.
„Pěkně si mi tu hačni, dala by sis kafe nebo čajík?“
„Né, ale děkuji Vám za nabídku.“
„Opravdu ne? Mimochodem, tady si všichni tykáme.“
Hlavou mi lítalo milion myšlenek bez cíle. Nevím, byla jsem tak trochu zklamaná, čekala jsem snad sklepení, kde se nahé dívky svíjejí u tyče a bičuje je tam sám satan?Místo toho to bylo velice příjemné místo, kde se člověk prostě cítil dobře, ať chtěl či ne.
„Tak jak už jsme si řekli, jedná se o erotiku. To si asi i pochopila. Teda konkrétně o livechat. Slyšela si už asi o tom, že?“ pozvedla obočí a srkala podle vůně kafe.
„Jo, jasně.“
„Takže tvojí náplní práce by bylo bavit naše zákazníky. Usmívat se na ně, nakrucovat se před kamerou, plnit jejich přání. Nezapomínej, že ty tu budeš pro ně, ne oni pro tebe. Nikoho nezajímá, že jsi měla špatný den, že máš starosti. Prostě se pořád usmívej. Čím víc budeš umět prodat sebe a své tělo, tím více si vyděláš. Výše výdělku závisí jen a jen na tobě. Samozřejmně jen tak, jak ti to bude příjemné, navíc není se čeho obávat. Dá se spoustu věcí nafilmovat, ale to poznáš sama, pokud se to rozhodneš s námi vyzkoušet. Jinak náš server bývá hlídán a je zablokovám pro lidi z České republiky. Takže se nemusíš bát, že by tě známí mohli nějak poznat nebo cokoliv jiného. Ale na druhou stranu je také hlídáno to, jak slečny baví zákazníky a jak jsou s vámi spokojeni. To je třeba si uvědomit. Máš nějaké otázky?“
„Hm, no, asi zatím ani ne, v pohodě.“
„Tak pojď, ukážu ti jak to funguje, ne?“
„To by bylo fain,díky.“ Vyšli jsme z kanceláře a šli úzkou delší chodbou za roh, kde se rozšiřovala. Chodba byla plná nástěnek. Zastavili jsme se u první z nich.
„Tak tady si holky vypisují směny, můžeš se tu dočíst o bonusech a je tu i takový rádoby pracovní řád, nápověda jak na chat a tak. Bývá to i v každém boxu. Je dobré si to před směnou tady projít. Vždycky tu vyvěšujeme novinky týdne. Jinak tam vzadu je i kuchyňka se sporákem, takže není problém kdykoliv si něco uvařit. Máme tu pro vás i nějaké erární jídlo a pití, kdyby si měla chuť po práci nebo o přesávce na něco sladkého. Však rozhlédni se, na konci chodby je místnost, tak tě tam počkám.“ prošla jsem si zhruba nástěnku a zarazila jsem se u TOP týdne. Na první příčce byla slečna či žena Sexyprcinka a to s vydělanými 78500 Kč za měsíc. No fíha.
Proskoumala jsem zařízení a vydala se za ní oběvovat nové taje onoho zařízení. Odhrnu korálkový závěs a vstoupím do místnosti, ve které se to vše mělo odehrávat.
Bylo zde osum boxů. Každý box měl místo dveří těžký neprostupný závěs. V boxu byla pokaždé jiná barva stěn, ale vždy byla uvnitř pohovka, zrcadlo a počítač s webkamerou na stativu.
„Máme tu dvě patra, tohle je menší z nich.“ vešli jsem do jednoho z boxů.
„Počítače jedou non stop, takže akorát příjdeš a zapneš program. Až ti najede, do téhle kolonky vyplníš svůj nick a heslo, které ti přidělíme. Dostaneš se pak na hlavní stránku a zde zatrhneš praktiky, co jsi ochotna dělat, pro začátek zaškrtnem klasiku, anál a orál. No prostě zatrhneš na co se cítíš, je to pro to, aby zákazníci věděli,
co jsi schopna jim dopřát. Teď klikneš na free chat. Máme tu dva druhy. První je free chat, zde se snažíš zákazníka nalákat na private chat, za ten máš peníze. Můžou ti poslat různé bonusy, jako například SEND KISS, ty mu pošleš do kamery pusu a řekneš, že to je jen pro něj. Za to se ti taky přičítají peníze. Pak tu máme Nude chat, zde uz si přímo nahá a bavíš je svým tělem. Tady nemusíš nikoho lákat, platí se ti přímo čas zde strávený, ale musíš mít zde zákazníky. Jakmile tu nikdo není, nemá cenu tu být a je lepší jít na free chat a nalákat někoho. Vidíš, už se k nám hned někdo připojil.“ A měla pravdu, v okně začalo blikat hned několik jmen.
„Jinak nevím, jestli jsem ti řekla, že se s nima domlouváš v angličtině, popřípadě v jiném jazyku, který umíš a kterým na tebe budou mluvit. Máme tu sice překladač, tady dole na liště, ale ten překládá fakt nesmysly. Dostaneš pro začátek takový malý slovník nejpoužívanějších frází, tím si i docela myslím vystačíš, ono to je v podstatě to stejné. Jinak nesmíš nikoho upředňostnovat. Pokud si s tebou chce někdo sám povídat, ať si tě vezme na private chat a je to. Pokud někdo bude moc otravný, třeba arabové, můžeš ho dát do ignore listu. Lepší je tam nedávat, stačí ignorovat, oni si pak zbytečně stěžují a jsou problémy.“
„Jo, aha. Ono bude stějně lepší, až si to vyzkouším. Teď mám děsný guláš v hlavě.“
„Jasně, však se rozmysli. Máš nějaké otázky?“
„Ani ne, leda s oblečením? Jakože je něco předepsaného?“
„Ne není, co blázníš, prostě cokoliv v čem budeš sexy. Je lepší oblečení několikrát za směnu střídat. Uvidíš sama, na co budou nejvíce reagovat... jo a ještě nesmí se před kamerou jíst a pít, zase pokud si to zákazník přímo nevyžádá. Je lepší zajít si na chvíli na pauzu. Vždycky když půjdeš na pauzu, odhlaš se. To je asi vše, nic mě nenapadá, co bych ti ještě mohla říct.Teď se jen rozmysli a pak mi dej vědět.“
„Já myslím, že mám jasno. Beru to.“