Prodána ve 21.století

Nikol, 21.letá, na krátko ostříhaná tmavovláska, se sportovní postavou, 177cm vysoká, šla pomalím krokem ke své tetě u které bydlela od svých pěti let co ji při autonehodě umřeli rodiče. Vracela se z 3.měsíčního pobytu v Americe kde se ji líbilo tak že sem by se nejraději už nikdy nevrátila a proč taky, nikdy ji tu neměl rád, kamarády neměla a kluka taky ne. Což nemohla pochopit, když o ni měl někdo zájem nikdy se nedostalo ani na první rande kam dotyčný stejně nikdy nedošel. Asi na kluky působím jinak než bych si představovala pomyslela si né jednou. Proto se rozhodla zkusit štěstí v Smrčci kde bydlela u Dana 30 letého homosexuála, ale i tam o ni nikdo neměl zájem. Dan byl super člověk a díky jemu ji ten pobyt utekl jak voda.

Teď šla uličkou mezi paneláky a očima hledala ten její, když došla konečně ke svému cíly necítila už ruce z toho jak za sebou táhla neskutečně těžký kufr. Před panelákem stálo krásné auto. Stříbrné barvy taková ten tréňák co stojí spoustu peněz. Nemohla najít klíče a tak musela zazvonit.
,,Halo kdo je tam?“ Ozval se tetin hlas z přístroje.
,,To jsme já Nikol, nemám klíče.“odpověděla.
Nic se neozývalo a dveře se otevřeli. Teta bydlela v šestém patře, ale výtah jak na potvoru zrovna dneska nefungoval, táhle se z kufrem do šestého patra a celou dobu si pro sebe nadávala že si musela koupit tolik věcí. Udýchaná se konečně vyšplhala do šestého patra. Dveře do bytu byli pootevřené a uvnitř bylo ticho. Vešla do předsíně a v ten okamžik spatřila tetu. Krásnou blondýnku malé postavy, jako by viděla mámu, kterou si moc dobře nepamatovala, ale teta ji byla podobná však byli dvojčata. Když ve dveřích spatřila Nikol nemohla uvěřit svým očím.
,, Proboha co sis to udělala s vlasy?“ začala na ni hned křičet.
,,Já jsme si je nechala v New Yourku ostříhat , tobě se to nelíbí? V Americe to teď letělo všichni chtěli mít vlasy jako Alice ze Stmívání a ona taky, už od mala ji teta nedovolila se ostříhat a od té doby co byla ve škole to nepřipadalo v úvahu.
,, Ty ses úplně zbláznila pojď semnou do koupelny“ a už i táhla za ruku k umyvadlu kde ji vodou všechny vlasy urovnala tak že to vypadalo že je má v culíku.
,,Ale teto takhle se to nenosí“ namítala avšak zbytečně.
„Máme hosta a ty budeš vypadat jako malé kuře tak na to zapomeň“ dál na ni křičela teta. Mi máme návštěvu, proč zrovna dneska když se ji chce tak strašně spát. Teta ji hned po úpravě jejich vlasů táhlá za sebou do obýváku, div ji nevykroutila ruku.
„Tak Michale tady ji máte“ a s tím vystrčila nic netušící Nikol do obýváku a zavřela dveře. Nikol se zády opřela o dveře a zkoumavým pohledem si prohlížela muže stojícího u okna, stál k ní zády. Mohl měřit asi 190 cm , na sobě měl tmavé kalhoty a sako, přes které se rýsovala postava boha. „Dobrý den“ pozdravila neznámého. Otočil se na ni a Nikol děkovala bohu že zůstala opřena o dveře, jinak by se asi zhroutila na podlahu. Nic tak dokonalého neviděla nikdy v životě. Černé vlasy střižené do perfektního střihu podle katalogu, rámovali opálený obličej s neodolatelnými ústy nad kterými se rýsoval nos a konečně ty oči, ze kterých ji mrazilo na zádech. Ten pohled by dokázal zmrazit vše na co se podíval, tak jasně modré oči se nevidí každý den. Pane bože to není člověk to je samotný anděl, pomyslela si Nikol, která nebyla schopna jediného pohybu. Michal si ji taky prohlížel, ale byl to pohled spíš jako když v obchodě zkoumáte zboží které si vybíráte, než lidskou bytost z masa a kostí. Při jeho pohledu ji bylo trapně, proč na mě tak hledí? Pomalu přešel místnost až došel těsně před ni, podíval se ji do očí, podal ji ruku a řelk
„Já jsem Michal, tvůj snoubenec“