Chrám Tří sester - 7

Chrám Tří sester – 7.

Chris se probudil poměrně brzy a rozhlédl se kolem.
Roan měl ruku pod hlavou, díval se do stropu a k hrudi se mu tulila Ildsis.
Když se Chris posadil, Roan se k němu otočil.
„Dobré ráno,“ řekl tiše.
„Brý,“ prohrábl si Chris rukou světlé vlasy.
Zvedl se do stoje a z výšky se podíval na Leontinu.
Ležela na polštáři a měla zavřené oči. Jednu ruku měla pod hlavou a druhou volně položenou vedle sebe.
„Měli bychom vyjet,“ prohodil Roan a lehce zatřásl s Ildsis.
„Musíme jet Ildsis,“ šeptl jí u ucha.
Dívka se probrala a protřela si oči.
Chris se sklonil k Leontině a také jí lehce zatřásl.
„Probuď se Leontino,“ zašeptal a dotkl se jejích krásných hebkých vlasů.
Leontina se posadila a rozhlédla se kolem sebe.
„Kolik je hodin?“ zeptala se Ildsis.
„Tak šest ráno,“ odhadl Chris.
„Ne…“ Leontina padla zpět do postele.
Chris ji začal lechtat a místností se rozlehl její zvonivý smích.
„Ne, už dost!!“ vypískla mezi smíchem.
Chris ji přestal lechtat, ale než se zvedl, políbil ji letmo na rty.
Leontina zaraženě rozevřela oči a potom se na Chrise plaše usmála.
„Teď už dost hloupostí! Musíme vyrazit,“ řekl náhle vážně Roan.
Všichni slyšeli varovný tón jeho hlasu a tak se rychle odebrali dolů k hostinskému.
„Nashledanou,“ pokývli mu hlavou.
„Kam máte namířeno?“ zeptal se ho hostinský zvědavě.
„Na západ. K městečku Oreganiam,“ odvětil Roan. Potom vyšli ven, nasedli na koně a odjížděli směrem k západu.
„Tudy ale nemáme jet, ne?“ zeptala se Ildsis tichounce.
„Ne, ale mateme je,“ odvětil jí šeptem.
Zmizeli z dohledu hostince a propletli se směrem k východu.
„Tak takhle jsi ho chtěl zmást!“ zavrtěl pobaveně hlavou Chris.
„Jo,“ zakřenil se Roan a políbil lehounce Ildsis do vlasů.
Nechtěl, aby to věděla, ale ta se na něj otočila.
„Tobě nic neunikne,“ zašklebil se.
„Ne, neunikne,“ usmála se zářivě. „Ale jestli mi chceš dát pusu, tak budu ráda,“ mírně zrůžověla.
Roan byl překvapený jejími slovy, ale bez váhání ji krátce políbil. Potom se dál věnoval cestě.
Chris s Leontinou se na sebe podívali a usmáli se.
„Pojedeme trochu napřed,“ zavolal Chris a pobídl svého koně k větší rychlosti.
Leontina vyjekla a pevně se ho chytila za ruku.
„Ty se bojíš?“ užasl.
„Ne…teda…jo, bojím se.“
„Proč, prosím tě?“
„Nejsem moc zvyklá jezdit na koni. Navíc…tohle je moc rychle! Jsme v lese!“
„Neboj se,“ pohladil ji po prstech. „Nedovolím, aby se ti něco stalo.“
„Já vím,“ odvětila dívka a opřela se o něj.

Roan zastavil koně a seskočil z něj. Natáhl ruce a sundal na zem i Ildsis.
„Zastavíme tu,“ řekl ke Chrisovi, který přijel těsně za ním.
„Dobrá,“ přikývl Chris, také seskočil z koně a pomohl dolů i Leontině.
Roan objímal Ildsis jednou rukou kolem pasu a rozhlížel se okolo.
Potom vzal deku a položil jí na zem.
Chris položil svou asi o tři metry dál a naznačil Leontině, aby přinesla další deku, kterou se přikryjí.
Roan se usmál, sedl si na deku a stáhl Ildsis dolů k sobě.
Ta vypískla a otočila se k němu tváří.
Roan ji políbil a zároveň pečlivě zachumlal do další deky. Potom si lehl a Ildsis s ním. Držel ji v náručí a hladil ji po vlasech dokud neusnula. Pak se zvedl a postaral se o svého koně.
Skácel se vedle Ildsis a rychle usnul.
Chris s Leontinou se o svého koně už postarali a teď leželi a tiše si povídali. Leontina se ke Chrisovi tiskla a snažila se netřást se zimou.
Chris přesto poznal, že je jí zima a došel ke koni pro další deku, kterou je oba zakryl.

Ráno se Ildsis probudila a zadívala se do Roanovi spánkem uvolněné tváře. Zvedla ruku a dotkla se jeho tváře.
„Roane,“ špitla s ústy kousek od těch jejích.
„Dobré ráno,“ odvětil Roan.
„Proč jsi včera ráno tak náhle zvážněl?“ napadlo ji náhle.
„To nic,“ uklidnil ji úsměvem, ale jeho oči byly vážné.
„Bylo to něco s Dařeném?“ zeptala se.
„Ne,“ odmítl rázně tuto možnost a vstal.
„Nelži mi,“ zadržela ho dívka.
„Dobrá, cítil jsem, že se Darenovi poskoci blíží, ale nebylo to jisté. Byl to jen pocit!“ pohladil ji po líčku.
Nechtěl, aby se bála. Přitom v tomhle okamžiku byla bledá jako stěna a oči se jí zalily slzami.
„Ildsis,“ zašeptal a objal ji.
Dlouho ji držel v obětí, šeptal jí uklidňující slůvka a líbal ji do vlasů.
„Nedovolíš, aby se k nám dostal, viď?“ ujistila se Ildsis a tvář mu stále tiskla do košile.
„Ne, nedovolím.“
„Co se děje?“ posadil se Chris.
Roan se chvíli rozhlížel kolem. Potom vstal ve stejnou chvíli jako Chris a začal balit deky. Ildsis vytáhl na nohy a postrčil ji trochu stranou.
Chris probudil Leontinu.
„Připrav koně,“ požádal ji.
Ildsis udělala to samé s Ranovým koněm a nakonec se mu zadívala do očí.
„Neboj se,“ políbil ji na nos, zvedl do sedla a vyhoupl se za ní.