Nebezpečné známosti 37. kapitola

Probudím se a otevřu oči. Vidím jen tmu. Jak mě štve, že v tomto pokoji není okno. Je to pochmurné a ještě více vyčerpávající. Bolí mě celé tělo, protože jsem celou noc spala na pravém boku, smrknutá na jedné půlce mé malé postele. Ale i přesto, je mi to ukradené. Je se mnou, spí přímo vedle mě. Určitě se usmívá, nevidím to, ale cítím to. Blažený pocit lásky a štěstí. Pomalu se otočím a lehce ho políbím na rty. Pak opatrně vstanu a obléknu se do čistého spodního prádla a svého chundelatého červeného županu. Nejdřív si zajdu do koupelny, trochu se dát dohromady a pak udělám nějakou výbornou snídani. Avšak, jen co otevřu dveře do koupelny, čeká mě velké překvapení. U umyvadla stojí Christin a právě si čistí zuby, kartáčkem na jedno použití, kterých má Jameson plný šuplík pod umyvadlem. „Ech…pardon…“ vyhrknu zaskočeně a myslím, že jsem zaskočila i jí. „A ne, pojď dál, už odcházím.“ Zařekne to Christin a vypláchne si pusu. Poslechnu ji a zavřu za sebou dveře. Dojdu pomalu k umyvadlu a vezmu si svůj kartáček. Musím přiznat, že po ránu, vypadá Christin skvěle. Když pohlédnu do zrcadla na sebe, jsem jak nějaká stará karikatura panenky vedle mě. Mírně se usměje a utře si ruce do ručníku. Je až moc trapné ticho a tak mi to nedá. Musím se zeptat. „Takže ty a Jameson?“ nahodím jednoznačné téma, které visí ve vzduchu jako radiace nad Fukušimou. „Doufám.“ Přizná se s úsměvem a je vidět, že se červená. „Tak to vám přeji.“ Obořím se a strčím kartáček s modrou pastou do pusy. „T-tak zatím.“ Rozloučí se a já ji kývnu na rozloučenou. Zatím rozloučenou. Zavře za sebou dveře a já se nestačím divit. Co se to sakra děje?

Po koupelové proceduře, sejdu dolů, abych mohla připravit snídani, pro naší fantastickou postelovou čtyřku, jenže když procházím obývákem, zjistím, že to bude chtít dva hrnky kávy navíc. Na rozloženém gauči spí Rachel s Baronem. Nazí, ale naštěstí aspoň přikrytí! „Na tu sedačku, už si nesednu.“ Konstatuji tiše a jdu do kuchyně. Připravím šest hrnků na stůl a do kávovaru nasypu velkou dávku drcené kávy. Pak připravím salámy, sýr, nějakou zeleninu a máslo. Talířky, nože a to by mělo být vše. Nad tím připravováním snídaně se musím tak trochu pousmát. Kdo by řekl, že z nevinné oslavy se zvrhnou orgie. No, dál raději nepřemýšlet, ne takhle po ránu. Aspoň, že můžu do práce až na desátou, teď je půl sedmé ráno.

Potichu odejdu zase k sobě do pokoje a vidím, že Siler, ještě stále spí. Rozsvítím malou lampičku na stole a lehnu si zpátky do postele. Přitulím se k Silerovi, k jeho zádům a vískám ho ve vlasech. Líbnu ho jemně na krk a on se ošije. Něco zamumlá a pak otevře oči. „Dobré ráno.“ Pozdravím ho s úsměvem. „Ahoj, kolik je?“ zeptá se jako první. „Po půl sedmé zhruba.“ Odpovím tiše. „Mmmm, tak to jo, jak ses vyspala princezno?“ optá se a otočí se pomalu a též bolestivě čelem ke mně.


„Nom, větší postel by se šikla víc.“ Přiznám a on mě hezky políbí. „No já spal asi až teď, slyšel jsem tě stávat, tak jsem se pak hezky rozvalil.“ Odpoví a obejme mě. „Na desátou musím do práce.“ „Tak já tě potom odvezu.“ Navrhne. „Chceš něco prozradit, než to uvidíš na vlastní oči.“ Řeknu záhadně. „Hm?“ „Že neuhodneš kdo tu přespal?“ „Rachel s Aaronem.“ Odpoví ihned co ho napadlo. „No, to sice taky, ale ještě někdo…“ „Mmmm nevím…já?“ „Tak ne asi, ale přespala tu Christin, a řekla bych, že u Jamesona v ložnici, protože jinam by se asi nevešla.“ „Cože, to jako fakt?!“ vyhrkne překvapeně. Odkývnu mu to s úsměvem. „Hurá!“ pronese s mírným úsměvem, snad jsem slyšela i ironii. „Připravila jsem nám snídani.“ „Mmm posnídal bych spíše tebe.“ Řekne úlisně a převalí se na mě. „To si teda nechám líbit.“ Usměji se.


Asi o hodinu později, vylezeme se Silerem z našeho brlohu a jdeme spolu do kuchyně, nasnídat se. A kdo nám to nesedí u stolu. Rachel a Aaron hypnotizující Christin, která sedí se spokojeným výrazem vedle Jamesona a Jameson s kruhy pod očima a né moc nadšeným výrazem. Že by se tu něco zvrtlo?