Chrám Tří sester - 13.

13. kapitola

Ildsis neuniklo, že je Roan ustaranější než dřív a domyslela si, že za jeho starosti může Daren.
„Leontino, taky máš dojem, že Chrise něco trápí?“
„Ano,“ přikývla Leontina, „ale nechce mi říct co.“
„To mně Roan také ne.“
„Musí se to týkat Darena.“
„Vyprávěl ti Chris o svých rodičích?“
„Ne.“
Ildsis převyprávěla Leontině to, co jí pověděl Roan.
„To je hnusné,“ zamračila se Leontina. „Chudáci. Vlastně nikdy nepoznali milující rodinu.“
„Ne. Jací vlastně byli tvoji rodiče?“
„Zvláštní,“ pokrčila Leontina rameny.
„Jak to myslíš, zvláštní?“
„Prostě zvláštní. Nechci se o tom bavit.“
„Dobře,“ pohladila ji Ildsis po ruce, ale v tom okamžiku si všimla Chrise, který stál ve dveřích.
Seděli v kuchyni a chystali oběd. Leontina seděla zády ke dveřím a proto si Chrise nevšimla.
Ten naznačil Ildsis, aby nic neříkala a zase odešel.
Dívka jen zavrtěla hlavou a zamyslela se nad jménem pro dítě.
Potom, co navrhla jméno své matky, už se ke jménu nevrátili.
„Přemýšlíš o jménu?“ ozval se vedle ní Roan.
„Jak to víš?“ vzhlédla k němu překvapeně.
„Předtím jsme se nijak nedomluvili. Sice máme ještě čas a můžeme to změnit, ale neuškodilo by, vědět alespoň přibližně, jak se to maličké bude jmenovat.“
„Navrhni něco ty.“
„Holčička? Luisa Marianne Ildsis Leontina Deilová.“
„Deilová?“
„Příjmení mé matky. My na příjmení moc nehrajeme, takže jediné příjmení, které mám je Deil.“
„Roan Deil.“
„Zní to směšně. Já vím.“
„Ne! Vůbec! Moc se mi to líbí,“ usmála se na něj.
„A říkali bychom jí Luisa.“
„Holčičce?“
„Komu jinému?“
„Dobře, to se mi líbí. Ale nechceš, aby se jmenovala také po tvé matce?“
„Ne,“ zavrtěl hlavou. „Jméno Drahoslava se mi nelíbí.“
„A co chlapeček?“
„Navrhni něco ty.“
„Jak se jmenoval tvůj otec?“
„Connor.“
„Tak co Connor Roan Christopher Deil?“
„A co tvůj otec?“
„Steven.“
„Steven Connor Roan Christopher Deil.“
„Ne, jméno tvé matky také není ve jménu pro naši maličkou.“
„To nevadí. Steven je hezké jméno.“
„Dobře, ale trvám na Connor Steven Roan Christopher Deil. Anebo ještě přehodit Stevena a Roana.“
„Ne, Connor Steven Roan Christopher Deil zní skvěle.“
„A máme jména,“ usmála se Ildsis.
„Ano a velmi krásná jména.“
„Měl bys radši syna nebo dceru?“
„Je mi to jedno. Hlavně, aby miminko bylo zdravé a podobné své mamince.“
„Já bych radši, aby se podobalo tobě.“
„Tak jsem zvědavý, jak bude vypadat,“ zasmál se Roan. „Moc se těším Ildsis.“
„Já také.“
„Roane!“ zavolal zvenku Chris. „Pojď mi pomoct s tím plotem!“
„Už běžím!“ vyšel ze dveří a zamířil do lesa.

„Co myslíš, přesvědčí Kevina, aby se dal na naší stranu?“
„Nevím. Kevin je odhodlaný dát za Darena třeba i život. Pochybuji, že ho přesvědčí.“
„Tak co budeme dělat?“
„Vím, že to zní sobecky, ale doufat, že se Daren zaměří na potomka třetí ze sester a nás nechá na pokoji. Věřím, že tu dívku také nakonec zachrání a zároveň porazí Darena.“
„Ano.“
„Co je ti?“ pohlédl na Chrise zkoumavě Roan.
„Znervózňuje mne, že nevím, co se tam děje. Kdybys tam byl ty, tak bych v úspěch věřil víc.“
„Taky bych se chtěl té vzpoury účastnit. Ale zároveň bych tu Ildsis nenechal. Hlavně teď, když čeká miminko.“
„Jeď tam!“ pohlédl na něj Chris. „Ohlídám Ildsis, slibuji.“
„Ale jak se tam asi tak dostanu? Daren mne tam nestrpí. Zradil jsem ho!“
„Řekni, že jsi s tím neměl nic společného. Že jsem tě prostě odklidil z cesty a obě dívky vysvobodil.“
„Tomu neuvěří,“ zavrtěl Roan hlavou.
„Tak ho nějak přesvědčíš. Ty to dokážeš!“
„Ještě si to rozmyslím.“
Zvedl se a šel hlouběji do lesa. Opřel se o jeden ze stromů a přemýšlel.
Myšlenka, že by se vrátil do chrámu a byl zase součástí vzpoury proti Darenovi ho velmi lákala. Měl by jistotu, že Daren není nikde tady poblíž.
Ale zároveň nechtěl opustit Ildsis a miminko.