Martina V.

Usměju se na Kryštofa, podám mu ruku a zvednu se ze židle.Dovede mě až na parket mezi tunu dalších ,,zamilovaných" párečků.Obmotám se mu rukama kolem krku a on mě chytne v pase.Hlavu si položím na jeho rameno a vychutnávám první ploužák.Hlavou mi prolítne tisíce myšlenek.Mezi nimi i jedna, že Kryštof by nebyl k zahození.Po ploužáku se opět rozezní písničky v rychlým tempu.Vezmu Lindu a s trochou alkoholu v krvi trsáme jak o život.A je to naprostá paráda.Ve tři mě z tance vytrhne moje sestra.Rozloučím se až příliš nadšeně se všema od stolu a pak se ségrou opustíme lokál.,,Tak jak se líbilo..??"Mrkne na mě.,,Supééééér."Odpovím ji zcela šťastná.
Půl dvanáctý ukazuje můj budík, když se rozhodnu opustit teplo mého vyhřátého pelíšku.Mamka je v práci a ségra ještě v pyžamu kuchtí špagety.,,Jééé, já mám hlad."Nakouknu do kuchyně.,,Tak můžeš nastrouhat sejra."Ušklíbne se Andrea.,,Hm,"zabručím.Po obědě si sestra zabalí a u domovních dveří na mě zavolá:,,Marti!Já odjíždím dneska jo?Vyřiď to mamce.Musíme ještě něco s Krystýnou vyřešit, tak čau.",,Ahoj."Houknu na ní od compu.
MaRtInA: jak ti je..?? ;-)
LINDÍSEK: špatně.... :-!
MaRtInA: no jo..nic se nemá přehánět :-D
CHRISTHOPER: ahoooj.. :-)
MaRtInA-CHRISTHOPER:: nazdárek :-)
LINDÍSEK: jdu zvracet..pa..
Lindísek offline.
Co mu mám napsat??Vymejšlím různý verze, čím pokračovat v rozhovoru s Kryštofem.Moje snaha je ovšem zbytečná, protože než k něčemu dospěji Kryštofova kytička zčervená.Vypnu tedy počítač taky.
,,Hele, koukni!!!"Vybafne na mě v pondělí ve škole Linda a hned mi strká něco před nos.,,Co to?"Vezmu od ní papír.Školní časpis.No ne.Vrátím ho otráveně Lindě.,,Počkej přece," a zalistuje:,,koukej," a prstem ukáže na kulturu naší školy.Zvednu nechápavě obočí.,,No a..?",,Bude říjnovej školní ples!!!"Rozzáří se.Já už tak nadšená nejsem.,,To je přece úžo!!!"Vyhrkne.,,A kdy?",,Hm.Šestnáctýho.",,Ale vždyť to je až skoro za dva tejdny."Vzdychnu.,,Aspoň budeme mít hodně času si vybrat šatýýý."A pak mě chytne za paži a dotáhne do třídy.Kryštof zas osidluje mojí lavici.,,Ty už ses ke mně nastěhoval navždy?"Podotknu na jeho ,,návštěvu".,,Ne.Ale řek bych, že Marcela ke Kubovi jo."Zazubí se.Během dne ještě čtyřikrát slyším od Lindy o plese až se jí pak snažím vyhejbat.Když vydím, že po dalším zazvonění se ke mně blíží, chytnu Kryštofa a vyběhnu s ním ze třídy.,,Co to?"koukně na mě pobaveně.,,Ještě uslyším jedno slovo o plese a asi se zcvoknu."Ulevím si.Sejdeme po chodech dolů až k automatu, kde si obědnám horkou čokoládu.Opřeme se společně o zeď a až do zvonění si povídáme.Do třídy vběhnem asi s pěti vteřinovým spožděním, ale na profesorku už tohle je moc.,,Jandová!Kolikrát budete ještě chodit na mé hodiny pozdě?!A Jiránek totéž.Vemte si sešity a oba k tabuli."Popadnu děják a vydám se na popravu.Nic neumím.A taky se to odráží na známce jež je červenou propiskou vepsáná do mého studenťáku.Čtyři mínus.A to jen kvůli tomu, že jsem si vzpomněla, co jsme minule probírali.Krytšof na tom není o nic líp.Ale kupodivu mu to je jedno a vždycky, když ke mně vzhlídne tak mu pocukávaj koutky úst.,,A teď sednout."Přikáže nám profesorka a pošle nás do lavice.,,Ani nechci domejšlet, co jste spolu kde dělali."Dodá trochu potišejc.Třídou se ozve výbuch smíchu, já zrudnu a Kryštof se lehce pochehtává.