Martina VII.

Zapnu knoflík od sukně, obuji botičky na podpadku a jsme připravená vyrazit.Ještě svůj vzhled zhodnotím v zrcadle.Účes jež mi zhotovila moje sestra, která absolvovala pár kadeřnických kurzů, je prostě báječnej!Nikdy bych do ní neřekla, že je takovej talent.,,Tak já vyrážím,“křiknu na mamču, vezmu svetr a zabouchnu dveře.Venku pofukuje vítr a v botech se mi nejde zrovna nejlíp.Vzpomenu si na posledních čtrnáct dnů, který utekly jak voda.S Kryštofem to teďko mám nějaký divný.Pořád se mnou sedí, ale nějak se dohmát, co se o nás dvou povídá a myslí si, že jsme to rozkecala já.Což je kec, protože já si myslela, že to řek on.No, to taky nebyla pravda.Každopádně jsme k sobě teď takový, hm, ostražití.Mně to zas tolik neva, jelikož první místo v mém srdci obsazuje jednoznačně Aleš.Snad nejhezčí luk, kterého jsme kdy viděla.Až na takovej malej problém.On o mně nemá ani tušení…
Dojdu do parku, který dělí naší školu od města.Na zábradlí sedí nějaký dredař a kouká na mě.Z takovejhlech týpků nemám zrovna nejlepší pocit.Cejtim jak na mně visí očima.Zrychlim tempo a projdu kolem něj bez povšimnutí.Do školy nakráčim přesně v osm.Linda stojí na smluveném místě a povídá si s Kryštofem.Když mě kamarádka spatří, rozzáří se.Kryštof se tváří rozpačitě.,,Ahoj,“Obejme mě Linda.,,Čau,“pozdravim je oba.,,Hoj,“usměje se Kryštof.Nabídne nám rámě a my se s Lindou zaháknem a společně vkráčíme do tělocvičny plnejch studentů naší školy.A taky kantorů, kteří v oblecích vypadají opravdu zajímavě.Ještě se netančí, hudba hraje potichu, myslím, že se sčítaj hlasy do Miss.Většina lidí se hloučkuje do skupinek a něco popíjí.Samozřejmě nealko.Třeťáci si vzali na organizaci tuhle školní akcičku, takže jsou u nápojového baru a i výzdoba, mimochodem naprosto perfektní, je jejich práce.V půl devátý se rozezní velký gong na pódium vyleze jedna třeťačka, co se nám představí jako Monika.Vezme do ruky obálku, takže to působí dojmem opravdové královny krásy.,,Takže vážení,“začne dramatickým hlasem a já si všimnu jak Marcela nervózně podupuje nohou.,,Novou Miss tohohle školního plesu je,“chvíle ticha:,,Eva Lábková ze druháku!“Ozve se ohromný potlesk a na pódium vyleze blonďatá, sympatická holka.Ani se nedivim, že vyhrála.,,A co by to bylo za královnu bez krále?“Pokračuje dál Monika, když se všichni uklidní.Vyvolá jméno kluka, kterého identifikuju jako čtvrťáka.Bohužel to není Aleš, kterého už marně dobu hledám očima, ale nějaký Marek.,,Tak a to je král a královna dnešního plesu!“zaslechnu ještě Moniku, pak se rozezní hlasitě pomalá hudba a Eva s Markem začnou ploužit, čímž rozpohybují další páry až se mi zdá v tělocvičně nějak těsno a tak se pokusím vypařit někam pryč.To se mi nepodaří.Snažim se najít Lindu, ale ta potvora se někam ztratila a já fakt nemám tušení kam.Pak mě někdo chytne za ruku a já podle hlasu poznám, že je to Kryštof.,,Jdeš?“Zeptá se.Němě přikývnu.Protančím s nim dva ploužáky, během kterejch si všechno vyjasníme a jsme zas kámoši.I když jsem před tím měla pocit, že bysme mohli bejt i něco víc.Ale byl to jen pocit.A asi nesprávnej.Pak se mu omluvím a jdu k baru.A tam najdu Lindu, jak dělá oči na nějakého kluka za pultem.Ten jí nalije pití, ale když se tam objeví Eva, milá kamarádka má po ptákách.Kluk se ihned začne vykecávat s královnou.,,Grrr,“zaskřípe Linda zubama a opustí nápojovnu.Já se k ní přidám, i když jsme si k pití nic nevzala.Vyjdeme z tělocvičny na chodbu, kde nejsme jediní.A pak si všimnu přicházející postavy jistého kluka.Aleše.A děsně mu to sekne.Projde kolem a mě přijde, jako by mi věnoval úsměv.V tu ránu se mi nálada náramně vylepší.

Příště bude dokončení ještě o tom plesu...