Martina X.

Rozloučím se s Leošem.Nečeká tu na mě, jak jsme si naivně myslela, ale na sestru, protože si zapomněl klíče a nemá se jak dostat domů.Jsme zklamaná.Ale co se dá dělat.

LINDÍSEK:nemáš za tejden narozky?? ?
Napíše mi Linda ihned poté, co zapnu ICQ.
MaRtInA: myslim, že je to možný…
LINDÍSEK: co tak sklesle??
MaRtInA: nějak nemám chut slavit
LINDÍSEK: nemáš chuť slavit??A co ten frajer co na tebe dneska čekal po škole??
MaRtInA: jen kámoš jestli vůbec
LINDÍSEK: aha..píše mi Kryštof.
MaRtInA: no a?
LINDÍSEK: ptá se na tebe
MaRtInA: a na co..?
LINDÍSEK: jestli ti má napsat,že seš na něj naštvaná co vy už spolu nechodíte
MaRtInA: a co mu píšeš?
LINDÍSEK: ti to přepíšou
LINDÍSEK: CHRISTHOPER: ahoj nevíš co je s Martinou??
LINDÍSEK: nemám tušení myslim, že nic
CHRITHOPER: nějak se se mnou nebaví, asi vim proč, ale..myslíš, že bude naštvaná, když jí napíšu??
LINDÍSEK: maximálně ti neodpoví
CHRITHOPER: ok
LINDÍSEK: už píše?
MaRtInA: ne.
CHRISTHOPER: ahoj
MaRtInA-LINDÍSEK: už píše;-)
MaRtInA-CHRISTHOPER: čau
LINDÍSEK: A CO???
MaRtInA: ahoj :-D
CHRITHOPER: seš hodně naštvaná?
LINDÍSEK: jdu ven s Míšou..pa pa..
A Linda se odpojí.
MaRtIna: co myslíš?Proč?
CHRISTHOPER: proč asi.je mi to jasný seš, ale já za to tak úplně nemůžu chápeš?
MaRtInA: já nemám bejt proč naštvaná!
CHRITHOPER: máš páč já a Marcela..
MaRtInA: tak jste se cucali a co??nejseš můj manžel
CHRISTHOPER: to je fakt, ale myslel jsem, že jsme kámoši..
A já že něco víc.Pomyslím si.
MaRtInA: a nejsme??
CHRISTHOPER: no jsme ,ale…
MaRtInA: ale?
CHRISTHOPER: mohlo by to bejt lepší kamarádství ne??
MaRtInA: mohlo..ale jak se takový lepší kamarádství projevuje?
CHRISTHOPER: nechceš jít ven..??
MaRtInA: ted??
CHRISTHOPER: na stvrzení kamarádství ne?? ;-)
MaRtIna: vždyť je už šest..
CHRISTHOPER: už?nejlepší čas..co za půl hoďky u vás před barákem..??
MaRtInA: tak ok..
CHRISTHOPER: super..tak zatím..
Rychle vypnu comp.Pádím do pokojíku.Svleču tepláky, natáhnu kalhoty, triko, mikinu a upaluju do koupelny.Omylem si potřeštím řasenku tričko, takže se běžim převlíct.Přesně za půl hoďky scházím schody v našem paneláku.Kryštof už tam čeká.,,Ahoj,“koukne na mě.Pozdrav mu opětuju.,,Nejdem třeba do parku?“Navrhne a já přikejvnu.Dojdeme ke zdi, kde se obvykle scházíme s ,,partou“.Jakmile zahlídnu Marcelu, ztuhne mi krev v žilách.Stojí u zdi.Vedle Roman a pár jinejch lidí.,,Jdem tamtudy..?“Kouknu na Kryštofa.,,Já nevim.Ale nebylo by blbý teďko změnit směr??“,,Asi jo, když nás viděli.“Uvědomím si.Marcela nás spatří a křikne na Kryštofa.,,Hoj.Co ty tady?“,,Nazdar.Jsem venku.“A dál se mnou pokračuje.Marcela si stoupne naproti němu a chytne ho rukama kolem krku.,,Stejskalo se mi.“Začne.Jsem nervózní.Po čem se jí stejskalo?,,Jak to myslíš?“Nechápe evidentně Kryštof.Nebo to jen hraje..?Začnou se mi do očí hrnout slzy.Marcela se usmívá a přitiskuje se na Kryštofa čím dál víc.Nevydržím.Seberu se a sama pokračuju dál v cestě.,,Martino!“Křikne za mnou Kryštof a vyvleče se z Marcelinina objetí.,,Počkej ne?“Doběhne mě.,,Je úplně praštěná.Nic spolu nemáme.“Pohlídne na mě.V dostatečné vzdálenosti od Marcelky a její partičky si se sednem na lavičku.,,Fakt.Věř mi.“Dodá ještě.,,Já ti snad i věřim.“,,Snad?“,,Určitě.“,,Ok.“,,Ale klidně s ní něco měj.Já ti v tom nebráním.Kámoši se maj přece podporovat ne?“,,Ha , ha.O ní bych si neopřel ani kolo.Neříkám, že je ošklivá, ale na můj vkus trochu přelítavá.“,,O tobě se to taky povídá.“,,Co?“,,Že seš ehm, sukničkář,“lehce zrudnu.,,Fakt?“,,A není to pravda.?“,,Co myslíš?“,,Nevim.To holky v šatně řikali.“,,Je to důležitý?“,,Pro naše kamarádství..?“,,No to taky.“,,Tak to není důležitý.Ani moc.“,,A pro něco víc..??“Zvážní.,,Jako kdybysme byli příbuzní?“Zkusim zažertovat.,,To by ti taky mohlo bejt jedno ne?“Ušklíbne se.,,To teda ne.Kdo by chtěl bratra, kterej by šel s každou?“,,Jak s každou?Vypadám snad jako někdo, kdo by chodil s každym?“Pečlivě si ho prohlídnu.Rozježený hnědý vlasy na hlavě, oříškový oči, na svůj věk dobrá postava, milej úsměv.,,Ne to teda fakt nevypadáš.“Chechtám se.,,Takže vypadám jo.?“,,Asi.“,,Asi?Já takovej fakt nejsem.“,,Jasně.Vždyť jsi chodil jen se dvouma holkama ze třídy a to je teprve ani né konec října.“,,Cože?S kym?“Podiví se.,,S Luckou.Krystýnou,“vypočítávám.,,A to nepočítám Marcelu.“,,S ní sem nechodil.A s Luckou a Kristýnou taky ne.“,,Takže kecali?“,,V podstatě jo.“,,V podstatě?¨“,,Když někoho pozveš na zrmzku tak to snad neni chození ne?“,,To ne.“,,Takže jsme s nima nechodil.“,,Aha.A víš, že tě berou ve třídě jako nejhezčího kluka?“,,Fakt?Myslim, že vim.“Usměje se.,,Jak to víš?“,,Poznám.“,,Aha.“,,A za co mě bereš ty?“,,Za kamaráda..??“,,Jen..?“Pohlídne mi do očí.Nevim co říct.Tohle téma se mi tak nechce probírat,,,Jak jen..?“,,Prostě.Víš.Marti, ty.No.“Zadrhává se.,,Jasně chápu,“rozhřehtám se na celý kolo.,,Fakt?Tak to seš dobrá, žeš to pobrala.“,,Já vim.“,,Co víš?“,,Že sem dobrá.“,,A taky,“začne zas a jeho obličej se přiblíží do nebezpečné roviny k mýmu.,,Vadilo by ti, kdybychom byli něco víc než kámoši..?“Řekne, když mezi mým čelem a jeho je už sotva pár centimetrů.,,Já nevim.“Zašeptám a pak se moje rty dotknou jeho a já zažiju svoji první opravdovou pusu.Když se ode mě ,,odlepí“ jsme lehce v šoku.,,Ehm.“Kryštof na mě koukne.,,Musim dom.“Pípnu.,,Jasně.Já taky.“Nenechám se od něj doprovodit a sama ve svých myšlenkách opustím park.Před chvíli jsem zažila něco, po čem toužím už fakt dlouhou dobu.Vedle holek jsme cejtila tak nezkušená.A teď to mám za sebou.Sice to nebylo podle mejch představ,ale zážitek to byl skvělej.Úžasnej.Boží.Sice jen se spolužákem, s kterým jsme si řekla, že nechci nic mít.Ale někdy to přijít musí.Radostně si poskočím, až se za mnou ohlídne pár lidí.Ale mně je to jedno.Moje srdce rychle buší a nálada je někde vysoko v oblacích.