Dominika

Ťuk, ťuk, ťuk vzbudí mě kolem třetí hodiny ranní déšť. Položim si na hlavu polštář, abych si zacpala uši a usla. Je to k ničemu. Kapky bubnujou jedna za druhou na okraj parapetu. Holky to netrápí a klidně si pochrupujou. Najdu v batůžku mikču, oblíknu si jí a potichu se vydám na záchod. Přede dveřmi do něčeho,respektive do někoho, narazim. ,,Jau,“ozve se klučící hlas.
,,Honzo..?“Nahmatám ve tmě něčí hlavu.
,,Jo jsem to já.“Sundá mi ruku z jeho hlavy.
,,Co tu blbneš takhle po tmě?“Slezu k němu.
,,Sedim.“
,,Aha.“Usměju se, ačkoliv to v tý tmě není vidět.
,,A ty?“
,,Vydala jsem se na noční bojovku.“
,,Vás to nějak baví ne?“
,,Narážíš na náš minulý výlet?“
,,Né, vůbec.“Rozhostí se ticho, který nám ruší déšť.Na chodbě není nejtepleji.Přitáhnu si kolena k sobě, abych se aspoň trochu zahřála.
,,A proč ty tu vlastně teď přes prázdniny seš?“Začnu nějak hovor.
,,Ze stejného důvodu jak vy.Brigádničim.To víš, chudý student z Prahy.“
,,Bydlíš v Praze?Už jseš na vejšce?“
,,Né.Pořád střední.Letos mě čeká matura.No a v Praze jsem na intru a nějaký prachy se vždycky šiknou.“
,,Tak to chápu. Ale já, kdybych nemusela, tak sem vůbec nelezu. Ale byla jsem rodičovstvem donucena.“
,,A co holky?“
,,Holky? Ty mi jeli dělat společnost.“Všimnu si, že déšť už skoro ustal.
,,Hele já asi půjdu zas spát. Přestalo pršet.“Šeptnu.
,,Tak jo. Já taky. Tak ráno.“ Rozloučí se a vydá se opačným směrem než já. Zapluju opatrně do postele.

,,Dominiko.“Zatřese se mnou Denisa.,,Vstávej ne?“
,,Ty mi do toho máš, co kecat.“Setřesu jí.
,,Domi, už je strašnejch hodin.Je potřeba udělat snídani.“Promluví na mě Barča.
,,No jo.“Vylezu z pelechu. Kuchařka nám dá pomazánkový másla, který jsou už naštěstí hotový a mi je jen spolu s rohlíkama naaranžujeme na stůl. Navíc už je jeden připravenej pro nás, takže můžeme posnídat společně s hosty. Ondra přijde v obležení dvojčat a hned se na nás z dálky zubí. Po chvíli k nám přisedne Honza.,,Jak ses vyspala?“Koukne na mě. ,,Nic moc.“ Ujistím ho. ,,Nápodobně.“ A sebere Báře z talíře namazanej rohlík. ,,No počkat.“Durdí se kamarádka a chce ho vzít zpátky. Honza ho ovšem na kousne a pak jí ho podá.,,Prosím.“
,,No fuj.“Ohrne Bára ret a vrátí mu pečivo. Honza se usměje a zmizí. ,,Holky, dneska by už to chtělo někam vyazit ne?Je sobota.“ Usrkne si Denisa čaje. ,,No asi jo.“ Souhlasím s ní. ,,Ale kam?“
,,Na disku?“Navrhne Bára.
,,O jedný bych věděl.“vrátí se Honza.
,,Jo?A kde?“Nadchne se Denisa.
,,Je to kousek.A je docela dobrá.“
,,A je dneska?“Vyzvídá Denisa dál.
,,Určitě.Hrajou každej tejden.“
,,Tak to je super.“Usměje se Denisa.
,,A jak se tam dostanem?“Nadhodim.
,,Zrovna se tam náhodou chystám.Tak se ke mně můžete přidat.“Koukne na nás a my svorně přikejvnem.
,,Tak fajn.Tak se tady sejdem v půl osmý.Jinak vám mám vyřídit, že pro dnešek máte volno.“

,,Ta řasenka.“Vtiskne mi Bára do ruky trubičku, když se v sedum začnem chystat.
,,Díky.“ Jsem kamarádce vděčná, protože jsme si svoji zapomněla doma, že.
,,Teda dámy, vy jste se nějak vyfikly.“Pochválí nás Honza a společně vyjdem z chaty. Denisa v dosti krátký sukýnce. ,,Jak daleko to je?“Nedá mi to, když po půl hodině nejsme na místě.
,,Už jen čtvrt hoďky.“Řekne Honza a má pravdu.Za minutu uslyším hlasitou hudbu a po chvíli uvidim blikající světla.
,,No páni. To vypadá skvěle.“Rozzářej se Denise oči.
,,Mně se tam moc nechce.“Přizná se mi Bára.
,,Proč?“Nechápu.
,,No já nevim.Víš, že já ty disky moc nevymetám.“
,,Za to já ohromně, viď.“Dloubnu jí.
,,No jo, jenže vedle Denisy se cejtim, jak nějaká šedá myš.“Vysvětlí kamarádka pravý důvod.
,,Ale prosim tě.Ta si nabrnkne frajera a pak se na celej večer vypaří.“Povzbudím ji.Hodí po mně nevěřícném pohled.,,No tak, holky.“zavolá na nás Honza, jelikož jsme zůstali trochu pozadu.Doženem je s Bárou.
U vchodu nechám čtyřicet kaček a na ruku dostanu razítko s beruškou.,,Hele holky já vás zatím opustim.“Rozloučí se Honza a ztratí se v davu. ,,Tak kam?“Rozhlídne se po veliký tělocvičně Denisa.
,,Chtělo by to nějakej stůl.“Podotknu trochu nervózně.
,,Ty jsi rozenej génius, Domi,“ohodnotí se smíchem mojí myšlenku Denisa.
,,Já ti to říkám pořád.“
,,Co třeba támhle?“Ukáže Bára na volnej stůl v rohu.,,Proč ne?“Pokrčim rameny.
Složíme si na židle mikči a posadíme se.
,,Co teď?“Zvednu obočí.
,,Tančit?“Řekne Denisa.
,,Kecat?“Navrhne Bára.
,,Na tančení je docela málo lidí na parketu.A na kecání trochu hlasito.“Zakřičím, abych přehlušila řvoucí hudbu.
,,Panáka?“Vytáhne Denisa z kapsy dvacku.
,,Tak jo.“Přikejvnu.
Zaplatíme za nápoj a s přáním, ať se tenhle večer vydaří, ho do sebe vyklopíme.
,,A to je poslední, co jsem si tady dneska platila sama.“Zamrká Denisa.A hned se vydá na parket, kterej se během naší nepřítomnosti poměrně zaplnil.,,Jdem taky?“Kouknu na Báru.
,,Myslíš?“
,,Jak chceš.“
,,Tak možná za chvíli.“Přikejvne.Chvíle je to opravdu krátká, protože se pro nás vrátí Denisa, popadne každou za ruku a vtáhne nás mezi tančící lidi.Začnu se pohybovat do rytmu hudby.Naštěstí tu nikoho neznám, tak se nebojim s Denisou vytvářet i zajímavé taneční kreace. Bára se pohupuje z nohy na nohu a tváří se víc, než nejistě.,,Já už nemůžu,“vydechnu úplně zničená.,,Jdem si na chvíli sednout ne?“
Bára souhlasí.Denisa taky.Ale přišourá se k ní nějakej kluk a začne s ní tančit.Kamarádce to nevadí a tak jí tam necháme.
,,Co takhle něco k pití holky?“Objeví se u nás Honza.
,,Když nás pozveš,“vyhrknu ze srandy.
,,Tak fajn.Platim.“Zatváří se jako gentleman.Uděláme s Bárou na sebe obličej, ale nenecháme se víc pobízet.,,A Denisa?“Rozhlídne se, když si spočítá, že nás je o jednu míň.,,Nemá čas.“Hlesna Bára a očima zamíří na parket.
,,Aha.“Usměje se Honza a nabídne nám rámě.Připijeme si na zdraví a pak se zas někam ztratí.,,Začíná se mi tu líbit.“Zajiskří Báře oči.
,,Ti řikám, že to bude super.“A vydáme se zase tančit.Přesně v půl noci zpomalej.Denisa tančí se svým frajírkem a my sedíme jak dvě blumy u stolu.K našemu štěstí odehrajou jen pár písniček a zase zrychlej.Denisin tanečník nás všechny pozve na drink a já se začínám cejtit ve svém živlu.I Bára už je rozjetá víc než před tím.Dokonce si na jednoho panáka dojde i sama a mě nechá samotnou s Denisou a jejím chalanem.,,Nevyjdem si trochu ven?“Navrhne ten její.
,,Jen s Domkou.“Zatrhne Denisa.
,,Ve třech?“Podiví se pobaveně.
,,Ha, ha.“Šťouchne ho Deny do břicha.
,,Tak fajn, žádný sprosťárničky.“Zvedne nevinně ruce, který ještě před chvíli ohmatávaly kamarádku po celym těle.Vyjdeme všeci tři na vzduch.Cejtim jak se mi lehce pomotává hlava.Sedneme si na lavičku a Denisa se s tim klukem začne vocumlávat.Připadám si tam navíc.Zvednu se, abych našla Báru.U baru není a u stolu taky ne.Zkusim proto záchody.,,Domííí,“vrhne se mi kolem krku, jen co vejdu dovnitř.
,,Co je?“Všimnu si slz, který se jí kutálej po tváři.
,,On, on tam tančí s nějakou holkouuuu,“zafňuká.
,,Kdo?“Nechápu.
,,Honzáááááá,“a ze zarudlejch očí se jí vyhrnou další slzy.
,,Honza?“Jsem ještě víc zmatená.,,On se ti líbí?“
,,Jo.A jak.Už od první chvíle.“Přikejvne a já si uvědomim, že toho v sobě musí mít docela dost, když se mi s tim svěřila.
,,Ale Baru,“obejmu ji.,,Pojď, jdem chvíli trsat, ne?“
Souhlasí.Utře si rozpytou řasenku a jde se mnou.Máme smůlu.Nějakej chytrák si zažádal o sérii ploužáků.
,,Smím prosit?“Přijde k nám po chvíli Honza.Není mi zcela jasné, na kterou z nás to bylo.Mrknu na Báru a ta mu teda podá svojí ruku a jde s nim na parket.No a já tam zůstanu stát zcela sama.